Článek
Když se řekne konec světa, většina lidí si pořád představí něco, co přiletí zvenčí nebo co přijde jako obrovská přírodní katastrofa. Kus kamene z vesmíru, výbuch sopky tak silný, že zastíní Slunce, případně jadernou válku, kterou rozpoutají politici. Počítač mezi tyto scénáře dlouho nepatřil. Maximálně ve filmu.
Dnes už to tak jednoduché není.
Global Challenges Foundation vydala pro rok 2026 zprávu věnovanou největším globálním katastrofickým rizikům. Vedle katastrofické změny klimatu, kolapsu přírody, zbraní hromadného ničení a asteroidů v ní má vlastní kapitolu také umělá inteligence, konkrétně její využití při vojenském rozhodování. To samo o sobě ještě neznamená, že nám odborníci předpovídají válku s roboty. Ukazuje to ale, jak rychle se AI dostala z technologických časopisů do úplně jiné debaty – mezi věci, které mohou v krajním případě ohrozit obrovskou část lidstva.
A není to jediný podobný signál. World Economic Forum ve své zprávě Global Risks Report 2026 sleduje desítky světových rizik. Nepříznivé důsledky umělé inteligence jsou v krátkém dvouletém výhledu až na 30. místě. Když se ale odborníci dívají deset let dopředu, AI vyskočí na páté místo. Ze všech sledovaných rizik je to největší posun vzhůru.
To je možná zajímavější informace než všechny titulky o robotech dohromady.
Neříká totiž, že AI zítra zničí svět. Říká něco střízlivějšího: čím dál víc lidí, kteří se globálními riziky profesionálně zabývají, očekává, že problémy spojené s AI budou s jejím rozvojem podstatně závažnější než dnes.
Gates změnil tón
Dobře je to vidět na Billu Gatesovi. U něj se jen těžko dá tvrdit, že by měl strach z technologií nebo že nerozumí tomu, co mohou světu přinést. Microsoft spoluzaložil v době, kdy byl osobní počítač pro většinu lidí naprostou exotikou, a celý svůj profesní život stál na straně rychlejšího technologického pokroku.
Jenže letos v srpnu zveřejnil dlouhý text o AI, který zní úplně jinak než klasické technologické nadšení.
Jednu z jeho částí nazval jednoduše: „Tentokrát je to opravdu jiné.“
Gates ale nemluví jen o nějakém vzdáleném scénáři konce civilizace. Jeho největší obavy jsou mnohem všednější a týkají se života lidí během příštích let.
Jednu část svého textu uvedl větou: „Mnoho pracovních míst zmizí navždy.“
Podle Gatese je zavádějící srovnávat dnešní AI s předchozími průmyslovými revolucemi. Když lidé odcházeli ze zemědělství do továren a později do kanceláří, změna trvala několik generací. Navíc pořád vznikala práce, při které bylo potřeba lidské myšlení.
Tentokrát ale technologie dokáže nahrazovat právě lidské myšlení.
Hodiny posledního soudu ukazují 85 sekund
Do toho přišlo letos ještě jedno varování.
Bulletin of the Atomic Scientists posunul v lednu 2026 své slavné Hodiny posledního soudu na 85 sekund do půlnoci, nejblíže symbolické globální katastrofě v celé historii těchto hodin.
Hodiny samozřejmě nejsou skutečná předpověď konce světa. Neznamenají, že nám zbývá 85 sekund ani 85 let. Jsou symbolem, který vědci používají od roku 1947 k upozorňování na hrozby způsobené především člověkem.
Původně šlo hlavně o jadernou válku.
Dnes už seznam vypadá jinak.
Bulletin mezi důvody současného nastavení výslovně zmiňuje jaderné nebezpečí, klimatickou změnu, biologická rizika a také potenciální hrozby spojené s umělou inteligencí. Současně vyzval k vytvoření mezinárodních pravidel pro její používání.
AI už se tedy neobjevuje jen ve zprávách technologických firem.
Je i na Hodinách posledního soudu.
Jasně, pod článek bych dal jen těchto 5 zdrojů:
- Bill Gates – The turbulent AI era is here. The choices we make now are critical
- World Economic Forum – Global Risks Report 2026; rizika AI se posunula z 30. místa v dvouletém výhledu na 5. místo v desetiletém. World Economic Forum
- Bulletin of the Atomic Scientists – Doomsday Clock 2026; hodiny jsou na historicky nejbližších 85 sekundách do půlnoci a mezi hrozbami zmiňují také AI. Bulletin of the Atomic Scientists
