Článek
A to bylo pravděpodobně jejich hlavním cílem.
I u jiných témat se bohužel stalo společenským zvykem, že se naprostá menšina protagonistů určitého názoru snaží jakoukoli cestou diktovat většině své, v tomto případě absolutně nesmyslné myšlenky. Nyní pod argumentem, že v některých městech západní Evropy to tak je. Měli bychom touto optikou zavést například i no-go zóny? A co být ještě progresívnější a nařídit rychlost dvacet kilometrů za hodinu? Nebo vůbec auta zakázat?
Snad každý ví, že automobil má nejnižší spotřebu a emise kolem rychlosti 80 km/h. Takže argumenty o ochraně životního prostředí neobstojí. Nynější padesátikilometrová rychlost je na hlavních ulicích zcela optimální. A propíraná třicítka se hodí z bezpečnostního hlediska například ke školám, hřištím a tak dále. Ale fanatiky nepřesvědčíte.
Jejich extrémně radikální přístup lze dokumentovat i anketou, kterou iniciátoři třicítky uspořádali na sociální síti Twitter. Účastnily se jí tisíce občanů a přes osmdesát procent z nich návrh odmítlo. A jak reagovali zastánci třicítky? „Hlasování budeme opakovat, dokud nebude mít třicítka rozhodné ano. Třeba několik měsíců.“
Někdejší zelený guru a jeden ze stvořitelů solárních baronů (jehož jméno nechci připomínat, protože si některá jména v historici nezaslouží, aby byla vzpomínána) před lety v rámci bojůvek uvnitř jeho zelené partaje své kolegyni napsal: „Donutíme je ke spolupráci. Silou.“ Obávám se, že tato taktika může projít i dnes. Bohužel pro Pražany.
