Článek
Zastánci přirozeného vzhledu často argumentují, že chloupky mají svůj biologický význam. Chrání pokožku před podrážděním, snižují riziko infekcí a údajně dokážou zachytit feromony, které mohou působit jako přírodní afrodiziakum. „Příroda věděla, proč právě tam chlupy umístila,“ zní jejich přesvědčivý argument.
Na druhé straně stojí ti, kdo preferují absolutně hladký vzhled. Podle nich ochlupení patří minulosti a žena bez chloupků působí moderně, elegantně a udržovaně. „Doba kamenná už skončila,“ tvrdí sebejistě, „a oholená žena jednoduše působí čistěji.“
Existují také lidé, kteří se rozhodnou pro kompromis – jemně upravený porost, který připomíná spíš pečlivě udržovanou zahradu než neprostupnou džungli. Tento přístup nabízí rovnováhu mezi estetikou a praktičností. „Nemusí to být divočina, ale anglický trávník má také své kouzlo,“ zní jejich přirovnání.
Z vědeckého hlediska má však příliš časté holení své nevýhody – podráždění pokožky, zarůstající chloupky a zvýšené riziko infekcí. Lékaři proto často doporučují určitou míru opatrnosti a mírnosti při úpravě, aby se pokožka zbytečně nevystavovala rizikům. „Občas je lepší dát přírodě volnější ruku,“ shodují se odborníci.
Konečný verdikt však pravděpodobně nikdy nepadne. Trendy se mění, preference jsou individuální a každé tělo je jiné. V konečném důsledku záleží především na pocitu každého z nás – a ten se může čas od času měnit. Jak říká jedno známé pořekadlo: Někdy nás láká tajemství ukryté v husté džungli, jindy oceníme čistotu a jednoduchost hladké pokožky.
Anketa
A u mužů? Holit, či neholit pinďoura?
