Článek
Jedničku nemívá dálnice jen tak náhodně (nebo-li random, jak by řekli mladí lidé). Zhusta bývá nejdůležitější, nejstarší a leckde dokonce i nejdelší v zemi. Mimo v tomto označení nestojí ani Česká republika, jejíž dálnice D1 je nejdéle v provozu. Nota bene jezdí po ní nejvíce aut, je nejdelší a také nejdůležitější dálniční tepnou naší krásné pivem a mlékem zalité země.
Dálnice D1, známá také jako Brněnská dálnice, prezentuje nejstarší a nejdelší dálnici na území Česka a historicky první dálnici Československa. S plánovanou délkou 371 km má po dokončení spojovat Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici, kde na ni navazuje polská dálnice A1. Tato významná komunikace má bohatou historii sahající až do 30. let 20. století, kdy byla původně koncipována jako hlavní dopravní osa celého Československa.
Trocha historie motoristy opravdu nezabije
Výstavba dálnice D1 byla zahájena v roce 1939, avšak kvůli druhé světové válce a následným politickým změnám byla realizace projektu několikrát přerušena a zpožděna. První úsek mezi Prahou a Brnem byl dokončen až v roce 1980. Tento úsek se stal nejen nejstarší, ale také nejvýznamnější a nejvytíženější částí celé dálnice. Dálnice D1 dnes představuje klíčovou dopravní tepnu, po které denně projíždí tisíce vozidel.
Současnost a budoucnost
Od prosince 2019 jsou v provozu dva hlavní souvislé úseky: Praha–Říkovice (267 km) a Přerov–česko-polská hranice u Věřňovic (94 km). Celkově tedy zbývá dokončit pouze 10kilometrovou část kolem Přerova, jejíž otevření je plánováno na rok 2026. Po dokončení tohoto posledního úseku bude D1 plně propojena od Prahy až po polské hranice.
Architektonické zajímavosti
Na trase dálnice D1 najdeme několik významných architektonických prvků. Nejvyšším mostem na této dálnici je most Vysočina, který se klene přes hluboké údolí a poskytuje úchvatné výhledy na okolní krajinu. Tunel Klimkovice je jediným tunelem na dálnici D1 a zajišťuje plynulý průjezd pod kopcovitým terénem.
D1 a projekt D47
Část současné D1 východně od Brna byla původně součástí různě trasovaných projektů dálnice D47. Tento projekt byl definitivně zrušen v roce 2006, kdy se tehdejší úseky D47 (Lipník nad Bečvou – státní hranice) staly součástí D1. Tímto rozhodnutím byla dálnice D1 rozšířena o nové úseky, které dnes slouží jako významná část této hlavní komunikace.
Degradace úseku v Praze
V roce 2023 došlo k významné změně v pražské části dálnice D1. Úsek na území hlavního města byl degradován na místní komunikaci, což znamená, že již není považován za dálnici v rámci celostátní sítě. Toto opatření bylo přijato s cílem zlepšit dopravní situaci v Praze a usnadnit místní dopravu.
Ergo kladívko, v úseku od Spořilova až do Průhonic se nově jedná o silnici I. třídy. Znamená to tedy, že na trase dlouhé 5,2 kilometru není potřeba dálniční známka a řidiči však musejí dát dolní končetinu z plynu, nejvyšší povolená rychlost je totiž nově 110 kilometrů v hodině. Předmětná komunikace nadto přešla do vlastnictví hl. m. Prahy a její údržba nyní spadá pod Technickou správu komunikací.
Závěrečný finiš
Dálnice D1 je více než jen silnice. Je to živoucí památka, která spojuje historii s moderní dobou a usnadňuje život milionům lidí každý den. Ať už jedete na dovolenou, obchodní cestu, k lékaři, za láskou nebo se jen tak zbůhdarma neekologicky projíždíte, dálnice D1 je neodmyslitelnou součástí české dopravní infrastruktury.
S očekávaným dokončením posledního úseku kolem Přerova se tato slavná dálnice stane plně funkční osou, jak bylo původně zamýšleno téměř před stoletím.
Abychom nezapomněli, úsek dálnice D1 v části Praha–Brno je součástí IV. panevropského koridoru Drážďany/Norimberk – Praha – Bratislava – Budapešť – Constanța/Soluň/Istanbul.
Šťastnou cestu bez nehod!
Zdroje a další informace
https://www.csfd.cz/film/326408-prvni-kilometry/prehled/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-z-casti-dalnice-d1-byla-reka-lide-se-ptaji-zda-je-opravena-silnice-kvalitni-251331
