Článek
Můj první den na gymnáziu:
Prvního dne jsem se vlastně docela bál, ale pak jsem zjistil že,je to vlasně docela fajn. Sice jsem tam nikoho neznal, ale to nebyl jediný problém. Vlasně jsem nevěděl, kde co je. Nemohl jsem si ani dojít na záchod. Když jsme měli hodinu někde jinde něž ve své kmenové třídě, tak jsem absolutně nevěděl, kam mám jít, ale nakonec jsem se zeptal a našel jsem jí. Kamaráda jsem si udělal v podstatě hned, a to docela dobrého, ale jeden to je docela málo, ne??? Na základce jsem jich měl třicet za týden. První kamarád byl ten, co vedle mě seděl. Docela očekávané. Jinak jsem se neodvážel s nikým jiným promluvit, něž s ním. Ale nakonec jsem se s nima skamarádil na ping pongu o přestávce. Byl jsem dost rád, že jsme se první den neučili, ale měli jsme jenom třidnické hodiny, takže jsem se více poznali.
Můj druhý den na gymnáziu:
Druhý den jsem byl už docela v pohodě, ale pořád jsem tam nic moc neznal. Už jsme věděl kde jsou alespoň záchody,ale nic moc jiného jsem nevěděl. Kamarádů jsem měl tak o tři více, ale pořád nic moc.
A dobrý bylo, že jsme měli pořád jen třídnické hodiny. Ale pořád jsem neměl s kým se bavit. Na hodině angličtiny jsme se rozdělovali do dvou polovin.Já jsem byl v tý horší, tak že jsem nebyl ani s jednim kamarádem.Takže jsem si musel najít kamarády v mé skupině.Bylo to špatné já nejsem zrovna nejhodnějí žák. Ale tuto hodinu se to změnilo, protože jsem neměl s kým se bavit.
Petr Krolupper
