Článek
Pouhých devadesát minut jízdy z Brna vás přenese o dva tisíce let zpět v čase, do doby největší slávy římského impéria. Parkuji na menším ze dvou parkovišť a hned mě vítá moderní brána do světa antiky. Za pouhá 2 eura si pořizuji průvodce ve slovenštině – příjemný bonus pro české návštěvníky – a vstupuji do míst historie.
V multimediální prezentaci se ocitám uprostřed dramatického příběhu. Na třech řadách velkoplošných obrazovek sledují římské legionáře, jak se potýkají s divokými vodami Dunaje. Profesionální zpracování filmu mě okamžitě vtahuje do doby před téměř dvěma tisíciletími. Pod rudou zástavou římských legií se zlatými písmeny A, I, T a R, která se tyčí nad hlavami návštěvníků, cítím skutečnou sílu římského impéria.
Mezi nejvzácnější nálezy, které zde archeologové objevili, patří soubor římských vojenských insignií XIV. legie Gemina. „Toto je naprosto unikátní nález,“ vysvětluje průvodce, když ukazuje vitrínu s bronzovými odznaky. „Takto kompletní set vojenských vyznamenání se nachází jen velmi vzácně.“ Mou pozornost přitahuje především zlatý medailon s portrétem císaře Marca Aurelia, který zde strávil tři roky během markomanských válek.
V další vitríně vidím pozoruhodnou kolekci římských mincí. Tento poklad byl objeven v roce 1891 obsahuje více než 3000 denárů a aurei, které někdo ukryl během germánských nájezdů ve 4. století.
Vycházím z promítacího sálu, zastavuji se nad detailním modelem celého antického města. Precizní maketa odkrývá každý detail kdysi pulzující metropole na Dunaji – od mohutných hradeb až po intimní zákoutí římských domů. Model antického města v měřítku 1:300 a dává reálnou představu o skutečné velikosti. A někde tam, mezi těmi miniaturními stavbami, se skrývají proslulé římské lázně, dům obchodníka s olejem nebo římská ubytovna. Je se na co těšit.
„Vidíte ty hradby?“ ukazuje průvodce a na precizně zpracovaný model. „Táhly se v délce čtyř kilometrů a chránily plochu přes 10 km².“ Město se přede mnou rozkládá jako otevřená kniha římské historie. V centru pozornosti je impozantní amfiteátr, který pojal až 13 000 diváků – větší než ten v Pompejích. Vedle něj se tyčí monumentální Heidentor (Pohanská brána), jejíž trosky dodnes dosahují výšky 14 metrů.
Jako první vidím unikátní mozaiku z Domus Quarta – jedinečně zachovalou podlahovou výzdobu, která byla nedávno zrestaurována a vrácena na své původní místo. Její geometrické vzory a florální motivy jsou pořád stejně živé. „Podívejte se na ty detaily,“ ukazuje průvodce na jemnou práci. „Každý kamínek byl ručně zasazen do maltového lože. Je to mistrovské dílo římského mozaikářství.“ Ostatně jako celý archeologický park Carnuntum.
Zdroje: https://www.carnuntum.at/cs/museumcarnuntinum, https://www.petronell.at/