Článek
Pád ministra spravedlnosti Pavla Blažka kvůli přijetí masivního bitcoinového daru od odsouzeného Tomáše Jiřikovského rozvířil vlnu obvinění z praní špinavých peněz, pochybení státní správy a selhání v samém základu. Otázka, kterou dnes diskutuje nejen opozice, ale i veřejnost a média, zní: Nachází se Fialova vláda ve stavu politické klinické smrti? A změnila tato aféra pohled světa na Českou republiku?
Je tato vláda politicky mrtvá?
Pojem klinická smrt, tedy obraz stavu, kdy vláda ztrácí schopnost smysluplně fungovat a nemá šanci na přežití – je v politice metaforou. Hodí se na situace, kdy kabinet paralyzuje skandál. Kdy ztrácí legitimitu, důvěru voličů i funkční většinu. Je to stav, který zná česká politika třeba z roku 2013, kdy pád vlády Petra Nečase spustila série zatýkání a ztráta podpory Sněmovny.
Fialova vláda utrpěla fatální újmu. Rychlou rezignací ministra, komunikovanou jako koordinovaný krizový management, nedokázala koalice SPOLU eskalaci zabránit. Premiér přišel s kandidátem na nástupce a v mediálním prostoru podsouvá obraz, že chyba padla na hlavu jednoho ministra, nikoli celé vlády.
Politicky se však situace prudce vyostřila. Skandál znovu zdůraznil dlouhodobý problém vlády – hluboký deficit důvěry veřejnosti. Navíc přišel v nejhorší možnou dobu. ANO si v průzkumech drží silný náskok a bitcoinová kauza je vodou na mlýn předvolební kritiky.
Co na to svět? Bitcoinová kauza výrazně rezonuje i v zahraničních médiích: Associated Press, Cointelegraph a další přímo pojmenovaly riziko, že Ministerstvo spravedlnosti nevědomky napomohlo praní špinavých peněz – a to v rozporu s globálními požadavky na transparentnost a boj proti kriminalitě v digitálních finančních tocích.
Na jedné straně je Česká republika vnímána jako kryptoměnová velmoc, což je spojeno s inovacemi v digitální ekonomice. Na straně druhé je nyní případ využíván jako varovný příklad pro státy zvažující integraci kryptoměn do oficiálních státních operací. Aféra odkryla slabiny nejen v etice a kontrole darů, ale také v praktickém nastavení protikorupčních a AML (anti-money laundering) opatření, navzdory novým zákonům přijatým na jaře.
Absence systémové náležité péče, kterou odhalila nová kryptorealita českých úřadů, zpochybňuje naši schopnost být mezinárodně respektovanou součástí klubu spravovaných, transparentních demokracií. Skandál v očích globálních hráčů zesiluje obraz země s problematickou správou nových technologií a nedotaženými kontrolními mechanismy. Svědčí o tom i zvýšený zájem institucí, které hodnotí férovost a důvěryhodnost států ve finanční oblasti, například Transparency International.
Fialova vláda nese na bedrech vážné politické oslabení. Operačně je stále možná funkční, ale morálně krvácí. Ztráta důvěry veřejnosti a mezinárodní ostuda mohou být likvidační.
