Článek
Svítání nad pobřežím Malagy je dechberoucí. Stihl jsem uchovat tento moment v několika fotografiích a videích, dokonce jsem uspořádal svůj první přímý přenos pro naši skupinu na Facebooku. Zpáteční cesta do města byla stejně fascinující, s dlažebními kostkami vypulírovanými časem do zrcadlového lesku.
„Kde jinde bych měl snídat, než zde v Cafe de la Mota?“ říkal jsem si každé ráno a nikdy jsem si nenechal ujít svou ranní kávu v nedaleké kavárně. Vypadá to tu rušně, ale brzy ráno je tu klid. Obvykle tu byli jen místní a já, jediný turista, což dodávalo místu tu pravou atmosféru. Kavárna je jinak na dost rušném kruhovém objezdu u Busto de Lola Carrera.
Během procházky po přístavní promenádě mě zaujala nabídka milé prodavačky výletů na katamarán a rozhodl jsem se pro příští den. Koupil jsem si lístek. Procházel jsem parkem, kde jsem obdivoval umělce hrající a tančící ohnivé flamenco. Už jsem několikrát procházel nočním parkem, ale tentokrát jsem si ho prošel pořádně i ve dne. V jedné z uliček jsem zahlédl karikaturistu, jak zrovna maluje dva studenty. A tak jsem si za pár euro nechal nakreslit také sebe. Jak se vám líbí výsledek?
Karikatura je umělecké dílo, které je často zjednodušené a může mít humorný, komický, satirický nebo kritický tón. Cílem je úmyslně zesměšnit, a to buď prostřednictvím výtvarného díla. V karikatuře se často zvýrazňují určité rysy obličeje.
Oběd jsem si dal v Restaurante La Tagliatella a popíjel jsem barevné drinky v baru Nusa Malaga. Odpoledne jsem věnoval prohlídce galerie moderního umění CAC Málaga. Mimo vystavovaná díla, pak nejvíce zaujal prostor galérie – velké, bílé a majestátní - plné úžasného současného umění.
Muzeum moderního umění vystavující díla současných španělských umělců.
Na nádraží jsem obdivoval moderní vlaky a čisté nádraží. Až na ty přísné bezpečnostní kontroly bych zapomněl, že jsem na vlakovém nádraží. Využil jsem cestování vlakem celkem třikrát, na celodenní výlety do destinací: Gibraltar, Sevilla a Córdoba.
Malaga, železniční stanice María Zambrano.
Celý týden bylo nádherné počasí, ani mráček. Na západ slunce na katamaránu jsem si nechal poslední den své návštěvy Malagy. Byl jsem si jist, že to bude krásné rozloučení s tímto andaluským barevným skvostem. Ale když jsem dorazil do přístavu, začalo pršet. Slunce svítilo, pršelo a vzduchem se linula pěkná duha.
„Samotná jízda na katamaránu začíná utíráním sedačky,“ smál jsem se sám pro sebe. Ale ani déšť nám nezkazil náladu. Celou dobu hrála hlasitá hudba, lidé tančili a popíjeli drinky z palubního baru. A tak jsem si jeden či dva také dal. Musím uznat, jeden mi měl rozhodně stačit a hned jsem se přidal k tanci s Angličankami, které byly tak divoké, že jim vylévalo pití z kelímku v rytmu hudby na palubu. Nikomu to ale nevadilo, vždyť pršelo.
Hudba i tanec se stupňovaly spolu s počtem vypitých drinků. Zrovna když se katamarán otáčel k plavbě zpět se nebe slitovalo a na malou chvíli se rozestoupilo. Všichni začali fotit ten krátký kouzelný výjev západu slunce na otevřeném moři. Ke břehu jsme připluli už po setmění. Zážitek to byl super. Příště půjdu znovu.
Když slunce zapadá, prší, je zataženo, zatímco jste na katamaránu.
Malaga je město, které má doslova všechno. Nejen nádherné pobřeží. Pro mě byli nejlepší lidé, které jsem potkával. Jsou tak přátelští a přívětiví a je v nich cítit vřelost, kterou ne všude najdete. Moc se mi tam líbilo.
Návštěva byla nádherným zážitkem, který bych vřele doporučil všem, kdo rádi cestují a zejména pokud máte rádi pobřeží podél jižního pobřeží Španělska. Malaga je jednou z nejlepších destinací pro výlety vlakem v jižním Španělsku a je snadné pochopit proč. Při cestě podél pobřeží a poznávání okolních hor z okna vlaku budete uchváceni krásou pobřeží, historií tohoto přímořského města, přírodními a historickými poklady i dalšími zajímavostmi.
