Článek
Tato izolovaná země, která se po staletí pyšnila absencí komárů, nyní čelí zcela novému biologickému fenoménu. Tento vývoj je přímým důsledkem změn klimatu na naší planetě, jež dramaticky ovlivňují ekologickou rovnováhu nejen na Islandu, ale po celém světě.
Island byl dlouhou dobu považován za unikátní místo, kde se nemusíme obávat přítomnosti těchto otravujících hmyzích souputníků. Společně s Antarktidou patřil do úzkého kruhu oblastí bez přítomnosti stálé populace komárů. Jeho geografická poloha a chladné klima tvořily přirozenou bariéru, kterou komáři nedokázali překonat. Avšak změny v globálním klimatu, způsobující vzestup průměrných teplot, narušují tuto dlouholetou rovnováhu. Podmínky na Islandu se mění, a to rychleji, než bychom si přáli.
Vědecké studie a modely již nějakou dobu naznačují, že změny prostředí by mohly umožnit přežití, a dokonce i prosperitu komárů na Islandu. Země, proslulá svými geotermálními prameny, ledovci a nekonečnými zelenými pastvinami, také ukrývá spoustu lokalit vhodných pro hnízdění komárů.
Myšleno jsou různé bažiny, mokřady a rybníky, které se za několik posledních let staly příznivějšími kvůli stoupajícím teplotám. Navzdory tomu, že drsné islandské klima by bylo pro většinu druhů komárů stále nepřekonatelnou bariérou, některé odolnější druhy mohou najít způsob, jak se adaptovat.
Island se otepluje alarmujícím tempem, čtyřikrát rychleji než zbytek severní polokoule. Tání ledovců je jedním z viditelných důkazů těchto změn. Rybáři hlásí výskyt druhů ryb, jako jsou makrely, které se dříve zdržovaly pouze v teplejších, jižních mořích. Tento jev nejenom mění složení mořské biodiverzity, ale také má dalekosáhlé důsledky pro životní prostředí a ekonomiku Islandu.
Pozorování a predikce vědců o expanzi komárů se naplňují i v jiných částech světa. Ve Spojeném království byly letos nalezeny vajíčka komára egyptského (Aedes aegypti) a v Kentu byl objeven komár asijský tygří (Aedes albopictus). Tyto invazivní druhy jsou známé svou schopností šířit tropické nemoci, jako je horečka dengue, chikungunya a virus Zika, což přináší další obavy ohledně veřejného zdraví.
Konkrétní důkazy o přítomnosti komárů na Islandu byly nedávno potvrzeny entomologem Matthíasem Alfreðssonem z Islandského institutu přírodních věd. Vzorek komára byl objeven díky iniciativě občanského vědce, který zaslal Alfreðssonovi vzorek k identifikaci. Po podrobném výzkumu Alfreðsson potvrdil, že se jedná o druh Culiseta annulata.
Tento druh je znám svou odolností vůči chladu a schopností přežít v relativně extrémních podmínkách tím, že se ukrývá během drsných zimních měsíců v teplých a suchých úkrytech, jako jsou sklepy a stodoly.
Onen objev byl učiněn Björnem Hjaltasonem, který o svém nálezu informoval ve facebookové skupině zaměřené na studium hmyzu na Islandu. Večer 16. října, když používal improvizovanou past na hmyz založenou na stužce s červeným vínem, zahlédl neobvyklou mouchu. Podle Björnových slov se mu ihned zdálo, že se jedná o něco nevšedního, a proto si dal práci s jejím odchytem. Po ověření bylo zjištěno, že šlo o samici komára.
Björn se nevzdal a pokračoval v pátrání, čímž se mu podařilo ulovit další dva exempláře, které následně zaslal k dalšímu vědeckému zkoumání. Tyto exempláře byly následně potvrzeny jako příslušníci druhu Culiseta annulata, čímž se stal tento objev oficiálním.
Tento druh komára, byť není nositelem nebezpečných tropických nemocí, jako jeho teplejšími podmínkami milující příbuzní, představuje změnu, která by mohla postupem času vyžadovat adaptaci nejen lidské populace, ale také fauny a flóry ostrova.
Děsivé na celé situaci je fakt, že tento příběh je pouze jedním z mnoha, které se tentýž odehrávají po celém světě. Změny klimatu nepřináší jen extrémní počasí, ale také tichý, avšak nesmírně vlivný ekologický posun, což mimo jiné zahrnuje geografické posuny populací zvířat a hmyzu. Pro ostrov jako Island, kde jsou přírodní ekosystémy již nyní křehké, může mít přítomnost nového druhu dalekosáhlé důsledky.
Lze říci, že fenomén komárů na Islandu, vyvolaný globálním oteplováním, slouží jako varovný signál, že je třeba naléhavě podniknout kroky k řešení klimatické krize.
Island, stejně jako mnoho dalších zemí, musí přehodnotit své politiky v oblasti životního prostředí a připravit se na možný příliv nových druhů, které by mohly změnit stávající ekosystémy. Tento případ zároveň zdůrazňuje důležitost vědy a občanského zapojení při monitorování a ochraně přírody před následky změn klimatu.
