Olga Volfová: Malířka, která hledá přístavy mezi barvou, hudbou i tichem

Olga Volfová (1977) je česká malířka a oděvní návrhářka, jejíž tvorba stojí na propojení imaginace, vzpomínek a smyslového vnímání světa. Ve svých obrazech se dlouhodobě věnuje tématům vnitřního klidu, vztahů mezi mužem a ženou, krajiny i hledání životní rovnováhy.

Její díla jsou zastoupena v galeriích i soukromých sbírkách napříč kontinenty – od Evropy přes Austrálii až po Ameriku.

Od pondělí 11. května 2026 se spolu s malířem Lexou Dvořákem podílí na reprezentaci České republiky na mezinárodní výstavě výtvarníků z Frankfurtu, Prahy a Bratislavy. Tento projekt propojuje současné umělce tří evropských měst a vytváří prostor pro jejich setkávání i vzájemnou inspiraci. V pražské Galerie PRE mohou diváci výstavu zhlédnout do 26. června 2026.

Významným motivem autorčiny tvorby je „přístav“ – nejen jako konkrétní místo, ale především jako symbol: symbol zastavení, návratu i nového začátku.

„Přístav není jen kotviště lodí – je to také moment klidu mezi dvěma plavbami,“ říká autorka. „Snažím se zachytit okamžiky, kdy člověk vstupuje nebo opouští břeh – a zároveň hledá v sobě vlastní rovnováhu.“

Právě toto téma rozvíjí i ve své aktuální tvorbě, kde prostřednictvím desítek obrazů zachycuje momenty setkávání, odplouvání a návratů – tedy situace, které jsou univerzální součástí lidského života.

Pro její styl je typické propojení vzpomínky, imaginace a jemné smyslovosti. Obrazy nepůsobí pouze vizuálně – mají svůj rytmus, ticho i vnitřní napětí. Ne náhodou se o nich někdy říká, že jsou to „obrazy, které se dají poslouchat“.

Hudba totiž hraje v její tvorbě zásadní roli. S manželem – klavíristou a skladatelem Jiřím Pazourem – vytvořila projekt Koncert tónů a barev. V něm se propojuje živá hudební improvizace s malbou – tóny reagují na obrazy a obrazy na hudbu.

Vedle malby se Olga Volfová věnuje také oděvní tvorbě. Cit pro barvu, strukturu a rytmus se přirozeně promítá i do jejích návrhů, které s jejími obrazy často vytvářejí jemný vizuální dialog.

Tvorba Olgy Volfové tak stojí na pomezí několika světů – výtvarného umění, hudby a osobního prožitku. A právě v tomto propojení vzniká její jedinečný výraz.

Její obrazy zvou diváka k zastavení. Ne k rychlému pochopení, ale k prožitku.

K tomu, aby si v nich – stejně jako ona sama – našel svůj vlastní přístav.

Zdroj: Autorský text