Článek
Jak funguje psychologický mechanismus permanentní kampaně, který v Česku přepsal pravidla krizové komunikace. Slova kampaň a účelovka se v českém politickém prostoru stala v podstatě synonymem pro rétoriku Andreje Babiše. Tento slovník nezačal náhodou – poprvé masivně rezonoval kolem roku 2017 v souvislosti s dotační kauzou Čapí hnízdo a vyšetřováním jeho podnikatelské minulosti.
Z hlediska politického marketingu, psychologie a strategie jde o mimořádně efektivní nástroje. Zde je detailní rozbor toho, proč Andrej Babiš a jeho PR tým (původně stavěný kolem Marka Prchala) tyto pojmy tak systematicky používají.
Je to nějaká provokace, je to podvrh, je to kampaň, já to odmítám. Komu to prospěje? Tohle je kampaň, toto jsou praktiky StB.
Strategie permanentní kampaně
Andrej Babiš do české politiky přinesl koncept tzv. permanentní kampaně. To znamená, že hranice mezi vládnutím – prací v opozici a předvolebním bojem zcela zmizela.
Pokud žijete v nastavení, kde probíhá neustálý boj, jakákoliv kritika ze strany novinářů, policie nebo politických oponentů není brána jako legitimní kontrola moci, ale jako útok nepřátelské strany v rámci probíhající soutěže. Když Babiš řekne, že je něco „kampaň“, dává svým voličům najevo: „Nedělají to proto, že bych udělal chybu, ale proto, že mě chtějí porazit ve volbách.“
Přerámování reality - tedy reframing
V krizové komunikaci je klíčové určit, o čem se vlastně debatuje. Babiš mistrně ovládá techniku přerámování problému z věcné roviny do roviny osobní a politické. Věcná rovina (jak ji vidí kritici), kdy existuje podezření ze spáchání dotačního podvodu, pojďme se podívat na listinné důkazy a policejní spisy. Přerámovaná rovina (jak ji prezentuje Babiš), tedy tradiční politické korupční strany se mě bojí, protože jim lezu do korýtek, a proto na mě zaklekly a objednaly si toto stíhání.
Nikdy neodstoupím, nikdy! Nech si to všichni zapamatují, nikdy!
Slovem účelovka (účelově vytvořená kauza) posouvá pozornost od podstaty problému (jestli se stal podvod) k motivaci těch, kteří problém otevřeli. Otázka už nezní „Lhal Babiš?“, ale „Kdo z toho má prospěch?“.
Hnutí ANO sice dlouhé roky vládlo (nebo má obrovskou politickou sílu v opozici) a sám Babiš je jedním z nejbohatších lidí v zemi, ale jeho rétorická identita je postavena na tom, že je outsider bojující proti systému (tzv. anti-establishment populismus).
My v Čechách máme rádi přírodu. (…) My chceme znovu motýle! A ty včely mají rádi tu řepku, můžou si kecat novináři, co chtějí. Mají, je to pravda.
Pojmy kampaň a účelovka tento narativ dokonale sytí. Staví ho do role oběti spiknutí mocných (kartel, pětikoalice, tradiční elity, veřejnoprávní média). Pro jeho voličské jádro to funguje jako silné emoční pojivo – lidé mají přirozenou tendenci fandit někomu, komu je podle všeho ubližováno.
Kognitivní imunizace voličů
Z psychologického hlediska jde o vytvoření dokonalého obranného štítu (kognitivní imunizace). Když své voliče dopředu naučíte, že cokoliv negativního se o vás objeví, je jen koordinovaný útok nepřátel, dosáhnete stavu, kdy jsou imunní vůči jakýmkoli faktům.
Tímto krokem Babiš efektivně znehodnocuje argumenty druhé strany ještě předtím, než vůbec zazní.
Rozdílné vnímání kauz spojených s Andrejem Babišem se jasně ukazuje na třech hlavních typech událostí, které jeho kritici a on sám interpretují zcela protichůdně. Prvním příkladem je policejní obvinění, které kritická veřejnost vnímá jako standardní práci nezávislé policie konající na základě shromážděných důkazů, zatímco Babiš ho okamžitě označuje za politicky objednané stíhání řízené mafií s cílem odstranit ho z politického života.
Podobný střet narativů nastává v momentě, kdy se objeví novinářské odhalení. Zatímco pro kritickou stranu jde o legitimní investigativní žurnalistiku vykonávanou ve veřejném zájmu, z pohledu Andreje Babiše se jedná o práci zaplacených a neobjektivních novinářů, kteří vědomě lžou.
Je to ten nejlepší projekt, jaký jsem kdy vymyslel. Napadlo mě to, když jsem čekal s dětmi ve frontě v zoo. (…) Je to fantastický projekt, 90 hektarů, atrakce pro děti, spousta zvířat, ekofarma.
Posledním zásadním bodem jsou mezinárodní zásahy, jako je například audit Evropské komise. Tento krok kritici považují za nestrannou analýzu možného střetu zájmů podle jasně daných unijních pravidel, avšak Babišova interpretace jej přerámovává na koordinovaný útok z Bruselu mířený proti celé České republice.
Jazyková jednoduchost a zapamatovatelnost
Úspěšný politický marketing málokdy operuje s právními definicemi nebo složitými ekonomickými analýzami. Lidé slyší na jednoduchá, úderná a opakovaná hesla.
