Článek
Tato jediná věta vyjadřuje vše o životě, hodnotách a síle této neobyčejné ženy. María Lorena Ramírez Hernández se narodila v lednu 1995 v chudé horské komunitě Tarahumarů v mexickém státě Chihuahua. Zde, vysoko v horách, kde se dotýká nebe a každodenní život je drsný a tvrdý, se běh stal nejen nutností, ale i hlubokým duchovním prožitkem.
Lorena nikdy nepotřebovala speciální vybavení ani špičkový tréninkový plán. Odmítla reklamy, odmítla komerci. Její nohy se dotýkají země v jednoduchých sandálech, huaraches, které si ručně vyrábí její lidé už stovky let. V těchto sandálech Lorena zdolává vzdálenosti, které si jiní nedovedou představit ani v nejmodernější běžecké obuvi.
Když v roce 2017 s přirozeností divokého ptáka prolétla cílem UltraTrail Cerro Rojo, nikdo netušil, že tato tichá, nenápadná žena právě napsala první kapitolu příběhu, který obletí svět. Ultramaraton dlouhý 50 kilometrů zdolala za 7 hodin a 20 minut. Zatímco její soupeři sledovali své tepové frekvence a upravovali drahé běžecké boty, Lorena běžela tak, jak ji naučili její předkové – v souladu s přírodou, v harmonii se zemí.
Ale Lorena nezávodí pro slávu nebo medaile. Nejde jí o pozornost médií ani o potlesk davů. Běh je pro ni hlubokým duchovním prožitkem, návratem ke kořenům, způsobem, jak oslavit život. Žije v drsném horském prostředí, pasouc rodinný dobytek a každý den kráčejíc kilometry skalnatými stezkami. Její trénink není plánovaný – je to prostě její život.
Když v roce 2018 přijela na Tenerife, aby se účastnila ultramaratonu Bluetrail na 102 kilometrů, její příběh už znal celý svět. Lorena se musela kvůli silné bolesti kolene závodu vzdát. Ale její srdce, stejně silné jako její odhodlání, ji přivedlo zpět o rok později, kdy závod dokončila a vybojovala třetí místo. Tato skromná žena, která nikdy neztratila svůj klidný úsměv a pokoru, se stala symbolem odvahy a nezlomnosti.
Její příběh se dostal až na obálku slavného časopisu Vogue – symbolu luxusu a slávy. Ale Lorena se nezměnila. Zůstává tou ženou, která běhá po kamenitých stezkách v sandálech, ženou, jejíž úspěch nikdy neoslepil a která nikdy neztratila kontakt se svou zemí a lidmi.
Pro děti v její komunitě se Lorena stala majákem naděje. Ukázala jim, že nemusí opouštět své kořeny, aby byli úspěšní, a že největší síla člověka spočívá v tom, kým skutečně je.
