Článek
Mám pocit, že tohle bude častá zkušenost po celé republice. Každý rok, když vyjíždíme za příbuznými, jedeme alespoň jednou i „za těmi“. Je to slušnost, jsme rodina, ale přiznávám, že se moc netěšíme. Protože víme, co nás tam čeká. „Ti“ jsou totiž zvláštní.
Nebudu zacházet do podrobností, ale budeme jim pro účely článku říkat „teta“ a „strejda“. Každý rok už před cestou k nim hmatatelně vzroste napětí a nervozita, i když nikdo z nás nemusí nic říct nahlas. Všichni ale víme, že nás čeká nedobrovolný debatní kroužek plný stížností a nadávání. Na co? Na vládu a na politiky. Až dojdou politici, přejde se na nemoci a na to, jak je „všechno drahý“. Proč taky ne, když jsou ty Vánoce…
U tety a strejdy ani o Vánocích neplatí, že se na chvíli všechny starosti světa odloží stranou a užíváte si přítomné okamžiky s rodinou a dětskou radost. Naopak je to skvělá příležitost, jak si i s těmi členy rodiny, které jinak celý rok nevidíte, promluvit o tom, co zase Fiala, Lipavský nebo Pekarová udělali špatně, že jsou úplně blbí a že až se vrátí Babiš, bude nám líp. Samozřejmě nemůžou chybět Ukrajinci a jejich údajně luxusní auta.
Ukrajinská SPZ. Pro některé naše spoluobčany rudý hadr na býka. Horší to je, když jde o členy vaší rodiny
Za vykládání žoviálních vtipů se pak nalije panák tvrdého i těm, kteří pětkrát řekli, že by raději čaj, a přechází se na téma bolavých kolen, žlučníkových vředů a toho, která kamarádka, jejíž jméno jste patnáct let neslyšeli, letos umřela na opravdu strašnou rakovinu. Nechybí barvité popisy. Pokračuje se vzpomínáním na domácí zvířátka, která už umřela, včetně těch, která umřela v době, kdy jste ještě nežili.
„Na, Péťo, vem si ještě cukroví,“ pobídne mě teta ještě jednou. Cukroví nejím, nemůžu jíst lepek. Říkal jsem to za posledních pět let asi stokrát, ale utopilo se to v příbězích o vředech, rakovinách, Ukrajincích, covidu a o svetru Pekarové. Pak teta řekne, že letos toho udělali trošku míň, protože všechno hrozně zdražilo. „Není to jen máslo!“ slyším. Strejda připomene, že dražší je i rum, chleba, elektřina, auta, no vlastně všechno. Doleje si drahý karibský rum a elegantně se vrátí k tématu, u kterého začal. Jak jsou ti naši politici úplně neschopní a kradou.
To, že kromě dvou hostitelů nikdo už skoro hodinu nepromluvil, tetě a strejdovi asi vůbec nevadí. Oni by vydrželi povídat ještě hodiny a hodiny. S každým nalitým panákem se pak stupňuje intenzita naštvání a doprovodných nadávek u jmen neoblíbených politiků. U luxusního alkoholu a výběrových potravin zajídaných cukrovím nadávají na hladovění za Fialovy hrůzovlády.
Výjimečná chvíle v roce, kdy se můžou bavit o svých oblíbených tématech opravdu dlouho. Kdo víc trpí, kdo se má hůř a kdo za to může. Mohli by místo toho řešit třeba potomky nebo dovolenou, mohli by se zeptat, kdo se jak má a co nového dělá. Oni ale raději řeší tohle. Je to pro ně sport a zábava zároveň.
Markéta Pekarová. Teta a strejda ji mají spojenou se svetrem a s nadávkami
Ve chvíli, kdy teta se strejdou citují další článek z pochybného média o tom, jak příští rok bude ještě strašnější, všechno bude ještě dražší a Fiala nás určitě zatáhne do třetí světové války, se už musíme z příjemného vánočního setkání omluvit. Neodbytná pracovní záležitost druhý den, to víte… Ale v tu chvíli bych byl vděčný snad i za ty zmiňované vředy, kdyby to znamenalo že se tahle návštěva zkrátí. Tak zase za rok.
Anketa
Zdroje:
Návštěvy u příbuzných během svátků
