Ruská propaganda zpět na MS? Jediná čestná odpověď je bojkot

Všichni, kdo varovali před plíživým návratem Ruska na světovou sportovní scénu, měli pravdu. Sportovní arbitrážní soud CAS vyzval mezinárodní hokejovou federaci IIHF, aby Rusům umožnila účast na velkých turnajích. Je to smutná novinka, ale není to žádný blesk z čistého nebe. Verdikt CAS, který otevřel ruským hokejistům dveře zpět na mistrovství světa, je vyvrcholením dlouholeté ruské salámové metody.

Ta začínala neurčitými statusy neutrálních sportovců „za mír“ bez vlajky a ruského dresu, pokračovala opatrným testováním terénu v méně sledovaných sportech a nyní dorazila až k jednomu z nejvýraznějších symbolů ruské státní hrdosti – k lednímu hokeji. Hráči v rudých uniformách jsou zpět a dělají reklamu svému válčícímu režimu.

Vina jde za hokejovou federací IIHF

K ruskému průlomu zpátky na světovou scénu došlo velmi lacino. Mezinárodní hokejová federace IIHF totiž v ruské kauze předvedla ukázku čistého diletantství. Místo toho, aby federace postavila zákaz na pevném etickém základě, porušení mezinárodního práva či pošlapání olympijských myšlenek, zvolila alibistickou zkratku. Celou kauzu zredukovala na vágní formální obavu o „bezpečnost turnajů a účastníků“. U arbitráže se ovšem nehrálo na pocity ani na rozhořčení, nýbrž na tvrdá fakta. Když arbitři požádali o konkrétní bezpečnostní analýzy, posudky rizik a důkazy, funkcionáři IIHF neměli v ruce dost důkazů.

Alibismus stříká i z vyjádření IIHF k verdiktu CAS: „IIHF trvá na tom, že její rozhodnutí byla nezbytná k zajištění bezpečnosti a ochrany všech účastníků a k zachování integrity jejích soutěží. Ačkoli IIHF respektuje autoritu CAS a bude postupovat v souladu s jeho rozhodnutím, tento výsledek neodstraňuje obavy, které byly základem jejích rozhodnutí.“

Zní to jako špatný vtip. Vedení IIHF totiž raději šermovalo s alibistickými výmluvami, aby nemuselo pojmenovat realitu: že ruská diktatura bezohledně napadla slabší sousední zemi, o níž přitom s cynickou drzostí mluví jako o „bratrech“. Jejich zbabělost umožnila tento cynický výsledek a vzkaz, že pravidla lze snadno přelstít a svou pravdu si lze koupit. Stačí, když se zodpovědní lidé bojí nazvat věci pravými jmény.

Věc se má tak, že Rusko od roku 2022 zabíjí nevinné Ukrajince. Za válku může Kreml a ne Kyjev, takže účast ruských sportovních týmů by představovala nechutnou reklamu na válku. To IIHF odmítla říct, a proto arbitráž dopadla špatně. IIHF naprosto selhala. Odpovědnost pálí jako horký brambor a IIHF ji teď místo čestného uznání viny přehodí na jednotlivé členské federace. Nad svou vlastní vinou si umyje ruce s tím, že takhle to rozhodla arbitráž.

Na riziko návratu Rusů do slušné sportovní společnosti dlouho upozorňovali sportovci jako Dominik Hašek. Ruskou salámovou taktiku popisoval naprosto přesně a věcně, ale mnozí se mu vysmívali. Haškovi a těm z nás, kteří to viděli stejně, zbylo jen hořké „my jsme vám to říkali“.

Pod největší tlak se dostaly země, které mají v blízké budoucnosti pořádat mezinárodní turnaje. Pozornost se upírá především k Německu, kde se v květnu má konat elitní kategorie mistrovství světa. Záměrně píšu „má“, protože Němci pohrozili, že pořadatelství odmítnou. To už by snad přimělo k reakci i velké hokejové země. Kanada naznačila, že by Rusy nepustila na juniorské MS, které se má konat na přelomu roku. Ale nikdo neřekl Rusům jasné NE.

Kdo najde odvahu udělat správnou věc?

Dokud se někdo neodváží udělat jednoznačný první krok, ostatní budou přešlapovat na místě. Všimněte si, co řekl předseda domácího svazu Alois Hadamczik: „Je otázka, jak se k tomu postaví jednotlivé země. Jestli se Norsko, Finsko a Švédsko postaví zajedno a řeknou, že to tak nemůže být. V takovém případě Česko nemůže být výjimkou.“ Hadamczik první krok neudělá. Schová se za někoho s větší odvahou, když někdo takový přijde. Zatím se neukázal.

