Článek
JEDNA PANÍ POVÍDALA
Zamyšlení autora světem informací a nad tím, co skutečně zajímá veřejnost a čemu ta veřejnost věří. Jak se ubránit vlivu záměrných manipulací a dezinformací? Autoři, píšící pro Médium, mají ve smlouvě zákaz použití clickbaitů. Čtenáři článků na Médium nejsou standardním typem „sledovače informací“. Nehledají primárně specifická témata, vyžadující koncentraci a základní přehled o obsahu. Veřejnost evidentně zaujmou jen „senzace a politika a válka“. Stres se usadí v podvědomí a bude se šířit.
Bitva „titulkářů“ na internetu a sociálních sítích o pozornost veřejnosti. O čtenáře se perou noviny, reklamy, blogy i firmy. Zaujme titulek. To je to první, čeho si návštěvník všimne. Logika věci? Text titulku musí být atraktivní. Bez ohledu na obsah článku. Tak tomu bylo vždy. Už od doby prvních tištěných novin. Ne, opravdu se nic nezměnilo – senzace, mimořádné události, extravagance, zločiny, lidská neštěstí jsou tím, co veřejnost zaujme. Prostě styl pavlačová drbna. Tohle však není odsouzení veřejnosti, ale konstatování přirozenosti.
Poučky? Zkusím styl „co to je, když se řekne….“ aneb řeč je o clickbaitech
Clickbait je textový nebo jen heslovitý název informace. Cílem je upoutat pozornost a nalákat čtenáře, aby na odkaz klikli a prohlédli, přečetli, streamovali nebo si poslechli online obsah. Ten je obvykle je klamný, uměle senzační nebo nějak jinak zavádějící. Titulky často používají lákadla, která neodpovídají obsahu. Ta přípona -bait je analogií s rybařením, kde je háček je maskován návnadou. Teaser využívá přirozenou zvědavost nabídkou zajímavých informací, ale jeho obsah nikdy není kompletní, protože by čtenář konkrétní obsah už nečetl. Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Clickbait
Otázka pro vás? Název tohoto článku – upoutal vaši pozornost? Možná si tento článek přečtete dokonce celý!? Třeba se nad obsahem zamyslíte? Určitě však neodoláte a kliknete na nějaký další atraktivní titulek. Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/internet/odhalime-vam-tajemstvi-titulku-na-ktere-vzdycky-skocite.A080729_002807_sw_internet_pka
Lživé, neobjektivní, neúplné informace v titulcích. To je záměrná manipulace s podvědomím. Tvrdá realita? Dělají to (téměř) všichni autoři informací. Dokonce i ti, kteří tvrdí, že píší pravdu. Jak poznat, kdo je lhář, manipulátor nebo seriózní autor? Těžko. Snad jen důslednou zpětnou analýzou dřívějších informací. To vše pod rouškou „svobody projevu a tisku“.
Komplikace? Šíření kategoricky rozdílného chápání informací ze strany laické veřejnosti pod rouškou svobody názoru. Nekonzistentnost názorů na jednotlivé problémy ze strany odborné veřejnosti. Principiální změny ve faktografii v oblasti vědy. Že to sem nepatří? Je mi líto – viz věda o dlouhověkosti a medicína proti stárnutí. Sliby a naděje kontra problémy s realizací.
Důsledky? Nejistota v hlavě toho, kdo informaci dostane. Někdy zbytečné obavy, ale také opak – podceňování varování a upozornění na rizika. Konkrétní příklad? Pokusy kontrolních orgánů varovat veřejnost před nebezpečím. Napadá mne příklad nekvalitních potravin pro kojence. Vlastně všechny další podobné případy. Nemám tušení, jak je to varování efektivní. Co je mnohem horší? Kategoricky protichůdné názory! Dokonce v jeden den na jednou webu! Opět – je to právo na názor.
Důsledky u mládeže? Povrchnost, roztěkanost, přesycení nepravdivými nebo zavádějícími informacemi, sledování „falešných proroků“. No jistě, historie se opakuje! V současnosti jsou však důsledky mnohdy fatální. Vznik závislostí – na sítích, influencerech, osobnostech, doslova na „prodavačích deště“.
Edukace dětí a mládeže? Co si myslí? Nemusím se učit, google ví všechno. Napíše za mne i diplomku.
Druhý klíčový faktor v informačních médiích? Rozsah! Co tím myslím? Nejde jen o atraktivnost titulku. Protože informace v následujícím textu, mluveném slově, mohou být stručné, ale výstižné, ale také rozvleklé, jdou příliš do hloubky, čtenář (posluchač) jim přestává rozumět nebo to neupoutá jeho pozornost. Princip je v tom, že udržet pozornost a koncentraci na obsah je možné maximálně 3-5 minut.
Osobní zkušenosti? Dva roky trvající intenzivní činnost (více než 300 článků) mne poučila o platnosti výše uvedeného. Přesto ani dnes nedokážu napsat článek, který upoutá pozornost tisíců čtenářů. Důvody? Titulky nejsou lákavé tak, jak jsou čtenáři zvyklí. Témata jsou evidentně mimo dosah laické veřejnosti. To nejzajímavější je vývoj čtenosti v souvislosti s tématy. Některá, která ještě před rokem byla atraktivní, posledních několik měsíců téměř bez odezvy. Něco se stalo! Nikoliv se mnou, ale s veřejností! Proč? Skokově se zvýšila nabídka podcastů, videí – dialogů moderátora se známými osobnostmi a odborníky. Výrazný vliv influencerů. Nemluvě o politice a válkách. Navzdory tomu veřejnost nečte články, nabízející možnosti individuálního řešení osobní situace a BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI. Jak se bránit? Strčit hlavu do písku?
Závěr? To, co sledujeme v médiích, je směs dobrého úmyslu a cílené manipulace. Všeobecně je jasné, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Úspěch je oslavován bez ohledu na to, jak ho bylo dosaženo. Stále ještě platí slogan, že „štěstí přeje připraveným“?
