V Třebčicích se dvakrát pravomocně odsouzený muž stal starostou

Představte si, že se ucházíte o vedoucí místo a při pracovním pohovoru přijde řeč na vaši minulost. Dvě pravomocná odsouzení, jedno za nebezpečné vybrzdění autobusu plného školáků, ve kterém cestovala také žena s miminkem v kočárku, druhé za porušení povinnosti při správě cizího majetku. Asi by to nebyla právě nejlepší vizitka. Samozřejmě záleží na povaze zaměstnání, okolnostech i na tom, jak se člověk od té doby chová.

V malé obci Třebčice na Plzeňsku však taková minulost zvolení do nejvyšší obecní funkce nezabránila. Dne 9. listopadu 2026 se zde novým starostou stal Dušan Kubík, který byl v minulosti dvakrát pravomocně odsouzen. O obou případech přitom informovala celostátní média.

První odsouzení souviselo s vybrzděním autobusu vezoucího děti do školy. Druhé s prodejem více než devíti hektarů obecních pozemků za necelých 97 tisíc korun, přestože jejich znalecká hodnota přesahovala šest milionů. Pozemky se následně vrátily obci.

Odsouzení samo o sobě člověka automaticky nevylučuje z komunální politiky. Příběh Třebčic je ale pozoruhodný tím, co všechno mu předcházelo.

V dubnu 2025 se Třebčice dostaly do pozornosti investigativního pořadu Ve stínu na Seznam Zprávách. Reportáž nesla titulek „Naschvály, stížnosti a střet zájmů: Když je obec krátká na jednoho trapiče“.

Novináři se tehdy zabývali dlouhodobými sousedskými spory mezi Dušanem Kubíkem a provozovateli místního zooparku. Šlo mimo jiné o nepořádek u příjezdové cesty, stížnosti na různé úřady a neschopnost obce pomoci vyřešit konflikt, který se postupně vyhrotil.

Kubík výhrady sousedů odmítal a tvrdil, že skutečným cílem jejich stížností je odstranit jeho matku z vedení obce. Tehdejší starostka Jana Kubíková se zase odmítla k záležitosti vyjadřovat s odkazem na střet zájmů. Dušan Kubík je totiž jejím synem.

Seznam Zprávy na tomto případu otevřely širší otázku, nakolik jsou malé obce schopny nezávisle řešit spory, v nichž hrají roli příbuzenské vztahy místních představitelů.

Od reportáže uplynul přibližně rok a půl. Dušan Kubík mezitím přešel z pozice člověka, jehož konflikty s okolím novináři popisovali, přímo do čela obce. Nyní je to on, kdo Třebčice reprezentuje a podílí se na jejich řízení.

Takový vývoj by byl zajímavý sám o sobě. Jenže v Třebčicích má ještě další souvislosti.

V únoru 2022 skončila pravomocným odsouzením kauza, kterou lze v historii malé obce považovat za mimořádnou. Za nevýhodný prodej obecních pozemků Dušanu Kubíkovi bylo odsouzeno všech sedm tehdejších zastupitelů. Mezi nimi samotný Kubík i jeho matka Jana Kubíková.

Případ podrobně zmapovaly Seznam Zprávy. Tehdejší zastupitelé se snažili vyřešit problém s kolaudací obecní čistírny odpadních vod, jenže zvolený postup skončil trestním řízením. Podle vyjádření představitele Ministerstva vnitra, které reportáž citovala, v něm hrála roli spíše neznalost zákona než úmysl obec poškodit.

Ať už byly okolnosti jakékoli, výsledkem bylo pravomocné odsouzení celého tehdejšího zastupitelstva.

V mnoha obcích by taková událost patrně vyvolala rozsáhlou debatu o politické odpovědnosti. V Třebčicích se ještě v roce 2022 stala starostkou Jana Kubíková, která byla mezi odsouzenými.

Ve funkci působila další čtyři roky. Během nich pokračovaly různé spory týkající se obecního majetku, smluv, hospodaření i komunikace s občany. Místní občanský spolek v říjnu 2026 dokonce zveřejnil výzvu k její rezignaci, obsahující padesát výhrad, kontrolních zjištění, sporů a nezodpovězených otázek. Je třeba dodat, že ne všechny body představují soudem či úřady prokázaná pochybení.

Po letošních komunálních volbách Jana Kubíková ve funkci starostky skončila. Nahradil ji její syn.

V čele Třebčic tak po matce s jedním pravomocným odsouzením stojí syn, který má odsouzení dvě. Navíc jedno z nich pochází ze stejné kauzy obecního majetku.

Třebčice se ovšem na podzim 2026 dostaly do pozornosti ještě z jiného důvodu. Při komunálních volbách zde kandidovalo jediné volební uskupení a voliči vybírali sedm zastupitelů.

Volební komise oznámila, že z 52 platných hlasovacích lístků získali kandidáti dohromady 364 hlasů. To znamenalo přesně sedm hlasů na každý lístek, tedy maximální možný počet. Někteří voliči se ale ozvali, že tolik kandidátů rozhodně neoznačili.

