Článek
Za jeden z prvních skutečných programů umělé inteligence je považován Logic Theorist, který vytvořili Allen Newell, Herbert A. Simon a Cliff Shaw. Práce na něm začala už v roce 1955 a v roce 1956 se stal jednou z hvězd právě vznikajícího oboru umělé inteligence. Nebyl to žádný robot, který by chodil po laboratoři, a už vůbec ne počítač, se kterým by si člověk povídal. Byl to program určený k řešení matematických a logických problémů. Dokázal hledat důkazy matematických vět a nakonec prokázal 38 vět z monumentálního díla Principia Mathematica Alfreda North Whiteheada a Bertranda Russella.
Na tehdejší dobu to bylo něco mimořádného. Počítač už pouze slepě nepočítal předem zadané aritmetické operace. Program dostal problém a hledal cestu k jeho řešení. Používal postupy, kterým dnes říkáme heuristiky, a pracoval s myšlenkou, že „uvažování“ lze chápat jako hledání mezi různými možnostmi.
A právě rok 1956 se dodnes považuje za okamžik, kdy se umělá inteligence narodila jako samostatný vědní obor. V létě se na Dartmouth College v americkém New Hampshire sešla skupina matematiků a počítačových vědců. John McCarthy pro jejich výzkumný projekt použil označení „artificial intelligence“. Základní myšlenka byla na svou dobu skoro provokativní: pokud dokážeme dostatečně přesně popsat jednotlivé části lidského učení a inteligence, mohl by je napodobit stroj.
Z dnešního pohledu působí Logic Theorist skoro nevinně. Nemohl vám napsat podvodný e-mail, vytvořit falešnou fotografii prezidenta, napodobit hlas vaší dcery ani během několika minut vyprodukovat tisíce textů. Neuměl si otevřít internet, objednat letenku nebo napsat a spustit jiný počítačový program.
To je možná největší rozdíl mezi tehdejší a dnešní AI. Nebezpečnější není samotná myšlenka umělé inteligence. Nebezpečná může být kombinace její schopnosti, rychlosti, dostupnosti a samostatnosti.
Sedmdesát let vývoje totiž změnilo měřítko.
AI za 70 let: od matematických vět k ChatGPT
- 1956 – Logic Theorist – jeden z prvních AI programů dokazoval matematické věty a napodoboval logické uvažování.
- 1966 – ELIZA – první slavný chatbot dokázal jednoduchými pravidly vyvolat dojem, že si s člověkem skutečně povídá.
- 1997 – Deep Blue – počítač IBM porazil úřadujícího mistra světa Garriho Kasparova v šachovém zápase.
- 2016 – AlphaGo – AI porazila Lee Sedola 4:1 ve hře Go, která byla dlouho považována za mimořádně obtížnou pro počítače.
- 2022 – ChatGPT – generativní AI se během krátké doby dostala k milionům běžných uživatelů.
- 2023 – GPT-4 – AI už nezačala pracovat jen s textem, ale také s obrazem a zvládala podstatně složitější úlohy.
- 2026 – éra AI agentů – vývoj se posouvá od systémů, které pouze odpovídají, k systémům schopným plánovat a provádět vícekrokové úkoly.
Ještě poměrně nedávno musel člověk umět programovat, mít drahý počítač a přesně vědět, co po stroji chce. Dnes stačí napsat pár vět. AI vytvoří fotografii, hlas, video nebo počítačový kód. A stále častěji už nejde jen o programy, které čekají na otázku. Vývoj směřuje k takzvaným AI agentům, které mohou samy plánovat několik kroků, pracovat s dalšími programy, psát a testovat kód nebo například zařídit část cesty. Právě tento přechod od stroje, který odpovídá, ke stroji, který může jednat, patří k největším změnám posledních let.
A s tím přichází problém, který tvůrci Logic Theoristu v roce 1956 prakticky nemuseli řešit: co se stane, když stejný nástroj dostane do ruky několik miliard lidí?
