Článek
„Ponořme se do příběhu jedné rodiny a do génia architekta Ernsta Wiesnera“, pokračovala při odemykání vstupních dveří vily.
Příběh rodiny Stiassni
Vila Stiassni, perla brněnské meziválečné architektury, byla postavena v letech 1927-1929 pro židovskou rodinu textilních magnátů. Alfred Stiassni, jeho žena Hermine a dcera Suzanne zde prožili pouhých devět let naplněných přepychem a společenským životem. Jejich příběh je fascinujícím obrazem vzestupu a pádu jedné z nejvýznamnějších brněnských rodin první poloviny 20. století.
Alfred Stiassni byl úspěšný podnikatel, který dokázal rozvinout rodinný textilní podnik do impozantních rozměrů. Jeho žena Hermine, pocházející z rodiny Weinmannů, byla známá svým vytříbeným vkusem a společenským šarmem. Spolu vytvořili ve vile Stiassni centrum společenského života prvorepublikového Brna.
V přední řadě uprostřed stojí hlavní zahradník Antonín Fröml, který pracoval pro židovskou rodinu Stiassni jako vrchní zahradník. Fotografie ilustruje, jak náročná a důležitá byla péče o rozsáhlý pozemek vily Stiassni, která patřila k nejprestižnějším adresám meziválečného Brna.
Průvodkyně Ana Marie nás vede prostornými místnostmi a vypráví: „Představte si ty velkolepé večírky v zahradě, kam se sjížděla brněnská smetánka. V létě se zde tančilo pod hvězdami, v zimě se hosté bavili v prostorném salonu. Rodina Stiassni byla známá svou pohostinností a otevřeností k umění a kultuře.“
Bohužel, idyla skončila s příchodem nacistů. Rodina Stiassni, stejně jako mnoho jiných židovských rodin, musela v roce 1938 uprchnout. Nejprve zamířili do Londýna, kde prožili válečná léta, a později se usadili v Kalifornii. Jejich odchod znamenal nejen ztrátu domova, ale i konec jedné éry v historii Brna.
Génius Ernsta Wiesnera
Při procházení vilou obdivujeme čistotu linií a funkčnost prostor. Ana Marie nám přiblížuje osobnost architekta: „Ernst Wiesner byl jedním z nejvýznamnějších představitelů brněnské meziválečné architektury. Jeho styl kombinoval funkcionalismus s klasickou elegancí. Wiesner dokázal vytvořit prostory, které byly nejen krásné, ale i praktické a pohodlné pro každodenní život.“
Wiesner navrhl vilu jako dokonalou symbiózu moderního bydlení a reprezentativních prostor. Velká okna propojující interiér se zahradou, terasy a promyšlené dispozice – to vše svědčí o Wiesnerově mistrovství. Každý detail byl pečlivě promyšlen, od umístění nábytku až po osvětlení jednotlivých místností.
Fotografie zachycuje jednoduchou a funkční část interiéru vily Stiassni, která byla určena pro personál. Je zde patrný vliv architekta Ernsta Wiesnera, i když se na návrhu interiéru vily už přímo nepodílel.
„Všimněte si, jak Wiesner pracoval se světlem,“ upozorňuje nás Ana Marie. „Velká okna nejen propojují interiér s exteriérem, ale také zajišťují dostatek přirozeného světla po celý den. To bylo v té době velmi pokrokové a ukazuje to na Wiesnerovu schopnost myslet dopředu.“
Poválečný osudy vily
„Po válce vila sloužila jako reprezentační sídlo pro významné návštěvy,“ pokračuje Ana Marie. „Nocoval zde například prezident Beneš, ubytován tu byl první indonéský prezident Sukarno, egyptský prezident Násir i kubánský vládce Fidel Castro. Odtud pochází její přezdívka ‚vládní vila‘. Tato změna funkce paradoxně pomohla zachovat vilu v dobrém stavu, i když znamenala určité zásahy do původního interiéru.“
Luxusní koupelna ve vile Stiassni, která patřila k třem pokojům dceři původních majitelů. Dominantním prvkem je mramorové obložení, které dodává prostoru elegantní a honosný vzhled.
Vila prošla několika obdobími. Po znárodnění sloužila jako reprezentační objekt pro komunistický režim. V 90. letech 20. století se na krátko dostala do soukromých rukou, což bohužel vedlo k určité degradaci jejího stavu. Naštěstí v roce 2009 převzal správu vily Národní památkový ústav a začal s její rozsáhlou rekonstrukcí.
„Rekonstrukce byla náročná, ale výsledek stojí za to,“ vysvětluje Ana Marie. „Snažili jsme se co nejvíce přiblížit původnímu stavu vily z doby rodiny Stiassni, ale zároveň ji připravit na její novou roli jako kulturního a vzdělávacího centra.“
Na stěně za stolem visí velký portrét Hermine Stiassni, který dominuje celému prostoru. Přítomnost těchto portrétů ve vile má velký význam pro autentičnost interiéru a připomíná původní majitele tohoto architektonického skvostu.
V závěru prohlídky se dovídáme o současném využití vily. „Dnes se snažíme nejen ukázat krásu architektury, ale také připomenout příběh rodiny Stiassni a doby, ve které žili,“ uzavírá naše průvodkyně. „Vila se stala místem, kde se propojuje minulost s přítomností. Pořádáme zde výstavy, koncerty, přednášky. Chceme, aby vila žila a inspirovala i dnešní generace.“
Odcházím s pocitem, že jsem nahlédl do kousku historie Brna. Vila Stiassni zůstává svědkem zašlé éry, připomínkou talentu Ernsta Wiesnera a symbolem osudů. Je to místo, kde se prolíná osobní příběh jedné rodiny s velkými dějinami, kde se umění setkává s každodenním životem a kde minulost promlouvá k současnosti.
