Článek
Vystupujeme z dodávky našeho průvodce, která nám je po celou dobu „druhým domovem“, a svižně, jako bychom v Senegalu omládli o dvacet pět let, doslova přeskakujeme na terénní džíp. Na fotkách od profesionální fotografky Pavly z Prahy – ano vzpomínáte si dobře – to je Pavla – co vás jen tak, mezi osmým a dvanáctým drinkem jménem SENEGAL naučí pár profesionálních triků. Jak pózovat při focení, tak dokonale, že se vám může stát, že při nacvičování těchto póz v tramvaji cestou na kontrolu na urologii (která v jistém věku čeká každého, nemyslete si) si vás začnou lidi z ničeho nic sami od sebe fotit, jako filmovou hvězdu z Los Angeles. Ale zpět na Rallye Paříž-Dakar!
Takže, pak na fotkách od profesionální fotografky Pavly z Prahy při tom skoku z džípu do džípu vypadáme jako ušlechtilé kravky ve skoku, zobrazené na nějakém starodávném rytířském erbu.
Sotva dosedneme na sedačky, zaklapne zadní zábrana a v ten stejný okamžik džíp doslova vystřelí, kosmickou rychlostí jako by naše posádka chtěla v letošním ročníku Rallye Paříž-Dakar urvat zlatou medaili a předběhnout herečku Olgu Lounovou, která kdesi v televizním pořadu prohlásila, že prý údajně dostala na rallye defekt a že se seběhlo hodně moc Senegalců, ale žádný z nich prý s defektem nepomohl. Kdo ví, jak to vlastně bylo. Jisté je, že Olga Lounová je aktivní v mnoha sportovních činnostech, včetně Pole Dance a kdo ví, v čem všem ještě.
Jedeme podél mohutných mořských vln, které se zdají být nekonečné - stejně jako náš pocit svobody. Oceán před námi se otevírá jako spektakulární divadlo přírodních sil, jehož režisérem je sám vítr, a my jsme v této hře hlavními protagonisty. Vyhýbáme se vlnám s obratností zkušených námořníků. To není jen technika, ale řidičovo umění – čtení oceánu a jeho nálad. Naše oči jsou upnuté na horizont, cítíme každičký pohyb. Řízení je precizní, každý tah páky, každý pohyb.
Kde jsem to přestal … Aha … Sotva dosedneme na sedačky v džípu, zaklapne zadní zábrana u džípu, a v ten stejný okamžik džíp doslova vystřelí … A už frčíme a křičíme, hází to s námi na všechny strany. Hup! Dups! Díra. Další a další. Pavla málem upustí foťák s šedesáti centimetrovým objektivem, těžkým tak, že by zlomil hřbet. „Teď už nás vážně vyklopí“ piští Moje Markéta a Ríša vedle ní se drží oběma rukama ovinutýma kolem kostry auta i obě lýtka má ovinuty o tyče jako v tělocviku při šplhu na tyči.
