Článek
Co například houby vůbec nezajímá, jsou ukřičené předvolební debaty či složitá povolební vyjednávání. Nepomůže agitace, slibování ani modlení. Kašlou na volební programy. Vůbec se nedají zkorumpovat. I když přinesete do lesa v igelitce tři miliony, vybodnou se na vás. Aspoň mají klid vyrůst do krásy a věčně nás překvapovat. Nejen příjemně. Jsou zkrátka naprosto mystické, svobodné, suverénní a nevypočitatelné. Dokážou způsobovat nadšení a radost, ale i zklamání.
Každý z nás v houbách vidí to své. Alchymista elixír, náboženský vůdce duchovní spojení, většina lidí chutnou poživatinu. Houby a jejich sběr považují za klíčové také někteří politici. Škoda, že místo fascinací houbami, nehledají kámen mudrců, aby zmoudřeli.
Prezentovat se jako milovník hub je v tuzemsku taková sázka na jistotu. Co Čech, to houbař. V lesích jich ročně vysbíráme asi 22 tisíc tun. Houbaří víc než 75 procent domácností. To už je pěkná síla. Když se jako politik předvedu, jak láskyplně houby sbírám a vařím, tak emoce přímo stříkají. Leckteré voličce ukápne slza, a když se začte do politikových receptů, má jasno. To je on, mého srdce šampion. Je jako já, jako my všichni. A když má rád houby, má určitě rád i lidi a zaručeně se o nás postará. Ten má můj hlas.
Můj kamarád říká, že na světě existují dva chrámy – hospoda a les. Souhlasím s ním. V tom prvním se pobavíte, ve druhém zase osvěžíte a vyčistíte svoji duši. Choďte pomalu a kochejte se tou nádherou kolem vás. Obzvláště teď na podzim se při slunečném počasí můžete cítit jako ve vymalovaném ráji. „K tomu klid, svěží vzduch a typická vůně. Miluji to“ konstatuje Petr Lachnit.
Právě proto je nejlepším lékem nejen na volební stresy vyrazit do lesa. A kdybyste nic nenašli, vůbec nezoufejte. I cesta je cíl. U lesa to platí dvojnásob. Čest stromům!
