Článek
Podmínky dobrého lidského života: Čistá voda a čistý vzduch. K tomu čistá hlava a čisté svědomí.
Motto: Veřejnost (myšleno ve všech zemích, které zápasí se svými konkrétními problémy, v tomto případě se suchem) nutně a logicky žije přítomností. Ostatně, je do toho vtahována mediálními zdroji. Historie zajímá jen odborníky. Blízká budoucnost zase futurology. A současnost je to „oč tu běží“.
Níže v textu připomenu jen to podstatné z historie. Nic nového, nic neobvyklého, vše se opakuje včetně klimatických změn. Debatuje se o tom, zda si za současné problémy může lidstvo samo. Předpokládám, že budete souhlasit s konstatováním „ano i ne“.
Historická sucha a vysychání vodních zdrojů:
Rok 1118: Středověké kroniky zaznamenaly, že po předchozích bouřích a větrech tehdy v Čechách mnohé menší řeky zcela vyschly.
Rok 1540 („sucho tisíciletí“): Zasáhlo celou střední Evropu. Podle tehdejších zpráv nepršelo od února do září, na mnoha místech vyschla většina studní a hladiny velkých řek klesly na historická minima.
Rok 1616: Další extrémně teplý a suchý rok, který vešel do historie jako rok 1540 velkým úbytkem srážek a vyschlými vodními zdroji.
Rok 1947: Označované jako pětisetleté sucho. Většina drobných potoků v zemi vyschla a hlavní řeky (např. Odra nebo Ostravice) měly jen minimální průtok.
Roky 1953-1954: Sucho se projevilo kritickým poklesem hladin podzemních vod a průtoků v řekách.
Rok 1976: Vlna sucha postihla velkou část západní a střední Evropy.
Rok 1992: První velké sucho „moderní doby“. Usychání lesů a pokles průtoků v řekách.
Rok 2003: Jedna z nejhorších vln veder v Evropě. Vysychání zemědělské půdy a snížený průtok vody v řekách.
Roky 2007 a 2013: Podobně jako rok 2003.
Roky 2015–2020: Nejvýznamnější novodobé sucho v historii měření na českém území. Bylo spojeno s vysokými teplotami, poklesem hladin podzemních vod a vysycháním stovek obecních studní i menších toků.
Rok 2022: Extrémní sucho, kombinované s vlnami veder. Historický požár v NP České Švýcarsko.
Hlavní rozdíl: Akutní krize vs. chronické vyčerpání
- V roce 1947 byla společnost po válce zranitelná a plně závislá na domácí sklizni. Sucho proto znamenalo sociální a politickou krizi. Krajina jako taková (podzemní vody, hluboké vrstvy půdy) se však z tohoto šoku dokázala během následující vlhké zimy poměrně rychle zotavit.
- V letech 2000–2022 jsme sice díky moderní infrastruktuře a dovozu nepocítili nedostatek jídla, ale hydrologické dopady šly mnohem hlouběji. Kvůli vysokým teplotám se kumuloval obrovský deficit v podzemních vodách, což vedlo k usychání celých lesních ekosystémů a dlouhodobému poklesu hladin řek.
V Česku vládne tento podzim hydrologické sucho, což je patrné výrazným až extrémním poklesem hladin na většině vodních toků a přehrad. V porovnání s dlouhodobými průměry pro měsíc říjen jsou průtoky řek na mnoha místech hluboko pod normálem (často pod 50 % obvyklého stavu). České přehrady kvůli tomuto dlouhodobému deficitu srážek kontinuálně dotují průtoky v řekách pod nimi (tzv. nadlepšování), aby zajistily dostatek vody pro průmysl, přírodu i vodárny. To způsobilo výrazný pokles hladin v nádržích. Například na přehradě Orlík klesla v uplynulých týdnech hladina i o patnáct metrů oproti maximu a přítoky patřily k nejnižším v historii. Podobný trend úbytku zásobního objemu hlásí i další velká vodní díla.
Tuto situaci sledují a v některých případech dramatizují média. To je rozumné, protože veřejnost nevěnuje otázkám dostatku a kvality pitné vody pozornost.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) aktuálně hodnotí situaci na našem území jako pokračující hydrologické a půdní sucho.
