Článek
Nejméně patnáct lidí zastřelil student na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Čtyřiadvacetiletý D. K. postřílel a zranil nevinné lidi v budově a okolí pražské vysoké školy.
Sám zemřel, když se před policií ukrýval na střeše budovy. Kromě 15 mrtvých po masakru zůstaly desítky zraněných.
Policie nyní pracuje s verzí, že útočník stojí i za vraždou v Klánovickém lese. Nicméně souvislost s „Klánovicemi“ se zatím neprokázala.
Samozřejmě se vyskytly i hlasy, že „Klánovice“ by se vrcholným policistům a politikům hodily takto snadno vyřešit, když se přičtou tomuhle grázlovi (omlouvám se za expresivnější výraz, ale pro vraha minimálně 15 lidí, nemožno mít slušnějšího výraziva).
Vyčkejme, a nevynášejme zde ukvapené závěry.
Rakušan ven?
Na (a)sociálních se již rojí četné radikální názory, že naše policie měla postupovat rychleji a účinněji. A že by měl odstoupit policejní prezident a ministr vnitra.
Jak říká klasik, po bitvě je každý generálem. Nalijme si čistého sójového latté, hrůznému krveprolití se s největší pravděpodobností nedalo zabránit.
Prostě existují věci, které neohlídáte, bohužel se dějí všude na světě. Je to velmi smutné, ale je tomu, žel, tak. Všichni jsme v rukou Božích, a nikdy nevíme dne či hodiny.
Snahy o odvolávání (i když pro mnohé krajně nesympatického) ministra vnitra jsou nyní ovšem nepatřičné a zbytečné.
Reálná možnost něčemu takovému hrůznému skutečně účinně předejít, se blíží nule. Jistě možno volat po dalším (intenzivnějším) omezení střelných zbraní, můžeme apelovat na zpřísnění psychotestů pro držitele zbraní (s tím i souhlasím), avšak myslet, že se dají takové věci úplně vyloučit z našich životů, je prostě naivní. Ať je ministrem vnitra Petr nebo Pavel.
I když samozřejmě tyto návrhy možno pochopit z psychologického hlediska, tedy že lidé chtějí vytěsnit či alespoň zmírnit svůj smutek a vztek.
Hlavním a jediným viníkem je zde student D.K.!
Vyjadřuji hlubokou soustrast všem pozůstalým a soucítím se všemi, kterých se situace jakýmkoliv způsobem dotkla a dotýká. Zraněným přeji samozřejmě brzké a plné uzdravení.
