Všiml jsem si černé stopy na stěně jeskyně. Dominik Lounek o objevu jeskynních maleb

Dominik Lounek je mladý speleolog se šestiletou praxí a student archeologie, který svůj čas dělí mezi podzemní průzkumy a univerzitní studium. Loni v dubnu se mu podařilo učinit objev – v jeskyni Michalka v Moravském krasu našel spolu s kolegy dosud neznámé jeskynní malby. V rozhovoru mluví nejen o jejich možném významu a okolnostech nálezu, ale i o svých zkušenostech s archeologickým výzkumem a o tom, kam by se chtěl ve své práci posunout dál. Z podzemí se známe, proto si v rozhovoru tykáme.

Co víte o symbolice objevených maleb?

Těžko říct, jestli mají nějakou obrazovou symboliku. Jedna vypadá jako letící pták, ale to je jen interpretace. Další jsou pouze čáry, mohly sloužit k nějakému počítání. Jde o to, že v pravěku schopnější ,,umělci“ kreslili v lépe přístupných a částech jeskyně bližších vchodu, zatímco ti méně esteticky zdatní mohli kreslit pouze tam, kde nekreslili ti esteticky zdatnější.

Byl jejich objev náhoda, nebo šlo o cílený výzkum?

Šlo o náhodný objev. Malby jsme objevili, když jsem s Michalem Šenkýřem dokumentoval jeskynní nápisy. Ty jsou novověké, malby jsou zatím nedatované, snad jsou starší.

V jeskyni Michalka probíhá výzkum dlouhodobě, jakto, že se malby podařilo objevit až teď?

Je to hlavně o pravděpodobnosti. A pravděpodobnost narůstala, když jsme s ostatními jeskyňáři propojili dva dómky (volný prostor v jeskyn pozn. red.) - v jednom z nich se malby nachází. A jak jsme chodili kolem a pohybovali se tam čím dál častěji, tak jsem si jednou všiml, že jsou na stěně nějaké černé stopy a že vypadají jinak než ta plíseň, která je tam také.

Proč lidé v minulosti takové malby namaloval?

Interpretací je mnoho. Může se jednat třeba o loveckou magii. To je teorie, že lovci vrhali na tyto obrazy oštěpy, aby byl poté lepší lov. Tento názor zastával například krasový badatel Karel Absolon. Další možností interpretace mohou být žertovné karikatury. Například rytina člověka s visícím přirozením. Je také možné, že pravěcí lidé tyto malby vytvářeli v transu. Mohlo jít i o uměle navozenou halucinaci například nějakými bobulemi. Jeskynní malby mohou také sloužit jako graficky znázorněné svědectví, například svědectví lovu. A nakonec, malby mohou znázorňovat záležitosti určitých skupin lidí – to, co je tajné, to, co musí být před ostatními skryté. Může se jednat například o znázornění nějakých rituálů, tajný lektvar či obrazové znázornění tajného lékařského postupu.

Může to ale být jednoduše i podvrh. Existuje teorie, že malby někdo namaloval v současnosti.

Kdo malby v jeskyni mohl namalovat?

Mohl to být diluviální (pleistocenní, starší, než 10 000 př. n. l.) člověk. Mohl je ale namalovat i člověk neolitický (cca 5 600 - 4 400 př.n.l.), protože neolitické osídlení je v jeskyni doložené také. Nebo se mohlo jednat o člověka novověkého, což by však nebylo tolik zajímavé, zajímavé jsou spíše malby staršího data.

Jak vypadá v realitě archeologický výzkum? Nakolik je to o objevování artefaktů a pozůstatků a nakolik o „nekonečném“ kopání na slunci?

V létě jsem byl na praxi na lokalitě Těšetice-Kyjovice. Zkoumá se tam sídliště z období začínajícím obdobím prvních zemědělců (cca 5 600 př. n. l.) a končícím starší dobou železnou (cca 800–750 př. n. l.). Zarazilo mě, že jsou tam aplikované podobné archeologické postupy, jako na záchranném výzkumu, i když se jedná o výzkum systematický. Systematický výzkum je totiž dlouhodobě plánovaný projekt, který má za cíl podrobně prozkoumat určitou lokalitu a získat co nejvíce vědeckých informací. Oproti tomu záchranný výzkum probíhá v časové tísni. Například při stavbě silnice, dálnice či jiné investiční akce a jeho hlavním úkolem je rychle zdokumentovat a zachránit informace o nálezech dříve, než budou nenávratně zničeny. Překvapilo mě proto, že se v Těšeticích postupovalo podobně, třeba že se tam normálně kopalo rýčem, který může porušit nálezy. Celý proces je tak spíš o tom „nekonečném“ kopání na slunci.

Rozbilo ti studium archeologie nějaké ideály?

Rozbilo mi to jeden ideál – myslel jsem si totiž, že se daleko víc kope. V dnešní době je ale bohužel už realita jiná. Naštěstí spolupracuju s archeologickými organizacemi, takže se k výzkumu dostanu.

V čem je studium archeologie jiné než studium geologie?

Studium archeologie je jednodušší a praktičtější. Na druhou stranu jsem rád, že jsem bakalářské studium geologie dokončil, protože je to jeden z nejtěžších studijních oborů, který u nás v republice je.

Tvoji kolegové si ve Slovinské jeskyni Kačna jama všimli opracovaných trámů, plánujete tam archeologický průzkum?

Ano, až se naučím ovládat jednolanovou techniku, bez které proniknout do této obtížně přístupné jeskyně nejde. (technika pro pohyb na laně v podzemí, pozn. red.)

Máš nějakou hypotézu, jak se opracované dřevěné trámy dostaly stovky metrů pod zem a k čemu mohly sloužit?

Trámy se tam mohly dostat při záplavách, původně mohly být součástí srubu.

Máš nějakou metu nebo cíl, čeho bys chtěl jako archeolog nebo speleolog dosáhnout?

První, čeho bych chtěl dosáhnout, je získání povolení k archeologickému výzkumu v jeskyni Michálka (kde byly objeveny zmiňované malby).