Po přechodných srážkách na konci září sice došlo k lokálnímu a mírnému rozkolísání některých hladin, celkový trend však zůstává nepříznivý. Výstraha na hydrologické sucho zůstává v platnosti pro většinu území Česka.
1. Hodnocení aktuální situace k říjnu 2026
- Povrchové vody a toky: Průtoky v řekách jsou podle měření ČHMÚ dlouhodobě podprůměrné až výrazně podprůměrné, na řadě profilů dokonce extrémně podprůměrné. Počet profilů s indikací sucha v podzimním období opět roste.
- Půdní vlhkost: Sucho se projevuje v obou sledovaných vrstvách. V povrchové (0–40 cm) zasahuje hlavně jižní Moravu a jihozápadní, jižní a severozápadní Čechy. V hlubší (pod 40 cm) přetrvává silné půdní sucho v nižších polohách po celém území Čech i Moravy.
- Podzemní vody: Hladiny podzemních vod v mělkém oběhu a vydatnost pramenů jsou na většině území hodnoceny jako silně až mimořádně podnormální.
- Dotování z přehrad: Kvůli nízkým přirozeným průtokům musely podniky Povodí od začátku roku uvolnit ze zásobních prostor nádrží stovky milionů kubíků vody na tzv. nadlepšování průtoků pod přehradami, což vedlo k výraznému poklesu jejich hladin.
2. Výhled a predikce do konce roku 2026
Do konce roku 2026 nelze očekávat rychlé a plošné vyřešení deficitu podzemních i povrchových vod. Situace se v závěru roku vlivem chladnějšího počasí stabilizuje a pokles hladin v přehradách se zastaví, nicméně k plné regeneraci vodních zdrojů bude zapotřebí srážkově bohatá zima.
Kdo má zájem, může využít informace, které poskytuje HAMR, což je integrovaný online systém pro zvládání sucha a operativní řízení vodních zdrojů v České republice.
Zkratka HAMR znamená čtyři hlavní komponenty a pilíře, z nichž čerpá data:
H – Hydrologie (sledování stavu povrchových a podzemních vod); A – Agronomie (hodnocení zemědělského sucha a vlhkosti půdy); M – Meteorologie (analýza srážek, teplot a dalších klimatických činitelů); R – Retence (schopnost krajiny a vodních nádrží zadržovat vodu).
Jak by výše uvedená fakta měla pochopit veřejnost?
Přesvědčování veřejnosti, že je nutné „šetřit vodou“ skončí jako jiné „dobrovolné šetření“. Totiž jako omezování osobní svobody plýtvat. Kritický problém nastane při neúnosném zvýšení venkovní teploty po dobu dalšího půl roku. Může dojít k situaci, kdy se bude opakovat krize s potravinami, jak tomu bylo už několikrát v historii a pitná voda bude na příděl a voda v bytových domech extrémně zdraží.
Je pochopitelné, když politické orgány řeší v první řadě politické problémy a válečné konflikty, nicméně současně musí podporovat výkonné odborné instituce, figurující v řešení problematiky.
Média by mela nejenom informovat o aktuálním stavu, ale současně připomínat nutnost pochopení vážnosti situace veřejností. Dokud se nejenom v létě všichni budou sprchovat každý den ráno a večer, dokud budou mít všichni majitelé rodinných domů venkovní zahradní bazény a velké, zavlažované zahrady, nemá situace podle názoru autora článku jiné řešení, než restriktivní opatření.
Kromě domácího šetření vodou bude nutné investovat do rozšíření sítě čistíren odpadních vod a do zvýšení jejich výkonu a současně důsledně kontrolovat funkčnost čistíren odpadní vody z průmyslu.
Závěr: Na první pohled se nám všem možná zdá, že situace není kritická. Ke krizi dojde v blízké budoucnosti, hlavním pachatelem sice zůstane sucho, ale to, co nás finančně odrovná, je úplně jinde. Tento článek má za cíl to připomenout
Kdo se přizpůsobí, ten nevyhyne. Ch. Darwin
Zdroje: cs.wikipedie.org/sucho; ČHMÚ; HAMR; osobní příspěvek od pí. Libuše Žáčkové
