Světový den výživy je připomenutí problému, nikoliv jeho řešení.

Motto: Světový den (čehosi nebo kohosi) je především důkaz platonického (!) zájmu globálních institucí o dění ve světě, které se týká nejenom lidské populace, ale také jejích aktivit všeho druhu. Velmi významnými dny z pohledu odbornosti autora článku jsou Světový den zdraví a Světový den výživy. Na konci článku vás čeká „sladká“ odměna!

Přehled: Jeden den nic neřeší. Je to jen „připomínka“ problému. Všechny záležitosti se řeší nepřetržitě. Veřejnost to nemůže inspirovat a když, tak rozhodně ne na dlouho. Pro ni je typické, že setrvává ve zlozvycích. Typická lidská vlastnost je? Nepoučitelnost.

Úvod

Realita: svět se točí v první řadě kolem zdraví a toho, čím a jak naplnit žaludek. To není pocit, je to jistota. Všechny organismy na Zemi jsou závislé na funkceschopnosti a ta zase na jídle (příjmu energie). Až se naučím žít jen příjmem kosmické energie, dám vědět. A potom? Tak to zkuste domyslet.

Člověk je tvor moudrý, ale chybující. Není to naprogramovaný automat. Zato je překrmený informacemi a dezinformacemi, které nedokáže strávit, natož použít ke svému prospěchu. O to víc má sklon k psychickým problémům. Je to důsledek neschopnosti cílevědomě na sobě pracovat. To znamená, že je to pohodlnost, která vede k nečinnosti a rezignaci. Ono to nějak dopadne.

Nyní si odskočíme k zamyšlení nad lidskou inteligencí. Zvyšuje se, nebo pod vlivem technologií stagnuje či klesá?

Bez ohledu na změny IQ se to ve světě hemží iniciativou, podnikavost stoupá. Frčí podcasty a objevná videa na youtube. Oficiální věda navzdory tomu není vševědoucí, naopak. Často si vymýšlí nebo dokonce zatajuje nová fakta. Schyluje se k situaci, kdy zjistíme, že „všechno bylo, je a bude jinak“.

Ta výše popsaná letargie a odevzdanost osudu, a naopak důraz na vlastní existenci a komfort, se naneštěstí týká i zdraví. A to zase souvisí s výživou. Ale jak už bylo zmíněno, všichni trpíme specifickým druhem alergie. Ta se týká nechuti k tomu, co se nazývá „celoživotní vzdělávání“. Navzdory tomu to na internetu vypadá tak, že lidstvo spolklo všechnu moudrost světa. Přinejmenším jakási část lidstva, typická paradoxním zájmem o politiku a současně o skandály všeho druhu. Lidstvo je totiž „škodolibé“.

Teď zamyšlení nad na první pohled nejdůležitějšími tématy, řešenými dvěma světovými dny: Dnem zdraví a Dnem výživy

Dává vám to smysl? Musí, protože to úzce souvisí. Den koček určitě není významný, že? Dnes, než řeknu výživa, jsem opatrný. Když napíšu „zdravá strava“, okamžitě u vás mám „konečnou“. Nedivím se. Proč? Už dávno jsem pochopil, že doporučení typu „jak zdravě žít a jíst, jak se mít rádi, jak se vyhnout konfliktům, jak se nestresovat negativními zprávami“, vyvolávají v lidech paradoxně stres, protože jim to připomíná všechno to, co nezvládají a co se nedokázali naučit. Spíše, řečeno lidově, oni to prostě flákají. Závěr? Veřejnost ignoruje „rady moudrých“ i státní direktivu.

