Článek
Tak už skoro 25 let žijeme v demokracii, ach ouvej. Nikdy jsem nebyl komunista ani v jiné straně. Od dětství jsem povinně chodil s dědou každou neděli do kostela. Ale jako člověku bez velkých ambicí mně za starého režimu bylo určitě lépe. Pokud jsem poctivě pracoval, dostal jsem včas mzdu. Když jsem si chtěl přivydělat, byly slušně placené přesčasy. Na prázdniny a později na dovolenou jsem jezdil na milovanou Šumavu a po cizích krajích jsem nikdy netoužil. Pak přišla revoluce. I já jsem uvěřil Havlovi, který hlásal „Strany jsou pro straníky, Občanské fórum pro všechny!“ Dodnes se mi manželka směje, jak jsem přinesl domů plakát s Václavem Havlem. A jako většina lidí jsem volil Občanské fórum! Ale běda, Občanské fórum mělo jepičí život. Po krátké době se z něj vylíhly pravicové politické strany! A co na to Václav Havel? Nic… Nikdo mi nevyvrátí, že dostal slušný sponzorský dar. A tak čtvrt století žijeme v rádoby demokracii. Jen v trochu jiné totalitě. Místo komunistů a Kremlu musíme poslouchat Evropskou unii, která nám zakazuje všechno možné. Od topení dřevem po zákaz aut se spalovacími motory. Protože na elektromobil nemám, až nám normální auta zakážou, uvažuji o pořízení koně nebo oslíka. Ti žerou trávu a přepravoval bych se ekologicky! Naše vláda utrácí miliardy za zbraně pro Ukrajince, snad by tam chtěla posílat i naše vojáky, když přitom tisíce mladých Ukrajinců utíká ze země, protože bojovat nechtějí! Ať si o mně myslí kdo chce co chce, i jako věřící člověk říkám, zlatí komunisté.
