Článek
Rodinné představení O veselé žabičce bylo určeno pro děti od tří let, bavilo ale diváky všeho věku. Kulturní dům Poklad, kde se představení konalo, se tak možná vrací k dřívější tradici víkendových divadelních představení pro děti.
Rodinné představení O veselé žabičce bylo určeno pro děti od tří let, bavilo ale diváky všeho věku. Kulturní dům Poklad, kde se představení konalo, se tak možná vrací k dřívější tradici víkendových divadelních představení pro děti.
Nejsilnějším aspektem divadelních her režiséra L. Vrchovského je práce se scénou. Jeho uchopení scény i kulis na pódiu si často užívám, a to platí i pro novou pohádku. Tentokrát byla uprostřed na stole postavena osvětlená veliká knížka, ze které vycházely loutky různých divokých nebezpečných zvířat - postavy, které ohrožovaly hrdiny příběhu, tedy děvčátko s tatínkem. Ti postupně přišli na to, jak se k nim chovat, aby byly postavičky hodné - stačilo je pohladit. Celá scéna byla účelná, režisér se například nesnažil zbytečně komplikovat zakrývání loutkohereček.
Nejviditelnější slabinou hry bylo přílišné povídání v některých částech na úkor dramatického děje, místy bylo trochu obtížné udržet pozornost. V jistých chvílích mohla být pohádka výpravnější, akčnější. Vstup do představení představovala zejména komunikace dospěláka, děvčátka a knížky. Bylo to povídání, kdy se na jevišti moc zajímavých věcí nedělo. Také samotný příběh o žabičce mohl být trochu výpravnější.
Hudba byla melodická, místy spojená s nadsázkou, například když herci zpívali operu. Písničky byly velmi pěkné, připomínaly tvorbu Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Hlavní hudebník střídal klávesy (doprovod operně zpívaných slov ze scénáře) a kytaru (někdy hrál i vlastní písně). Sám si zahrál roli žabího prince.
Hra měla silný výchovných aspekt. Objevily se loutky několika různých zvířátek, herci děti učili, jak se k nim chovat. Když se zvíře pohladí, možná se začne chovat hezky. Hra možná pěstovala v dětech vztah ke knížkám, v jiném momentu přiblížila dětem, co je to opera a jak se zpívá.
Autor divadelní hry Ladislav Vrchovský uvedl, že dítě je ten nejdůležitější divák, je možné ho ztratit tím, že ho představení v raném věku nezaujme a bude se nudit. V nejhorším případě dítě příště odmítne návštěvu divadla, a zůstane raději doma u televize. Hra režiséra Vrchovského děti zaujala, komentovaly ji, reagovaly, tleskaly do rytmu písniček, odpovídaly, smály se. Na závěr všichni tleskali. Bylo vidět, že hře věnují adekvátní pozornost nejen malí, ale i dospělí. Ačkoliv zapojení dětských diváků bylo dostatečné, mohlo být trochu větší. Například se mohly zapojit ke zpěvu refrénů v písních.
Divadelní představení, zejména loutková, se v Kulturním domě Poklad (tehdy v kulturním domě OKD Ostrava Poruba) hrála už od září roku 1961. V tom roce byla budova pro ostravské zájemce o kulturu také otevřena. Vedení kulturního zařízení tehdy vytvořilo stálou amatérskou scénu hrající pravidelně pro děti. Ladislav Vrchovský v úvodní řeči před premiérou nově připravené pohádky uvedl, že chce na tradici navázat.
„V Ostravě-Porubě citelně chybí nabídka pravidelných divadelních představení pro děti v dopoledních hodinách o sobotách a nedělích. My se pokoušíme tuhle mezeru v nabídce zaplnit,“ řekl režisér. Divadelní soubor Dobré divadlo dětem Ostrava tvoří zejména herci týmu, který připravil divadelní kabaret nazvaný Černý třpyt Ostravy. Společně v Porubě v DK Poklad vystoupili v roce 2021 v rámci Dne vzájemnosti mezi Čechy a Slováky a velmi je zaujal tamní Malý sál.
Městský obvod Ostrava Poruba přidělil divadelnímu souboru Ladislava Vrchovskému dotaci k pronájmu prostor na nastudování této divadelní hry. „Budeme-li opět úspěšní, získané finanční prostředky opět proměníme v nastudování dalšího titulu pro děti,“ uvedl režisér. Divadelníci ale rádi vyjedou i do jakýchkoliv dalších sálů mimo Ostravu Porubu.
Nápad s knihou mi připomněl televizní sérii Strom pohádek, která také měla vždy úvod, vyprávění pohádkové babičky, a hlavní příběh, deset pohádek v desíti dílech. Možná by do budoucna mohli divadelníci pokračovat v práci s nápadem zlobivé knížky, vymyslet více divadelních vyprávění okolo ní. Ale jak jsem již napsal, ideálně dramatičtějších.