Vydržte číst, protože další text je důkaz empatie autora (vcítění, pochopení druhého)

Neočekávám, že začnete žít podle „manuálu“ ani podle mých doporučení

Každý manuál zjednodušuje, realita je složitější. Už jen proto, že je obtížné vybrat to pravé z nekonečné nabídky. Díky odborné praxi vím, že příkazy nefungují, dokonce vyvolávají odpor. Když chci někomu pomoci, musím ho nejprve poznat a pochopit. Potom pro něj najít „to jeho“ řešení. To znamená individuální proces. Obecná doporučení a příkazy, především ze strany státních odborníků jsou? K ničemu! A to hlavní? Žádná instituce nemůže řešit problémy celého lidstva! Za pokus by však stálo změnit způsob výchovy jedince – jeho přístupu k životu. Myšleno v rámci celého státu, možná dokonce celé Evropy.

Problém? Řešením je jakási forma „převýchovy“. To je termín, který vyvolává husí kůži. Závěr?Děti se ve škole musí učit, co je život. Jak se poprat s problémy, nikoliv se spolužáky. Rozhodně k tomu nepotřebují dva extrémy: vyšší matematiku a ezoteriku. Musí se naučit, jak zdravě žít a jak řešit konflikty. A jak přitom zůstat slušný. Jistě, já vím, tomu se říká idealismus.

Následující část textu souvisí s výše řešeným.

Život v dnešní době? Říká vám něco Vynález zkázy? Dnes jsou to kamery. Špehující chytré televize a mobily. Chytré technologie, sledující fyziologické funkce organismu. Protože jsem také sportovní fyziolog, připomenu vám „sport-testery“ a tachometry na řídítkách vašich elektrokol. Domácí elektronika, „nekrvavě“ měřící hladinu krevního cukru, tep, zásobení kyslíkem a krevní tlak. Dokonce hladinu alkoholu v krvi! Mimochodem nové „směrnice“ kategoricky alkohol zakazují. Tak na to se musím napít. Haha! Tím to asi neskončí. Jsou tu „chytré prsteny“ a dojde i na vševědoucí čipy. Možná někdo nakonec vymyslí na základě všech těch telemetrických dat a odborných vyšetření, konkrétní výživový program, kterému se říká „personalizovaná výživa“. A teď vám to konečně prozradím! To je jediné možné optimální řešení!

Lze si tohle přát jako „růžovou budoucnost“, protože už nebude třeba hledět do mobilů a na jakási miniaturní zařízení? Přitom můžeme doufat, že věda zvýší lidskou výkonnost fyzickou i mentální, pohlídá zdraví a zvýší věk dožití ve zdraví. Nutná, nikoliv postačující podmínka? Konkrétní jedinec musí chtít. Nařídit mu to nelze. I když…ale to už bych přeháněl….

Dobře, ale budeme mít co jíst? A když, tak co to bude? Pizza 3× denně nebo instant proteiny, vláknina, mletý hmyz, mořské řasy, lyofilizované (mrazem sušené) ovoce, které navzdory okolnostem uzrálo, zelenina a netradiční obiloviny a luštěniny, pěstované už výhradně ve sklenících? Současná hlavní zaklínadla „výživářů“? Dostatek vlákniny a speciální probiotika! Trumf farmaceutů? Injekce na hubnutí (laicky řečeno).

Konečně se dostávám k tématu, totiž ke „světovým dnům čehosi“. Svátky, související s lidským životem totiž vždy souvisí s jídlem. Tak to lidé měli už od počátku svých dějin. Níže je důkaz.

Proč už zase „melu“ o výživě? Protože se blíží Světový den výživy (16. října). Nejde v něm o vědu, ale o připomenutí hladu ve světě a potřebě zajistit jídlo pro všechny. Protože výživa je základní životní potřeba. Proto je to významná součást politiky a ekonomiky. Přitom jde o to, zda budeme mít co jíst. A když se mluví o výživě, vždy to skončí tím, co je správné mít na talíři a proč a co nám to dá, jak nám to bude svědčit nebo škodit. A kolik to bude stát. Na tento den se připravují instituce, instituty, vysoké školy, poradci i influenceři. Začne kolotoč akcí, diskuzí, ale tím to skončí. Bez efektu, bez vlivu na způsob stravování veřejnosti. Poslouží to jako reklama pro prodejce potravin a speciálních „funkčních“ potravin a doplňků stravy.