Podvodník už nemusí umět perfektně česky. AI mu text opraví. Nemusí umět upravovat fotografie. Nemusí být grafik, programátor ani imitátor hlasů. Technologie, které byly ještě před několika lety dostupné především odborníkům, se dostaly do obyčejného internetového prohlížeče.
A čím kvalitnější jsou, tím obtížnější začíná být ještě jedna věc: poznat, co je skutečné.
Falešné fotografie existovaly dávno před AI. Stejně tak propaganda, podvody nebo počítačové útoky. Umělá inteligence je nevynalezla. Dokáže je ale výrazně zrychlit, zlevnit a vyrábět ve velkém. Například deepfake videa a zvukové nahrávky jsou stále dostupnější a přesvědčivější. Globální zpráva World Economic Forum pro rok 2026 řadí dezinformace a kybernetickou nejistotu mezi významná krátkodobá rizika a nepříznivé dopady AI mezi rizika, jejichž význam podle respondentů výrazně roste v delším horizontu.
To ovšem neznamená, že umělá inteligence je sama o sobě zlá. Stejná technologie pomáhá ve vědě, medicíně, programování, vzdělávání nebo při analýze obrovského množství dat. Ostatně právě to je na celém příběhu možná nejzajímavější. Od roku 1956 jsme se neposunuli od „dobré AI“ ke „špatné AI“. Posunuli jsme se od programu, který uměl řešit úzký matematický problém, ke stroji, jehož schopnosti může během několika sekund využít téměř kdokoliv.
A to už je úplně jiná situace.
Když se před sedmdesáti lety v Dartmouthu vědci ptali, zda je možné vytvořit stroj, který bude napodobovat lidskou inteligenci, byla to především akademická otázka.
Dnes už víme, že alespoň některé její části napodobovat dokáže.
Otázka roku 2026 je proto jiná.
Ne co všechno ještě dokážeme naučit umělou inteligenci. Ale co všechno jí dovolíme dělat za nás.
A co přijde dál?
- 2027 – AI agenti všude kolem nás – místo jednotlivých dotazů budeme AI stále častěji zadávat celý úkol a ona si sama rozplánuje jednotlivé kroky.
- 2028 – AI kolega – systémy budou běžně pracovat celé hodiny samostatně s dokumenty, e-maily, programy a firemními daty.
- 2029 – AI vstoupí víc do skutečného světa – propojení jazykových modelů s roboty, vozidly a dalšími stroji začne být podstatně běžnější. Výzkum tohoto propojení už dnes probíhá.
- 2030 – vědec, který nikdy nespí – AI bude ve stále větší míře navrhovat hypotézy, vyhodnocovat výsledky a spolu s automatizovanými laboratořemi provádět experimenty. Základy tohoto vývoje už existují dnes.
- 2030+ – AI začne spolupracovat hlavně s jinou AI – místo jednoho programu může na problému pracovat celý tým specializovaných agentů. Výzkumníci už dnes upozorňují, že interakcí mezi samotnými AI systémy může dramaticky přibývat.
- A někdy potom? – otázka AGI – tedy systému, který by nebyl specialistou jen na několik oblastí, ale zvládal široké spektrum intelektuálních úkolů podobně jako člověk. Kdy nebo zda vůbec takový bod přijde, dnes nikdo spolehlivě neví.
Prvních sedmdesát let jsme učili stroje odpovídat. Další etapa může být o tom, že je začneme nechávat jednat.
Zdroje informací:
- Computer History Museum – AI & Robotics Timeline: Logic Theorist, práce zahájena v roce 1955, program dokázal prokázat 38 vět z Principia Mathematica a využíval heuristiky a „reasoning as search“.
- Dartmouth College – Our Story: historie Dartmouthského workshopu z roku 1956 a vznik pojmu „artificial intelligence“.
- Původní návrh Dartmouthského projektu z roku 1955: John McCarthy, Marvin Minsky, Nathaniel Rochester a Claude Shannon zde formulovali myšlenku, že jednotlivé prvky inteligence lze popsat tak přesně, aby je mohl simulovat stroj.
