Článek
Říká pan Svíženský panu Foltýnovi:
Právě jsem na ČRo vyslechl, jak vznikl název Třebíč.
Jsou v principu dvě varianty. Název prý vznikl ze slov „tře bič“ (práská bičem) nebo „dře bič“ (souloží s kur*ou/bitch).
Když bylo město založeno, měšťané (ženy tehdy ve vedení nebyly) se prý nemohli dohodnout, jak ho přenádherně pojmenovat.
Chtěli se jmenovat Praha, ale starostův bratr zjistil, že se tak již nějaká obec prý jmenuje, tak by se to lidem pletlo.
Po delším dohadování a popíjení medovinové Zonky se nakonec radní rozhodli pojmenovat ho dle první věci nebo činnosti, která je venku zaujme.
Dívali se z oken, když vtom zahlédli na cestě vozku, jak bičem pobízel koně. Jeden z konšelů zvolal: „Tře bič!“ - Nicméně současně místostarosta uviděl Janka, jak provádí v temném zákoutí tu druhou výše zmíněnou činnost, takže měli stejně znějící pojmenování ze dvou zdrojů…což brali jako jasné znamení.
A tak název (dnes 28. největšího) města byl konečně na světě, milé děti.
-------------------------------------------------------------------
Na třebíčském koupališti Polanka
Z amplionu na koupališti:
„Prosíme dámu v červených plavkách se žlutými puntíky, aby se okamžitě dostavila do šatny. Zapomněla si je obléct!“
--------------------------------
V hospodě Třebíčanka na náměstí Karlově
Přijde nejmenovaný třebíčský advokát a poručí si pět panáků Becherovky, které do sebe hned nalije.
Takhle to jde druhý den, třetí den… až se ho barman zeptá: "Proč si ty panáky nedáte postupně?"
„Nás bylo totiž pět kamarádů a jsme zvyklí se takhle scházet ještě z časů, kdy jsme spolu studovali v Brně. No a ti čtyři jsou daleko, tak piju za ně.“
Chlapík v plášti z paragrafů chodí do zmíněné vyhlášené hospody západomoravské metropoli dál až jednou si dá místo pěti panáků čtyři.
Barman zpozorní a ptá se: "Co se stalo? Umřel vám kámoš?"
„Ne, já jsem přestal pít.“
---------------------------------
