Článek
„Tak a zase už budou Vánoce!“
Pronášela moje bývalá tchýně pravidelně v lednu.
Přesně ve chvíli, kdy jsme odstrojovali vánoční stromeček.
Vynášeli jsme ozdoby, balili světýlka, ukládali betlém a člověk měl konečně pocit, že Vánoce jsou zase na dlouhou dobu pryč.
Tenkrát mi to připadalo absurdní.
Dnes už si nejsem tak jistý.
Protože sotva skončí léto, začnou se objevovat první lidé, kteří už mají Vánoce prakticky vyřešené.
Nakupují dárky nebo je mají nakoupené.
A někteří je dokonce mají schované tak dobře, že je před Vánoci už nenajdou.
Někteří lidé nakupují dárky v létě
Moje neteř například patří k těm zodpovědným.
Dárky nakupuje s velkým předstihem a pečlivě je schovává.
Loni jich několik pod stromeček vůbec nedala.
Ne proto, že by na ně zapomněla.
Nenašla je.
To je totiž jedna z nevýhod velmi zodpovědného vánočního plánování.
Čím dřív nakoupíte, tím déle musíte dárek schovávat.
A také si pamatovat, kam jste ho dali.
Abychom ale těmto lidem nekřivdili, mají k předvánočním nákupům dobrý důvod.
Některé věci jsou v létě levnější. Něco je ve výprodeji a někdy narazíte na cenu, která už se v prosinci nemusí opakovat.
Takže koupíte dárek za polovinu.
Skvělý obchod.
Jen ho musíte dalších pět měsíců někde bezpečně uskladnit.
Někdy se schová opravdu dokonale
Jedna sousedka měla v létě nakoupené drobné, ale docela drahé dárky pro děti.
Jenže kam je schovat?
Doma by je děti našly.
Tak dostala geniální nápad.
Garáž.
A ještě geniálnější nápad:
Pneumatiky zavěšené na zdi.
Balíčky pečlivě schovala dovnitř, a dokonce je přilepila, aby nevypadly.
Pak byla na svůj nápad náležitě hrdá.
A opravdu.
Nikdo nic nenašel.
Až jednoho podzimního dne manžel odvezl auto do servisu na přezutí.
Pneumatiky samozřejmě vzal s sebou.
O ničem nevěděl.
Ani o dárcích.
Za nějaký čas zazvonil telefon.
Ze servisu.
„Dobrý den, kdy si přijdete pro ty zabalené dárky, co máte v pneumatikách?“
Rodiče zrovna nebyli doma.
Telefon tedy vzala třináctiletá dcera.
A protože o žádných dárcích v pneumatikách samozřejmě nevěděla, nechápala, proč má někdo v servisu jejich vánoční dárky.
Všechno nakonec prasklo.
Naštěstí s úsměvem.
Sousedka od té doby ví, že dárky se nemají schovávat v pneumatikách.
Jenže předčasné Vánoce mají i jiné pasti
Koupíte v lednu něco, co je právě absolutní hit.
V prosinci už to hit není.
Dítě rozbalí krabici a řekne:
„To už nikdo nenosí. A navíc je mi to malé.“
Nebo koupíte dárek tak brzy, že si v listopadu už vůbec nepamatujete, co jste koupili.
A tak pořídíte druhý.
V prosinci zjistíte, že máte doma dva stejné.
A pak přijde otázka:
„Komu jsem to vlastně koupila?“
A ještě horší:
„A proč?“
A teď si představte Ježíška
Vy si možná myslíte, že lidé, kteří nakupují vánoční dárky v průběhu roku, trochu blázní.
Ale zkuste se na to podívat z pohledu Ježíška.
Já vám to vůbec nezazlívám.
Naopak.
Když v červenci koupíte něco za polovinu, jsem rád.
Ale mám jednu prosbu:
Schovejte to tak, abyste to v prosinci našli.
Protože já pak 24. prosince stojím před vaším domem a poslouchám:
„Kam jenom jsem ten dárek dala?“
A já přitom přesně vím kam.
Do sklepa.
Do krabice od bot.
Za zimní pneumatiky.
Pod staré vánoční ozdoby.
Jenže vám to nemůžu říct.
Jsem Ježíšek.
Ne Google Maps.
Myslíte, že čekám do prosince?
To by byla zásadní chyba.
Jeden večer.
Jedna noc.
Miliony dětí.
Dárky pro všechny.
Ani náhodou.
Já začínám znovu hned po Štědrém dni.
A zatímco vaše tchýně v lednu říkala:
„Tak a zase už budou Vánoce,“
já si říkám:
„Tak a jdeme znovu.“
Takže až letos v létě potkáte někoho, kdo už shání vánoční dárky, nesmějte se mu.
Možná jen nechce, aby měl Ježíšek všechno na poslední chvíli.
Možná jen pracuje pro Ježíška.
