Článek
Karel z naší party už léta hledá ženu svého života.
A protože se mu nedaří, rozhodli jsme se mu k narozeninám trochu pomoct.
Čtenáři mých příběhů už vědí, že se naše parta schází v hospodě U Matějíčků. Tentokrát jsme se sešli o něco dřív, než dorazí Karel. U stolu jsme seděli já, Jirka, Lexa a Michal.
Karlovy historky o nevydařených rande už jsme znali skoro nazpaměť.
Jedna byla příliš upovídaná, druhá málo upovídaná, třetí chtěla cestovat, čtvrtá zase nechtěla nikam jezdit. Pátá měla psa, šestá kočku a u sedmé mu vadilo, že se příliš často dívala na mobil.
Párkrát dokonce naletěl ženám, které zatajily, že jsou vdané.
Michal vytáhl mobil.
„Pobyt pro nezadané.“
Rozhostilo se ticho.
„Cože?“
„Pobyt pro ženy a muže, kteří hledají partnera. Tři dny. Seznamovací program v penzionu za Prahou, společné večeře, výlety, večerní zábava…“
„To by mohlo fungovat,“ uznal Lexa.
Michal pokračoval:
„Už jsem tam i volal. A víte, co mi řekli? Že mají málo chlapů.“
To nás dostalo.
„Takže Karel bude vlastně vzácný exemplář.“
A bylo rozhodnuto.
Karel dostane k narozeninám seznamovací pobyt.
Jakmile otevřel dveře hospody, všichni čtyři jsme obřadně vstali.
„Co blbnete?“
„Karle,“ začal slavnostně Michal, „máme pro tebe k narozkám dárek.“
„Jo?“ rozzářil se.
„Ženskou.“
Karel chvíli nevěděl, co říct.
Pak jsme mu vysvětlili, že ne jednu konkrétní, ale rovnou celý pobyt pro nezadané. Tři dny. Seznamovací akce. Ženy, které hledají partnera.
Kupodivu jsme ho ani nemuseli moc přemlouvat.
„Tak jo,“ řekl nakonec. „Třeba to vyjde.“
A tak Karel odjel.
Hned první večer pochopil, že se stal hlavní atrakcí celého pobytu.
Organizátorka prý zářila štěstím.
„Karle, vy jste náš poklad!“ říkala.
Byl jediný chlap se třinácti ženami.
Dostalo ho to.
A místo aby se pustil do seznamování, sedl si k baru.
„Dám si jedno pivo a pak se uvidí.“
Organizátorka ho po chvíli přišla zvednout.
„Karle, pojďte mezi ostatní.“
„Já za chvíli.“
„Karle, běžte si s nějakou paní popovídat.“
„Vždyť si povídám tady s vámi.“
„Ale já nejsem účastnice.“
Nakonec ho dostala na parket. Tedy skoro.
Karel dvě minuty pozoroval, jak ženy spolu tancují, a pak se zase vrátil k baru.
Druhý den organizátorka změnila taktiku.
Když pochopila, že s Karlem nehne, začala mu ženy posílat přímo k baru.
„Tak tady máte Janu.“
Jana si přisedla.
„Dobrý večer.“
„Dobrý večer. Co si dáte?“
„Víno.“
Karel jen kývl na barmana.
Za chvíli přišla Lenka.
„Dobrý večer.“
„Co si dáte?“
„Koktejl.“
Karel znovu kývl na barmana.
Pak Petra.
Martina.
A další.
Vždycky stejný scénář.
Žena přišla, Karel si s ní popovídal, něco jí objednal a ona zase odešla.
Organizátorka už začínala být zoufalá.
„Karle, vy jste za dva dny žádnou nevzal za ruku, neobjal ani nedal pusu!“
„Ale vždyť se seznamuju.“
„S kým?“
„Se všema.“
A vlastně měl pravdu.
Na konci pobytu znal jména všech třinácti žen, jejich povolání, počet dětí, jména domácích mazlíčků, kde byly na dovolené a jaké víno mají nejraději.
Jen jednu věc nevěděl.
Jestli se mu některá z nich líbí.
Prý se rozhodne až doma.
Když jsme se sešli U Matějíčků, čekali jsme velké vyprávění.
Karel ale seděl u stolu, koukal do piva a vypadal jako spráskaný pes.
„Tak co?“ zeptal se Lexa.
Karel si povzdechl.
„Nic.“
„Jak nic? Třináct ženských!“
„Jo.“
„A žádná?“
Karel zavrtěl hlavou.
„Ani jedna.“
„A ony?“
„Taky nic.“
Chvíli bylo ticho.
Pak se Michal naklonil přes stůl.
„Karle, a kolik tě ten pobyt vlastně stál?“
Karel chvíli počítal.
„No… pobyt jste platili vy, já nový ohoz, doprava… a něco na baru.“
„Kolik?“
Karel řekl částku.
Tentokrát bylo ticho ještě delší.
Pak se Jirka rozesmál.
„Takže jestli to správně chápu…“
Karel se na něj podíval.
„Ty jsi nejel na seznamovací pobyt.“
„Ne?“
„Ty jsi jel dělat sponzora.“
A v tu chvíli nám to došlo.
Karel za tři dny nedostal ani jednu ženskou.
Ale třináct žen dostalo Karla.
Přesněji řečeno jeho peněženku.
Karel se napil piva a zamumlal:
„Já už na žádný seznamovací pobyt nikdy nejedu.“
Michal se usmál.
„To je dobře. Příště ti koupíme něco levnějšího.“
„Co?“
„Roční permanentku sem do hospody.“
Karel se poprvé za celý večer usmál.
„A co ženský?“
„Neboj. Kdyby nějaké byly, my ti je tady zase pošleme k baru.“
