Zápas roku se blíží, jak bude vypadat česká sestava?

Češi se utkají v semifinále baráže o MS s Irskem 26. března ve slávistickém Edenu. Naopak v případě výhry nad Irskem se svěřenci Miroslava Koubka utkají ve finále baráže s Dánskem nebo Severní Makedonií na sparťanské Letné.

Dva domácí zápasy, dvě výhry a 180 minut fotbalu. Tolik chybí českému národnímu týmu od historicky druhého postupu na Mistrovství světa. Po dlouhém čekání na trenéra se kormidla chopil bývalý plzeňský trenér Miroslav Koubek. Jaká bude sestava a kdo bude kapitánem, to je nám zatím zatajeno. Právě sestava bývá vždy velké téma mezi fanoušky, proto si ji pojďme pozici po pozici postavit.

Očekávám stejné rozestavení, které hrával Miroslav Koubek poslední roky v Plzni. Tudíž tři stopeři, dva wing-beci, dva střední záložníci, jeden ofenzivní záložník a dva útočníci.

Na pozici brankáře má Miroslav Koubek výběr největší. Nabízí se Kovář, Jaroš nebo Horníček. Já jsem ale vybral Jindřicha Staňka. Osobně si myslím, že český trenér vsadí na zkušenosti, které Jindřich Staněk z podobných zápasů rozhodně má.

Ač mezi některými fanoušky není Krejčí zrovna oblíbený, jsem si skoro jistý, že místo v základní sestavě bude mít. V anglické Premier League odehrál Krejčí už přes dvě desítky zápasů. Připsal si dva góly, jednu asistenci a v nedávném zápase i červenou kartu. Krejčí by měl být jeden z lídrů reprezentace a osobně očekávám, že po Součkovi převezme i kapitánskou pásku.

Druhým stoperem jsem zvolil Robina Hranáče. Jeho působení v německém Hoffenheimu nezačalo vůbec dobře. Neměl podporu trenéra, mluvilo se i o jazykové bariéře a bezmála všechny zápasy odseděl na lavičce. Tohle trápení skončilo příchodem nového trenéra, pod kterým se Hranáč stal základním kamenem sestavy Hoffenheimu.

Výběr třetího stopera už je trochu obtížnější. Přemýšlel jsem mezi Zimou, Holešem, Jemelkou a Vitíkem. Nakonec jsem zvolil posledního jmenovaného. Martin Vitík píše podobný příběh jako Robin Hranáč. Na začátku svého působení v Bologne nedostával mnoho prostoru, ale v posledních zápasech se většinou dostává do základní sestavy a získává herní praxi v italské Serii A. Navíc si myslím, že mezi ním a Krejčím jsou vytvořené nějaké vazby ze Sparty, které můžou být ve finální obranné činnosti celkem důležité.

Mezi fanoušky ne zrovna oblíbený hráč. Vztahy s fanoušky si pokazil hlavně svým výrokem o jednotě fanoušků s týmem na minulém reprezentačním srazu. Pokud ale chceme nasadit opravdu to nejlepší, co v momentální chvíli máme, Vladimír Coufal by neměl chybět na pravém kraji obrany. V Hoffenheimu podobně jako Hranáč hraje každý zápas v základní sestavě a v letošní sezoně si dokázal připsat už jeden gól a šest asistencí v 22 zápasech.

David Jurásek perfektně vyplňuje pozici, na které českou reprezentaci často tlačila bota. Snad jediná konkurence Juráska na levém kraji je Jaroslav Zelený, ale moc nevěřím, že se přes Juráska dostane do základní sestavy. Po zimním přestupu a návratu do Slavie se pohodlně usadil v základní sestavě a ve čtyřech ligových zápasech si připsal dvě asistence.

Souček je stálice českého národního týmu a nevidím důvod, proč by měl chybět v sestavě v jednom z nejdůležitějších zápasů. Nedávno pokořil metu 39 gólů v Premier League, čímž se stal historicky nejlepším českým střelcem v Anglii. Samozřejmě je to mezi fanoušky hodně diskutovaný hráč, ale v defenzivním systému Koubka by měl být stěžejním hráčem.

Velký comeback Vladimíra Daridy je realitou. Svá nejlepší léta už sice má za sebou, ale pořád má národnímu týmu co předat. Věřím, že to je hráč, který ve středu hřiště českému týmu chyběl a dokáže vymyslet více, než třeba Lukáš Červ. Jeho důležitost je lehce pozorovatelná v Hradci Králové, který je s Daridou a bez Daridy úplný jiný tým.

Po přestupu do francouzského Lyonu je v životní formě. V Ligue 1 si během 21 zápasů připsal 10 gólů a zapsal i tři asistence. Zároveň je i nejlepším střelcem týmu. Pokud má někdo do národního týmu přivést kreativitu a moment překvapení, je to právě Pavel Šulc. Pozitivním faktorem může být i nový trenér Koubek, který Šulce zná jako svého syna a moc dobře ví, které hráče k němu postavit. Pavel Šulc je hráč, na kterého se nejvíce těším a věřím, že přenese svou formu z Francie i do reprezentace.

Patrik Schick se v posledních týdnech opět dostává do formy. Výrazně přispěl Leverkusenu k postupu do další fáze Ligy mistrů, když proti Olympiacosu vstřelil dva góly. Celkově už má v této sezóně napříč všemi soutěžemi bilanci 13+3 a znovu patří ke klíčovým hráčům německého Leverkusenu. Jeho spolupráce s Chorým by neměla být problém, v reprezentaci už spolu odehráli několik zápasů.

I Tomáš Chorý vstoupil do jarní části sezony s velkou grácií. Během čtyř zápasů si dokázal připsat čtyři góly a jednu asistenci. V letošní sezoně má dokonce naprosto stejnou bilanci jako Patrik Schick – 13 vstřelených gólů a 3 asistence. To ho zásluhou řadí na první místo střeleckých tabulek v české Chance lize.

Zdroje statistických údajů:

livesport.com