Článek
Do vlády se dostala hnutí SPD a Motoristé, jejichž programem je hlavně negace a odklon od toho, co jejich politici slibovali ve volební kampani. A hnutí ANO, vedenému vnitrostranickým absolutním vládcem Babišem, to vyhovuje. Proto sledujeme v přímém přenosu privatizaci veřejných zdrojů v zájmu byznysu předsedy vlády.
A co na to opozice? Nic, protože prakticky žádná neexistuje. Je zcela rozdrobená a nemá žádného lídra, který by dokázal oslovit voliče. Program „Antibabiš“ je sice logický, protože Babiš opravdu představuje to největší politické zlo a hrozbu pro demokracii od listopadu 1989. A to nejen svoji snahou o naprosté ovládnutí politiky a ekonomiky, ale také svým populismem a spojováním své politiky s proudy, o kterých jsme si ještě nedávno mysleli, že je v politice už nikdy neuvidíme. To je zřejmé z toho, že ve své minulé vládě vládl za pomocí komunistů a nyní naopak uvedl přímo do vlády strany s rasistickými a nacistickými rysy.
Program „Antibabiš“ ale samozřejmě nestačí. Pouze upevňuje v jeho voličích pozici „Spasitele“, který nás jako jediný může zachránit. Bohužel si voliči neuvědomují starou pravdu: „Národ, který může a má spasit jediný muž, si zaslouží bič.“ (Johann Gottfried Seume, 1763–1810).
Opozice v současném stavu nemá a ani nebude mít na to, aby tento trend zvrátila. Podle mého názoru by měla opustit staré, většinou zprofanované značky, které kromě skalních voličů už bude volit málokdo. Politici těchto stran by měli zapomenout na svá ega a staré křivdy a vytvořit dvě nové moderní strany nezatížené někdy problematickou minulostí, která bude vždy koulí na noze. Značky ODS, TOP nebo KDU opravdu nejsou značky Ariel nebo Jar, v politice na tom tolik nezáleží a tyto už vyčerpaly svůj potenciál. O tom, že Babiš, který jako politický a byznysový predátor potřebuje ke své činnosti jasného nepřítele, nemá v opozici protivníka, svědčí i to, že jako nepřítele si musel vybrat prezidenta.
Jedna z těch dvou stran by mohla být středopravicová konzervativní, třeba by bylo možné využít nové „Naše Česko“ pod vedením Kuby. Do této strany by mohli přejít z ODS, TOP, KDU i STAN všichni ti, kteří se jako konzervativci cítí a jsou nacionálněji založení.
Druhá by měla být středopravicová liberální proevropská, mně by se líbil například název „Bohaté Česko v silné a bezpečné Evropě“. Do této strany by mohli přejít z ODS, TOP, KDU i STAN ti, kteří se cítí jako proevropští liberálové včetně snahy o přijetí eura.
Obě tyto strany by mohli spolupracovat, rozdíly by se značně eliminovaly, pokud by cílem obou byl úspěch Česka, nikoli zájmy byznysu jednotlivců. A bez konfliktních jedinců by mohli spolupracovat i s dalšími stranami typu Pirátů.
Strany mohou používat heslo „Antibabiš“, ale musí to striktně oddělit od hnutí ANO. Politici by měli začít jednat s těmi z ANO, kteří si uvědomují, že hnutí s autokratem v čele hnutí může být chvilkově úspěšné, ale dlouhodobě to je cesta do pekel. Také by měli jasně ukázat, že tato vláda, i když se tváří pravicově, provádí jasnou levicovou politiku – dárečky voličům i za cenu dluhu apod.
Dokáží opoziční politici upozadit svoje ego, zapomenout na stará příkoří a začít pracovat na lepší budoucnosti pro Česko? Nemá smysl vracet se ke „starým dobrým pořádkům“, je třeba začít znovu s čistým štítem.