Konec poučování a mouder, níže vám připomenu „letem světem“ souvislost řady dalších „Světových dnů“ s výživou. Ty dny jsou důkazem zájmu globálních institucí (OSN, WHO, FAO) o blaho lidstva. Opravdu? V podání odborných institucí jednotlivých států jsou jen připomínkou problému. Cílem seznamu níže nejsou podrobnosti, ale upozornění, že všechny se nějakým způsobem týkají výživy (v popisu jsem vynechal opakování výrazu „Světový“).

Den zdraví (7.duben) a Den obezity (4.březen), jimiž WHO připomíná, že nadváha je problém.

Den srdce (29.září) a Den diabetu (14.listopadu) připomíná těm, kteří se stravují nezdravě, co to znamená a co je čeká.

Den poruch příjmu potravy(2.června). Tak toto je především o hlavě.

Den výživy (16.října)

Den bezpečnosti potravin(7.června). OSN připomíná, že je nutné hlídat kvalitu a bezpečnost potravin, protože nejenom producenti, ale především prodejci často nedodržují hygienu a nekontrolují kvalitu zdrojů. Mohl by to být motiv pro spotřebitele hlídat si to osobně. Opravdu velmi důležité!

Den povědomí o plýtvání jídlem(29.září). Připomenu plýtvání ve školních jídelnách, restauracích a analýzy obsahu popelnic u čerpacích stanic, supermarketů a na sídlištích.

Měsíce vegetariánství a veganství (říjen a listopad): Celé dva měsíce za sebou? To je intenzivní kampaň, propagující názor, že planetu zachrání jen globální změna způsobu stravování, konkrétně vegetariánství nebo dokonce veganství. Navzdory tomu, že mnozí nezávislí odborníci a slovutní vědci připomínají, že je to nepřirozené a v podstatě „nelidské“.

Den luštěnin (10.února): Bez komentáře, protože to souvisí s výše uvedenými výživovými styly a je to cílená manipulační kampaň.

Den mléka (1.červen) a Den vajec (říjen): Potraviny, které, spolu s masem, vyvolávají největší diskuze, protože jsou „živočišného původu“. Ve skutečnosti jde o obrovský byznys, dokonce jsou to jedny ze základních potravin.

Co vy na to? Mně se to zdá neuvěřitelné a přehnané. Už jste si uvědomili, že „plkání o zdravé výživě“ je mimořádně důležité?

Tady máte tu slíbenou odměnu za přečtení. Moučník!

Zapomeňte na osvětu. Existují totiž dny, kterým se říká „food holidays“, například Mezinárodní den pizzy, Den čokolády, Vepřové hody nebo Beerfest), sloužící k obveselení lidu a také k naplnění kapsy organizátorů. Veřejnost je má ráda – na rozdíl těch nefunkčních „světových dnů“. Tohle je ten důvod, proč nefrčí zdravá výživa.

A co já? Nezůstanu pozadu! Navrhuji moudrým, podnikavým a schopným hlavám uspořádat „Český den úlevy od stresu“. A víte vy co? Nebuďme troškaři a prosaďme, my čeští odborníci, Evropský den zdravého selského rozumu. Trocha nadsázky nikdy neškodí, co říkáte?

Epilog? Zdravá výživo, ty to s námi myslíš dobře. Ale víš ty co? Když nám to nezdravé tak chutná. Není problém si ho dopřát, dokonce ukuchtit. A není to tak drahé jako to tvoje „bio“. Ani tak nepřirozené jako veganství. Tak kde a v čem kolegové a státní odborníci na výživu chybují?

Zdroje: Odkaz na Světový den výživy. Seznam světových dní výživy, zdraví, výživových stylů. Výživová doporučení (české) Společnosti pro výživu.