Článek
Vladislavský sál zažil další z večerů, kdy se historie nepotkává pouze s vysokou politikou, ale především s vysokou krejčovinou. A byl to večer plný kontrastů tak ostrých, že by se o ně dal krájet slavnostní raut. Na jedné straně pódia jsme sledovali vizuální i estetický triumf Pražského hradu, na straně druhé pak přehlídku čiré, těžko skrývané otrávenosti.
Pokud se totiž v úterý večer někde rozdávala čistá elegance, byla to právě první dáma Eva Pavlová. Její kouřově levandulové šaty inspirované Muchovým Ametystemz cyklu Drahokamy nebyly jen pouhým oděvem – byla to promyšlená pocta českému uměleckému dědictví a odpověď na otázku, jak vypadá reprezentativní noblesa. Když k tomu přičtete dokonale vyčesaný drdol, který nahradil její tradiční mikádo, výsledný dojem byl přímo oslnivý. Prezidentský pár doslova zářil a působil jako ztvárnění státnické harmonie, nad níž zaplesalo i srdce náročnějších módních kritiků.
A pak tu byla druhá strana sálu. Místo, kde jako by se čas zastavil v jakési ponuré zóně osobního nepohodlí.
Pohled na Andreje Babiše s manželkou Monikou nabízel zcela jiný estetický zážitek. Předseda hnutí ANO během prezidentova projevu nepřipomínal státníka na vrcholné společenské události roku, ale spíše člověka, kterému v restauraci právě donesli studenou polévku a on čeká na chvíli, kdy bude moci zavolat vrchního.
V křesle seděl schoulený, s tváří protáhlou tak, že by se podle nejistých kontur dal měřit stupeň politického znechucení. Zatímco sál bouřlivě tleskal pasážím o ochraně veřejnoprávních médií a svobodě, šéf vlády křečovitě svíral v rukou tištěný program, jako by v něm hledal skrytý návod k nouzovému východu.
Monika Babišová po jeho boku sice vynesla líbivý outfit, ale dohromady tato dvojice působila neuvěřitelně cize, chladně a – řekněme to narovinu – prostě divně. Jako by si odskočili z Průhonic do světa, do kterého je někdo omylem přesadil a zapomněl jim dodat (zaplatit či dotovat, jak chcete) náladu.
Předávání státních vyznamenání tak napsalo celkem jasný příběh. Eva Pavlová ukázala, že první dáma může mít styl, vkus i nápad, který přesahuje hranice běžné garderoby. A Andrej Babiš? Ten národu předvedl, že i v historických kulisách Pražského hradu se dá sedět s výrazem špatně vykouřeného doutníku, kterému dohasíná poslední jiskra.
