Článek
Slunce je skoro v zenitu, když se před ním otevře nekonečný horizont. Balboa stojí v úžasu. Tam, daleko před ním, se třpytí vody neznámého oceánu. Stává se prvním Evropanem, který kdy spatřil Tichý oceán ze strany Nového světa. Dějiny se mění.
Balboa pomalu zvedá své ruce. V jedné drží vlajku s obrazem Panny Marie, ve druhé meč. Jeho hlas zní jasně, když pronáší: „Ve jménu jejich veličenstev, krále Ferdinanda a královny Isabely, prohlašuji toto moře a všechny okolní země majetkem Španělského království!“ Jeho slova rezonují mezi stromy a jeho muži, unavení a zranění z náročné cesty, spouštějí radostný pokřik. Andrés de Vera, kaplan expedice, zvedá hlavu k nebi a začne zpívat chvalozpěvy.
„Te Deum laudamus!“ zní ozvěnou. Balboa klečí ve vodě, nohy zanořené do studených vln oceánu, a jeho mysl je naplněna triumfálním duchem. V tu chvíli zapomíná na všechny překážky, zrady a nebezpečí, kterým čelil, aby dosáhl tohoto bodu. Je to okamžik, který navždy změní svět, okamžik, kdy neznámé otevírá dveře novým možnostem.
Večer u ohně se Balboa obrací na své muže. „Toto není konec, amigos,“ říká s jiskrou v očích. „Teď víme, že zde leží bohaté země a nové světy, které čekají na objevení. Naše cesta teprve začíná.“
Jeho slova naplňují jeho muže energií. Navzdory únavě cítí, že jsou svědky zrodu nové kapitoly historie. Mezitím západ slunce zahaluje krajinu do zlatého svitu a voda oceánu se třpytí jako zrcadlo. Vasco Núñez de Balboa sedí tiše a jeho pohled zůstává upřený na hladinu Jižního moře, kterou brzy přejmenují na Tichý oceán. Tady, na prahu velkolepého neznáma, si uvědomuje velikost svých činů.
Objev Tichého oceánu Vasco Núñez de Balboa, Panama.
Balboa je jedním z nejvýznamnějších španělských objevitelů počátku 16. století. Je známý především jako první Evropan, který v roce 1513 dosáhne Tichého oceánu, tehdy nazývaného Jižní moře, a to přes Panamskou šíji. Tento čin z něj činí jednu z nejvýraznějších postav v dějinách evropských objevů Nového světa.
Balboa se narodí v roce 1475 v Jerezu de los Caballeros, malém městě v jihozápadním Španělsku. Pochází z rodiny drobné šlechty, která sice má urozené kořeny, avšak nedisponuje velkým bohatstvím. Již od mládí touží získat štěstí a slávu, a tak se přidává k expedici Rodriga de Bastidase, která ho v roce 1500 zavede do Nového světa. Po několika letech neúspěšného podnikání jako farmář na Hispaniole se rozhodne vydat na cestu za dobrodružstvím, která změní nejen jeho život, ale i dějiny.
Balboa se poprvé zviditelní, když v roce 1510 pomáhá založit osadu Santa María la Antigua del Darién. Tato kolonie, ležící na území dnešní Kolumbie, se stává prvním trvalým evropským osídlením na pevnině amerického kontinentu. Zde Balboa nejen posiluje svou pozici, ale také navazuje kontakty s místními domorodými vůdci, kteří mu poskytují cenné informace o dosud neznámých oblastech.
Objevitele Tichého oceánu de Balbou popravili krutým způsobem. Dobové vyobrazení.
Osudovým okamžikem jeho života je výprava přes Panamskou šíji v roce 1513. Vede skupinu 190 Španělů, několik domorodých spojenců a několik psů, aby objevil legendární moře na jihu, o kterém slyšel od domorodců. Cesta je strastiplná a plná nebezpečí.
Balboa musí bojovat s nepřátelskými domorodci, překonávat hustou džungli a horský terén. Dne 25. září 1513 vystoupí na vrchol Panamské šíje a poprvé spatří vody Tichého oceánu. Balboa vstoupí do moře s mečem v jedné ruce a vlajkou Panny Marie v druhé, čímž symbolicky zabere toto neznámé území pro Španělskou korunu. Tento moment vstoupí do historie jako jeden z největších objevů své doby.
Balboa ovšem nebojuje jen s přírodou a domorodými kmeny, ale i s intrikami španělské koloniální administrativy. Pedro Arias de Ávila, známý jako Pedrarias Dávila, nový guvernér provincie Castilla de Oro, se stává jeho hlavním soupeřem. Přestože Balboa získává královské uznání za své objevy, Pedrarias dělá vše pro to, aby podkopal jeho vliv a autoritu.
Napětí mezi oběma muži vyvrcholí v roce 1519, kdy je Balboa obviněn z pokusu o vzpouru a uzurpaci vlády nad Novým světem. Pedrarias nechává Balbou zatknout a pod falešnou záminkou ho obviňuje z velezrady. Soud proběhne rychle a přísně, a přestože Balboa až do poslední chvíle prohlašuje svou nevinu, je odsouzen k smrti. Dne 15. ledna 1519 je Balboa popraven v Acle, spolu se svými čtyřmi společníky. Jeho poprava je brutální, kat musí třikrát seknout, aby dokončil rozsudek.
Navzdory tragickému osudu Vasco Núñez de Balboa zanechává nesmazatelnou stopu v dějinách. Jeho objev Jižního moře otevírá dveře pro další výpravy a obchod, a jeho jméno se stává symbolem odvahy a průkopnického ducha. V Panamě dodnes nese jeho jméno národní měna, město, okres i několik památníků. Vasco Núñez de Balboa žije dál jako legenda a připomínka zlaté éry objevů Nového světa.
