Článek
Protože už mám čas, občas tyto diskuze procházím a snažím se je pochopit. Je tady několik zajímavých skupin diskutujících.
Jednou skupinou jsou ženy, které samy sebe označují jako vzdělané babičky s úspěšným životem a dobrým zabezpečením. Na nich je zvláštní to, že jakmile si sednou ke klávesnici, změní se v líté saně s nenávistí k vládě, EU a Ukrajině. Jak se mohou takto proměnit je pro mě záhadou, odborníci to asi vědí. Tyto ženy patří v diskuzích k nejúspěšnějším, přestože pořád píší v mírných obměnách to samé.
Velkou skupinou jsou ti, kteří píší pouze jednověté výkřiky, nadávky a urážky typu „Běž se léčit“, „Seš na drogách“, „Mazej na Ukrajinu do zákopů“, „Zapomněl sis vzít léky“, „Za chvíli ti končí vycházka“, „Moc chlastáš“ nebo speciálně pro ženy „Mazej k plotně!“. Ti pravděpodobně využívají diskuzí k potlačení svých vnitřních běsů a možnosti je zde anonymně a beztrestně vypustit. Dost je takových, kteří pro politiky vymýšlejí „vtipné“ přezdívky a neuvědomují si, že všechny jsou už stokrát omleté. Do toho spadá i nevyžádané tykání, podobně jako tykání Vietnamcům.
Samostatnou skupinou jsou ti důchodci, kteří se nemohli nebo nechtěli na důchod připravit a spolehli se pouze na stát. Proto považují téměř každý krok vlády za protidůchodcovský se slovy „Okradli důchodce!“. Samozřejmě neházím všechny do jednoho pytle, sám jsem taky důchodce, za okradeného se ale nepovažuju.
Další skupinou, do které bohužel patřím i já, jsou ti, kteří už na opravdovou diskuzi rezignovali a chodí se sem jenom bavit. Tím ale také snižujeme hodnotu diskuzí. Vím, že to je špatné a snažím se to omezit.
Jak tedy znovu zkultivovat diskuze? Domnívám se, že řešením by mohla být možnost, která fungovala na Twitteru, tedy abych mohl já sám u sebe zablokovat některé účty, které jenom nadávají nebo projevují vysokou agresivitu. Rozhodně bych neblokovat ty s jiným názorem, protože takové mohou být obohacující a dobré pro výměnu myšlenek. Tím by se daly diskuze časem zcivilizovat a mohly by se vrátit k původnímu účelu. To není žádná cenzura. Každý může psát, co chce, a já také můžu číst jen to, co chci.
Pokud tohle není možné, doporučuju všem slušně diskutujícím, aby používali to, co dělám já. Nikdy neodpovídám těm, kteří diskuze zneužívají, odpovídám pouze těm, kteří mají zájem o diskuze, samozřejmě i těm s opačným názorem. Pokud se někdo nechá vyprovokovat a odpoví hulvátům, vrátí se mu to v podobě ping-pongu, který nemůže vyhrát. K tomu jeden citát: „Nediskutujte s těmi, se kterými se nemůžete dohodnout ani o tom, jakou barvu má nebe“.
Poslední možností je pak už jenom z diskuzí odejít a přenechat pole těm, o kterých píšu. To by ale byla škoda. Je velmi dobré a hodnotné diskutovat s těmi, kteří diskutovat chtějí, i když nesdílí můj názor. Ale v nastávající předvolební době stejně asi nezbude nic jiného, než z médií a z diskuzí utéct a ignorovat je.
Tohle není sociologický výzkum, jenom moje pozorování.
Ještě na závěr. Diskuze na Seznamu nejsou ani náhodou vzorkem většinové společnosti. A vliv těchto diskuzí na společnost je téměř nulový. Naštěstí.