Spor o ruské hokejisty se dostal přesně tam, kde ho Putin potřebuje mít: přímo mezi jednotlivé účastníky turnaje. Největší naději proto vkládám do zemí, které si o Rusku nedělají žádné iluze. Mými favority jsou Lotyši a především Finové. Lotyšsko se proti zápasům s Rusy postaví téměř jistě, jako malá země ale může být snadno přehlasováno. Pokud však své „nejedeme“ přidá i Finsko, ledy se konečně pohnou.

Putin se musí smát

Korunu všemu nasazuje fakt, že v šestnáctičlenném turnaji musí Rusům někdo uvolnit místo. Kdo? Ukrajinci, kteří se mezi elitu probojovali poprvé po dvaceti letech. Scénář jako z pera zvráceného sadisty. A další rána pro fair play. Hokej, který se tak rád tváří jako sport chlapů s rovným charakterem, doplatil na zbabělost vlastního vedení. Teď zbyde jen přetahovaná o to, na koho zůstane Černý Petr. Putin se tomu musí jenom smát.

Ruská státní propaganda získala bezprecedentní triumf, který doma prodá jako vítězství práva nad západní hysterií. Zároveň se vytvořil nebezpečný precedens pro ostatní federace, jež dosud váhaly. Jakmile padla hráz u tak exponovaného a tvrdého sportu, zábrany se začnou hroutit i jinde, bez ohledu na to, jak trapně a absurdně to na mezinárodním fóru působí.

Moskva se nepochybně pokusí svou účast vytěžit na maximum – ať už vyvoláním roztržky, nebo otevřenou provokací. I kdyby se však turnaj obešel bez incidentů, přítomnost Ruska je naprosto nepřijatelná. Odmítám sledovat zápasy, které slouží jako živá reklama na Putinovu agresi. Většina českých fanoušků v diskuzích i anketách to vidí stejně, a nálada v ostatních hokejových zemích je totožná: o ruskou účast nikdo nestojí. Míč je teď na straně národních svazů. Jediným čestným východiskem z krize, kterou zavinili hokejoví bafuňáři, je společný a nekompromisní bojkot.

Bez jednoho nároďáku se bafuňáři obejdou, ale když Češi, Švédi, Finové, Švýcaři a Kanaďani řeknou ne? Takovou cenu za účast Ruska IIHF nezaplatí. Na osekaný turnaj by jim dorazili možná hokejisté USA, Slovenska a Kazachstánu. Kým by Švédy a Čechy nahradili? Francouzi a Korejci? Hromadný bojkot by měl nepřekonatelnou sílu. Potřebuje ale ten pomyslný první výstřel z velké hokejové země. Jasné, rezolutní NE.

Jiná varianta než společný odpor přinese jen problémy. Hrát proti soupeři, jehož země vede brutální útočnou válku, by byla neodpustitelná ostuda, kterou bych našemu nároďáku už neodpustil. Polovičaté řešení - jet na turnaj, ale odmítnout nastoupit proti Rusům - by vedlo ke kontumacím a tvrdým postihům, možná až k sestupu. Na jedny izolované potížisty si funkcionáři z IIHF vyšlápnou snadno, proti semknuté hokejové elitě ale budou bezmocní.

Do hry navíc vstupuje finanční faktor. Jak se říká: money talks. Klíčové bude stanovisko mladoboleslavské Škodovky, která je desítky let hlavním sponzorem šampionátu. Kdyby otevřeně pohrozila odchodem, mohla by hokejovou morálku zachránit rychleji než samotné federace. V záloze je pak ještě politická karta: pořadatelská země může odmítnout vstup ruských hokejistů na své území.

Snad se brzy najde dobré řešení a na jaře si užijeme tradiční oslavu hokeje, do níž váleční zločinci a jejich propaganda jednoduše nepatří.

Zdroje:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sport-hokej-rusko-se-vrati-na-hokejove-mistrovstvi-sveta-rozhodla-arbitraz-319161

https://www.iihf.com/en/news/76707/iihf_statement_on_cas_decision

https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/hokej/nemecko-kvuli-rozhodnuti-cas-o-rusku-mozna-odmitne-poradat-hokejove-ms-159734

https://www.idnes.cz/hokej/reprezentace/sefa-ceskeho-hokeje-hadamczika-rozhodnuti-o-navratu-rusu-sokovalo.A261030_161137_reprezentace_hrj