Hlavní obsah

Vydrancované pražské ghetto na jaře roku 1389

Foto: Petr Maixner, Wikimedia Commons, volné dílo

Chudina vtrhla do ghetta, vydrancovala a vypálila domy a obchody. Bylo vyvražděno přes tři tisíce lidí, včetně dětí. Na Starém městě pražském byl 18. dubna 1389 rozpoutaný největší židovský pogrom v historii českých zemí známý jako Krvavé Velikonoce.

Článek

Píše se rok 1389 a Prahou, pod modrým nebem Lucemburské říše, se blíží příchod jara. Radost velikonočních svátků zaplňuje křesťanské domy, zatímco v pražském ghettu, obehnaném zdmi, duní hlasy židovských rodin připravujících se na závěr svátku Pesach.

Dva světy existují vedle sebe, oddělené neviditelnými hranicemi, dokud osud nerozhodne, že se mají střetnout. Příběh temnoty, jenž se zapsal do historie jako Krvavé Velikonoce – masakr, který navždy poznamenal pražské dějiny.

Vše začalo drobností. Alespoň na pohled. Mladý židovský chlapec, o němž dnes nevíme téměř nic, snad jen to, jak lehkovážná mohla být jeho mladá duše, se údajně zapletl do sporu s křesťanským knězem.

Slova, možná doteky, snad chaos na ulici, a mezi nimi hostie – posvátný křesťanský symbol Vzkříšení – která byla podle legendy znesvěcena. Tato jediná, snad dokonce smyšlená záminka se stala jiskrou v sudech naplněných výbušnou směsí náboženského napětí, hospodářské závisti a předsudku zakořeněného hluboko v lidských myslích.

Foto: Petr Janaš

ilustrační foto

Dav, vybuzený hlasy šířícími nenávist, se sešel pod záminkou ochránění víry. O Velikonoční neděli, den oslav Zmrtvýchvstání Krista, se vlna hněvu a krvavé odplaty vrhla na pražské židovské ghetto.

Ulice se rázem změnily ve válečné pole. Splašení koně uháněli, okna domů byla násilím vyrážena a plameny zapalovaly střechy dřevěných příbytků. Křik žen, strach dětí a zoufalé modlitby mužů se mísily s hněvivými výkřiky křesťanských útočníků.

Domy i obchody byly vyrabovány a synagogy zbaveny všeho svatého. Celá čtvrť, která byla po staletí domovem učenců, básníků a obchodníků, se změnila v trosky. Židé vyvádění násilím ze svých domů byli svázáni, a ve svých posledních chvílích přihlíželi, jak jejich obydlí stravují ohnivé plameny. Jiní poznali hrůzu upálení na hranicích.

Podle záznamů kronikářů přišlo během Velikonočních dnů o život přibližně 750 Židů. Mluví se o 750 příbězích – otcích chránících své děti, matkách modlících se k Bohu. Jiní doboví kronikáři hovoří dokonce o třech tisících zavražděných. Rána zanechaná Krvavými Velikonocemi se hojila desítky let. Pražské ghetto bylo znovu vybudováno, ale strach a smutek zůstal zakořeněný hluboko v židovském národě.

Zdroj: https://www.dotyk.cz/publicistika/zidy-vrazdili-po-stovkach-pred-630-lety-doslo-k-nejhorsimu-ceskemu-pogromu-20190418.html , https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%BD_pogrom_o_Velikonoc%C3%ADch_1389

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz