Článek
Dobrý den přeji sousedé.
Pohodlně se posaďte do svého oblíbeného křesla či židle, k sobě si připravte svůj nápoj a v mysli se se mnou vydejte na dalekou cestu historie naší obce, Kryštofova Údolí.
Rokytnice (Eckersbach)
Jak jsem již ve svém minulém vyprávění předeslal, Rokytnice jsou dvě, i když, vlastně tři, ale budeme se na ně dívat jako na dvě.
První z nich, lemberská, nejspíše vznikla mezi roky 1518 – 1528, což nám dokládají dvě listiny. Tou první je listina z roku 1518, kterou lemberské panství, do kterého téměř celé horské údolí patřilo, od paní Markéty z Pencendorfu kupuje hornolužický fojt Vilém z Ilburku a na Ronově. Podle ní žádná osada či obec v údolí nebyla. Druhou je velice zajímavá listina z roku 1528 – tu totiž tento pán nechal sepsat, nazval ji Bergfreibrief (tedy Zápis horní svobody), aby nalákal na své panství horníky, a to na své doly „auf Holundergrundte und Ekerschdorf“. Hle, máme zde již dvě osady, Holundergrundte – tedy Bezové Údolí – tento název se ovšem v češtině nikdy nepoužíval, čeština znala od počátku Údolí sv. Kryštofa, a Ekerschdorf, později Eckersdorf či Eckersbach, česky Rokytnice.
O druhé z nich, tedy grabštejnské, máme první zmínku až z roku 1563, ačkoliv o tomto prostoru máme třetí listinu, která se týkala hraničního sporu mezi grabštejnským a hamrštejnským panstvím. Ovšem o existenci jakékoli obce ze strany grabštejnského panství se nezmiňuje.
Hranice obou obcí je stanovena potokem Rokytkou a jejími dvěma přítoky. Lemberská je na pravém břehu Rokytky a je ukončena Důlním potokem, přičemž jako její hranice vůči Kryštofovu Údolí je stanovena myšlená čara, která prodlužuje ústí Bauerova (Selského) potoka do Rokytky směrem do protilehlého svahu. V tom případě, pokud se podíváme na mapu, tato čára zahrnuje č.p. 111, chatku v severním svahu Spáleného vrchu; dalšími domy, náležejícími pod lemberskou Rokytnici jsou dnešní domy č.p. 40, 140, 53, 55, 143, 58, 168 a 59. Podle mne nikdy nebyla samostatnou, ale vždy místní částí obce Kryštofovo Údolí, případně přidruženou osadou. Nevíme totiž o rychtě, tedy ani o rychtáři.
Moment, kde jsou ovšem č.p. 180 a 179? Vždyť jsou na pravé straně Rokytky? A to je ta třetí obec – Tyto dva domky vedle Důlní cesty leží na bývalém katastru obce Machnín. Touto hranicí je právě Důlní potok, přičemž pokračuje až k Rozsoše, zpět po hřebeni ke Kališti, mezi Ptačími kameny, Černou horou k Ještědu.
A to jsme v tom zmatku ještě neskončili – hranice katastru Machnína končila právě u Rokytky, takže, ač jsme stále v jednom panství, grabštejnském, je celá levá strana Rokytky od Bauerova (Selského) potoka, tedy od č.p. 176, od 19. století součástí Andělské Hory.
V česky psané kupní smlouvě, kterou od Donínů koupil roku 1562 grabštejnské panství pan Jiřík Mehl ze Střelic, náležela k panství i „wes Rokytnice“, která má vlastní rychtu, tedy by měla mít i rychtáře. Většinou rychta měla i vlastní sálek, v něm hospodu. Byl touto budovou již neexistující Hostinec U Slunce – dnešní č.p. 214? Budu se snažit hledat, ovšem, pokud mi někdo z vás poradíte, budu velice vděčný.
Ještě Vás z toho nebolí hlava?
Nechtěl jsem při svém vyprávění čerpat jen z vynikající knihy Miloslava Nevrlého Kryštofovo Údolí Putování časem a krajinou, podíval jsem se proto na wikipedii, abych načerpal něco nového, třeba, co někde někdo objevil, knížka Miloše Nevrlého – Náčelníka je z roku 2005. Ovšem když jsem objevil pod heslem Rokytnice (Kryštofovo Údolí) vstupní fotografii, k níž je popiska „Dům č.p. 70 v Kryštofově Údolí – Rokytnici“ a je na ní dům, na který se dívám z naší ložnice vždy, když se ráno probudím a roztáhnu záclony, pomyslel jsem si něco o odfláknuté práci a v nejbližší době se na toto heslo vrhnu a opravím ho.
Mimochodem, našel jsem tam ještě jeden zajímavý údaj – Kryštofovo Údolí se prý jmenuje podle Kryštofa z Donína, syna Mikuláše II. z Donína. Jenže jak jsem se již před pár řádky zmínil, Donínové měli panství grabštejnské, nikoli lemberské. Ale k tomu se vrátím příště, při dalším vyprávění.
Že jsem na vás hodil bolení hlavy ze zmatků, které na tomto necelém kilometrovém úseku nastaly v historii, není nic proti tomu, co museli prožívat obyvatelé v postupu času grabštejnské části obce – až do roku 1748 nemohli být pohřbívání v Kryštofově Údolí, do té doby museli své pohřby konat v Chrastavě, dokonce teprve od roku 1785 mohli v Kryštofově Údolí konat křty a svatby. Součástí Kryštofova Údolí se stala až roku 1925; nikde jsem neobjevil, kdy byly definitivně připojeny ony dva domky (a budova vodárny před křižovatkou), domnívám se, že se tak stalo až po II. sv. válce.
Jak vznikl název obce: Ekerschdorf je nejspíše Ekerova ves, (často to tak bylo, že obec dostala jméno podle svého zakladatele a ten poté dostal od vrchnosti rychtu a v ní první hospodu obce), Rokytnice je podle jména potoka, Rokytky. To vzniklo od vrby jívy – rokyty, stejně například vzniklo jméno obce, později městysu, dnes Liberce 6 – Rochlice.
Podívejme se na některá data:
1528 – První zmínka o obci Ekerschdorf
1549 – název Eckersbach
1562 – kupní smlouva s Jiříkem Mehlem ze Střelic (mimochodem velkým investorem do dolů, ale také porušovatelem oné důlní svobody – při s horníky rozhodoval až Rudolf II, Jiřík ji prohrál)
1563 – Eckerssdorf w Holondogruntu
1704 – Gallasové kupují grabštejnské panství, jehož součástí je i Hamrštejn
1726 – Gallasové kupují lemberské panství
1757 - rod Gallasů vymírá po meči a na jejich místo nastupují Clam-Gallasové
1925 - ves se stává součástí Kryštofova Údolí.
Při své přípravě na tento článek jsem se prohrabával mnoha historickými mapami, hlavně katastrální mapou z let 1824-1834, a narazil jsem na zajímavou informaci ohledně vedení cesty z Machnína do Kryštofova Údolí. Velice rád se jí budu zabývat v některém svém dalším povídání.
Příště si ovšem popovídáme o hlavní obci, o Kryštofově Údolí.
Na závěr se musím ještě omluvit. Novina není nejstarší částí obce, ale nejmladší. Jsem si nějak zafixoval, že Kryštofovo Údolí vzniklo až 1581, ač první zmínka o něm je již 1528.
Petr Brtník Hanka
