Článek
Twitterový účet Daractenus se situací okolo války na Ukrajině zabývá dlouho. Dokumentuje ruské zločiny, ruskou propagandu, ale také život v Rusku a snaží se poskytovat jakýsi vhled do široké ruské duše. Není to dlouho, co se mi opět připomněl zajímavým vláknem a čísla, která vytáhl, bych chtěl ukázat i vám. Vy je zase na oplátku můžete ukázat lidem ve svém okolí, kteří třeba žijí v představě, že „to je všechno tak nějak složitější“, než že Rus své okolí často považuje za podřadné a pohrdá jím.
For the sake of better understanding the inner workings of the "mysterious Russian soul", I've compiled a long list of polls which, put together, make for a rather compelling image, one that I hope will dismiss the idea of the "silent majority of the good Russian people". 🧵 pic.twitter.com/ZcppEmXJKq
— Daractenus (@Daractenus) August 23, 2024
Daractenus ve svém podrobném příspěvku používá průzkum, který jsem už dříve viděl. Pochází z roku 2021 z dílny výzkumného centra Levada a obnažuje ruskou duši jako máloco jiného. „Xenofobie a migranti“, zní titulek tiskové zprávy o výzkumu. Výzkum se ptal obyčejných Rusů, jak by reagovali na cizí lidi z různých etnických, národnostních a náboženských skupin.
Níže cituji shrnutí průzkumu:
Největší odstup zůstává ve vztahu k lidem z Afriky, střední Asie a Romům. Dvě třetiny respondentů se domnívají, že je nutné „omezit příliv migrujících pracovníků“. Zároveň se však polovina respondentů domnívá, že práce migrantů je „užitečná pro zemi a společnost“, tento ukazatel za posledních osm let výrazně vzrostl.
Konec citace.
To je krása, že? Migranti jsou fuj, ale na práci jsou dobří. Dokonce jsou potřeba. Dvě třetiny zastávají první stanovisko, polovina to druhé. To znamená, že alespoň část Rusů si myslí obojí zároveň. A pokračujeme dál:
Nejnižší sociální odstup je pozorován ve vztahu k Židům: 45 % Rusů je ochotno je přijmout „zblízka“ - mezi rodinnými příslušníky (13 %), mezi blízkými přáteli (11 %), mezi sousedy (14 %), mezi kolegy v práci (7 %). Mezi obyvatele Ruska je připravena je přijmout čtvrtina (27 %) respondentů.
Alespoň něco, ale žádná sláva. Horší to je s Číňany.
Ve vztahu k Číňanům existuje poměrně vysoký sociální odstup. Přestože 21 % respondentů je ochotno je přijmout jako obyvatele Ruska, zároveň by je 23 % pustilo do Ruska jen dočasně, 22 % by je nepustilo vůbec.
Afričany a také Tádžiky a Uzbeky (a obyvatele středoasijských zemí obecně) vnímají Rusové velmi negativně.
Více než polovina respondentů by chtěla omezit přítomnost lidí z Afriky v Rusku: čtvrtina (25 %) by je do země pustila jen dočasně, 27 % by je do země nepustilo vůbec. Totéž se týká i Tádžiků a Uzbeků.
Zajímavá jsou čísla z konce roku 2021 o Ukrajincích. Těsně před válkou je viděli poměrně přátelsky.
Podíl těch, kteří by chtěli omezit přítomnost Ukrajinců v Rusku, se oproti srpnu 2020 snížil ze 41 % na 32 %: 15 % (v roce 2020 - 22 %) by je do Ruska pustilo jen dočasně, 17 % (v roce 2020 - 19 %) by je nepustilo.
13 % Rusů bylo tehdy ochotno brát Ukrajince i do nejbližší rodiny. Tento podíl se od začátku tisíciletí jen zvyšoval.
Nesnášenlivost od války vzrostla
Když se ale podíváte na stejný výzkum stejného centra z letošního roku, tak už si 29 % Rusů myslí, že by se měl počet Ukrajinců v Rusku… limitovat. Před válkou by je do Ruska nepustilo těch zmíněných 17 %, teď už to říká 33 %. Dalších 16 % by je pustilo do země jen „dočasně“. I když dobře víme, co znamená ruské „dočasně“, říká skoro polovina Rusů, že Ukrajince v Rusku nechtějí. Před válkou to bylo 32 %. Zdá se, že kromě válečné mašiny jede v zemi i mašina na nenávist. Co k tomu říkají výzkumníci z centra Levada?
Obecně zůstává míra etnofobie v ruské společnosti poměrně vysoká (ti, kteří jmenují jednu nebo více etnických skupin, jejichž pobyt na území Ruska by chtěli omezit) - dnes 62 % Rusů v této věci jmenuje jednu nebo více kategorií.
Je potřeba dodat, že ne každý Rus je takový a podle čísel se Rusové spíše stále více dělí na dva rozdílné tábory. Stejně, jako roste podíl těch, kteří jsou etnofoby, roste i podíl těch, kteří by příchozí nijak neomezovali. Jen škoda, že takových Rusů je podle průzkumu jen 33 %. I tak jde o největší počet takto smýšlejících Rusů za 20 let, kdy se toto měření provádí.
Co trápí obyčejného Rusa?
O poznání horší je vhled do duše obyčejného Rusa skrze jeho každodenní starosti a problémy. Národ, který v tuto chvíli už dva a půl roku útočí na svého slabšího souseda, zabíjí jeho lidi, drancuje jeho ekonomiku a likviduje jeho budoucnost, nemá válku (které zatvrzele říká "speciální vojenská operace") jako svou hlavní starost. Nejvíce Rusy trápí, chvilka napětí…
Rostoucí ceny! Jakoby říkali: „Vedle naše armáda vraždí, ale nás nejvíc trápí rostoucí ceny…“
54 % Rusů tíží pohled na cenovky v supermarketech. Až na druhém místě je válka na Ukrajině. Tu za problém považuje 32 % Rusů. A to se ještě výzkumníci neptali jen na samotnou válku, ale na válku ve spojení s ekonomickými sankcemi Západu. 29 % Rusů se bojí terorismu. To může souviset s nedávným útokem islamistů na obchodní centrum a hudební halu Crocus v Moskvě. Tehdy přišlo o život 145 lidí.
Rusy také hodně trápí zvyšování věku pro odchod do důchodu (26 %), životní náklady a špatné životní podmínky (23 %) a korupce (21 %). Oproti těm 32 % kladných odpovědí u otázky o válce. Zajímalo by mě, kdyby se výzkumníci z Levady těch samých Rusů zeptali jen na to, zda je trápí ta válka na Ukrajině, samotná válka bez odvetných sankcí, kolik by odpovědělo, že ano.
Kdo se ptá na nehezké věci, může dostat nehezké odpovědi. Asi proto není divu, že už od roku 2016 je centrum Levada zařazeno na ruský seznam „zahraničních agentů“. Takovéhle otázky v Kremlu nemohou dělat radost.
Anketa
Zdroje:
https://www.levada.ru/en/2022/01/28/xenophobia-and-migrants/
https://www.levada.ru/en/2024/08/16/the-level-of-xenophobia-and-ethnic-tension-the-attitude-towards-immigrants/
https://www.levada.ru/en/2024/06/28/ideas-about-the-problems-of-russian-society-march-2024/
https://en.wikipedia.org/wiki/Crocus_City_Hall_attack
https://www.bbc.com/news/world-europe-37278649