Věc skončila u Krajského soudu v Plzni, který všech 52 platných lístků přepočítal. Výsledek byl překvapivý. Správně mělo být započítáno pouze 260 hlasů, tedy o 104 méně, než komise původně uvedla.

Ačkoli soud potvrdil chyby při sčítání, návrhu na neplatnost volby nevyhověl. Ani opravené výsledky totiž nezměnily složení sedmičlenného zastupitelstva. Rozhodnutí rovněž neprokazovalo úmyslnou manipulaci s hlasy.

O případu informovala ČTK.

Nabízí se tedy další otázka. Jak je možné, že při pouhých 52 platných hlasovacích lístcích vznikl rozdíl 104 hlasů a kontrolní postupy jej nezachytily? A jakou důvěru mohou mít občané v místní instituce, pokud musí správné volební součty zjišťovat až soud?

Několik dní po zveřejnění soudního rozhodnutí pak nově zvolení zastupitelé rozhodli o vedení obce. Starostou se stal Dušan Kubík.

Pohled do jiných měst ukazuje, jak rozdílně mohou politici reagovat na problémy s trestním právem.

V Polné na Jihlavsku skončil po letošních komunálních volbách dlouholetý starosta Jindřich Skočdopole. Byl pravomocně odsouzen za zpronevěru a přestože ve volbách uspěl, oznámil, že už nebude usilovat o vedení města. Následně se rozhodl vzdát i zastupitelského mandátu, přičemž jako důvod uvedl také zdravotní problémy.

O jeho odchodu informovaly například Novinky.cz.

Ještě zajímavější je starší případ Jiřího Palusky, někdejšího starosty Prahy 2. V roce 2012 rezignoval na funkci už poté, co byl obviněn ze zneužití pravomoci. Přestože svou vinu odmítal, nepovažoval za vhodné, aby za těchto okolností městskou část dál reprezentoval.

Později se ukázalo, že jeho jednání nebylo trestným činem. Ústavní soud následně ocenil jeho tehdejší rezignaci jako gesto významné pro důvěru veřejnosti v zastupitelskou demokracii. Případ popsala Česká televize.

Samozřejmě jde o rozdílné případy, které nelze mechanicky srovnávat. Přesto ukazují, že vztah mezi trestní minulostí a výkonem veřejné funkce závisí nejen na zákonných podmínkách, ale také na osobním rozhodnutí politika a přístupu jeho okolí.

V Třebčicích se dvě pravomocná odsouzení překážkou pro zvolení starostou nestala.

Dušan Kubík je navíc podle informací žalujících sousedů účastníkem dalšího soudního sporu kvůli svým veřejným výrokům na sociálních sítích. Jde o občanskoprávní řízení na ochranu osobnosti, jehož výsledek zatím není doložen. Nelze ho tedy označovat za třetí trestní kauzu ani předjímat rozhodnutí soudu.

Pro Třebčice je však podstatnější jiná otázka. Co vlastně všechny tyto události vypovídají o fungování malé obce?

Bylo by příliš snadné nazvat Třebčice Kocourkovem a považovat tím věc za uzavřenou. Takové označení by navíc bylo nespravedlivé vůči obyvatelům, kteří za jednotlivá rozhodnutí nenesou odpovědnost.

Starostu nevolili přímo občané, ale zastupitelé. V letošních komunálních volbách navíc kandidovalo pouze jedno volební uskupení. O skutečných názorech všech obyvatel na nové vedení proto samotný výsledek mnoho nevypovídá.

Příběh však ukazuje, jak důležitá může být v malé obci osobní známost, rodinné vazby, omezený výběr kandidátů a ochota voličů či zastupitelů přehlížet některé události z minulosti. Stejně tak může jít o přesvědčení, že člověk si zaslouží další příležitost.

A tím se dostáváme k možná nejzajímavější otázce celého případu.

Může se dvakrát pravomocně odsouzený člověk změnit a stát se dobrým starostou?

Vyloučit to samozřejmě nelze. Lidé se mohou ze svých chyb poučit, napravit jejich následky a v budoucnu jednat jinak. Trestní minulost sama o sobě neříká všechno o tom, jak se člověk zachová za deset nebo dvacet let.

Důvěra ve veřejné funkci ale není samozřejmost. Získává se jednáním, otevřeností vůči občanům, respektováním pravidel a způsobem, jakým člověk nakládá se svěřeným majetkem a pravomocemi.

Třebčice tak nyní vstupují do dalšího volebního období s neobvyklou historií. V minulosti bylo odsouzeno celé jejich zastupitelstvo, letošní hlasování musel přepočítat krajský soud a ve funkci starosty vystřídal pravomocně odsouzenou matku její dvakrát pravomocně odsouzený syn.

Nejde přitom jen o příběh jedné vesnice. Je to také příležitost zamyslet se nad tím, co od svých komunálních politiků očekáváme a jak velkou váhu přikládáme jejich minulosti.

Dušan Kubík dostal důvěru zastupitelstva. Zda ji dokáže ospravedlnit při výkonu funkce, ukáže teprve čas.

Zdroj: