Článek
Jak Marvan Pepíček zhubl skoro sto kilo…
Dovolte, aby Vám povyprávěl příběh plný naděje, tu v dnešní době potřebujeme nejvíce.
V Brně, a hlavně v Líšni (kde od pradávna žijí, jak známo, Marvani), skoro všichni znají Josefa „Pepíčka“ Machů.
Muže devatera řemesel - dražebníka, licitátora, básníka, literáta, hudebníka, sportovního i kulturního novináře, tiskového mluvčí, obchodníka, realitního makléře, svého času bravurního plnoštíhlého hlasatele na fotbalovém stadionu legendární druholigové Líšně, snad jsem na nic nezapomněl, pane moderátore…
Založil mj. kapelu Acha, kde dříve i zpíval, ale to mu zakázali, údajně kvůli lidem.
Navíc dobrácký Pepa byl kdysi mým studentem na Právnické fakultě MU. Popravdě mít více takových studentů, tak zde s Vámi zde teď nesedím a nepíšu tento text.
Když Pepíček skromným hláskem recitoval své básně na brněnské Bláhovce, tak jej bylo slyšet až U Čápa na Obilňáka, a údajně si i sestry v tamní porodnici stěžovaly, že jim budí maminky a miminka.
Pepa také dokázal vypít velké plzeňské pivo za dvě vteřiny a těch piv dokázal vypit za kratší večer i dvacet jedna (oko bere) , ale po padesátce, na doporučení břichomluvce z KlaDna, raději přestal pit alkohol úplně.
Kdo nehubne s námi……
Nicméně měl mimo lásky k dražebnictví a kultuře i nevšední lásku k jídlu, dle legend vážil skoro 200 kg, což jsou ovšem škaredá slovíčka, sám přiznával pěkných 150 kilisek.
Jak říkala jedna kamarádka – notářka, když Pepa jedl, to byl úplný koncert, to byla skutečná symfonie, to snad ani nejedl člověk (fyzická osoba), to jedl skutečný gurmetský líšeňský Bůh…
Nicméně za Covidu řekl dost, začal jezdit stovky hodin na kole, vše FBtipně dokumentoval na sociálních sítích, kde získal nevídanou popularitu, brněnská „sajtna“ jen kroutila hlavou – to není možné, náš Pepa se asi zbláznil, začal i běhat – rovněž neuvěřitelné dávky, v každém počasí, ani Fialová drahota ho nezastavila.
Kristián – zavřete oči, Pepova kila odchází
I jeho bývalý vedoucí z tiskového odboru nejmenovaného ústředního správního orgánu s poetickým jménem Kristián (to je jméno toho šéfa, ne vlivného správního úřadu samozřejmě) jen kroutil hlavou – za pět let na úřadě jsem ho neviděl jít rychleji než kilometr za hodinu, i na cestu do kantýny si sebou bral svačinu, která by stačila málem pro půlku Vyškova a teď takové bohatýrské výkony.
Zkrátíme to – Josef zhubl na nádherných 100 kilo, tedy cca půl metráku, pravda pak také trošku přibral, nicméně tento líšeňský všeuměl, se nadále perfektně drží!
Je velkou výzvou (nejen) pro všechny čtyřicátníky a padesátníky jak zhubnout, i při velkém pracovním a uměleckém vytížení.
Chce to jen pohyb, pohyb, pohyb a trochu ubrat kalorie, a hlavně dobrou náladu, která Pepovi nikdy nechyběla.
----------------------------
Navíc zmíněný divoch Josef Machů má i svůj blog tady na Seznam Médiu, kde si můžete o jeho životních peripetiích přečíst více.
