Hlavní obsah
Finance

Wall Street přechází na infrastrukturu z kryptosvěta. Může změnit fungování finančních trhů

Foto: Petr Vaněk/ChatGPT

Jedna z nejdůležitějších institucí na Wall Street nasazuje blockchain při správě kolaterálu. Proč si DTCC vybralo technologie z kryptosvěta a jakou roli v tom hraje Chainlink?

Článek

Současný finanční svět připomíná zamotané klubko špaget: je fragmentovaný, dávkový a obsahuje stamiliardové neefektivity. Naproti tomu stojí blockchain, který distribuuje data skoro v přítomném čase. Jak by se toho dalo využít, představila americká clearingová agentura DTCC, která na podzim hodlá spustit správu kolaterálu pomocí blockchainu. Podílet by se na tom měl Chainlink – inovativní projekt na bázi scale-upu, jehož kořeny sahají hluboko do kryptosféry.

Nabízelo se to vlastně dlouho. Když se objevil bitcoin a další kryptoměny, přinesly revoluci do uvažování o zaběhaném finančním systému. Pozornost se soustředila hlavně na ně, ale postupně začalo být zřejmé, že skutečný potenciál se skrývá v technologii, na níž běží. Samotné blockchainové sítě se rozvíjely a zdokonalovaly, obměňovaly svoje parametry, soutěžily, kdo nabídne víc transakcí za sekundu. Přesto ale jako by stále hledaly řešení problémů skutečného světa, myšleno jiného, než je „jen“ transakce nehledě na státní hranice a nezpochybnitelné držení tokenů. Hledaly něco, co by mohlo změnit „staré pořádky“, pokud by se jim podařilo proniknout do hlavního proudu finančního systému.

Až v posledních letech přišla iniciativa z opačné strany, když po nich sáhly tradičně konzervativní instituce a začaly je rozvíjet k obrazu svému. Jsou to mimochodem tytéž instituce, které využívají léty vrstvenou – ale i prověřenou – infrastrukturu, která se vyvíjela, nebo spíš nabalovala po několik generací. V programátorské zkratce to lze vyjádřit opisem „od stařičkého Cobolu po aplikace psané v Javě“, tedy zhruba od 70. let minulého století po současnost. Mezitím se ale vytvořil komplikovaný systém stovek a tisíců zprostředkovatelů, ve kterém různí hráči plní různé úlohy a k tomu používají odlišné infrastruktury (jednotlivec zde často nemá představu o fungování celku), a to má právě za následek onu fragmentaci kapitálu a dávkové zpracování transakcí zmíněné na začátku.

Právě do této debaty nyní vstoupilo DTCC, které se rozhodlo přestavět část své infrastruktury pro správu kolaterálu tak, aby mohlo využívat blockchain. Abychom měli představu, o jak velké rozhodnutí jde: pod neznámou zkratkou se skrývá jedna z nejkritičtějších institucí světových financí. Tento clearing house funguje dá se říct pod patronací vlády Spojených států a i na poměry Wall Street spravuje absurdně velké částky: ročně jím protečou až čtyři biliardy dolarů, v úschově má hodnotově zhruba 110 bilionů dolarů cenných papírů. Jakou tedy tato agentura používá technologii, není žádná maličkost, a to i kvůli tomu, že nastavené procesy zde mají potenciálně obrovský networkingový efekt.

Vypadá to tedy, že jsme se ocitli na prahu strukturálního posunu, protože oznámení DTCC není nahodilý experimentální pilot, který by vyšuměl do ztracena. Naopak, americká agentura tím říká, že správa kolaterálu je reálný problém, který stojí za to vyřešit: Kolaterál jakožto finanční zástava kryje riziko při přesunech kapitálu a kvůli rozdrobeným institucím a jejich systémům se pohybuje neobratně a pomalu. Blockchain naproti tomu distribuuje data rychle a kontinuálně a právě tyto vlastnosti se DTCC podařilo využít. Jeho neveřejný blockchain s názvem AppChain, postavený na síti Hyperledger Besu, má umožnit jednu společnou synchronizaci v reálném čase, automatické vypořádání 24/7, programovatelný kolaterál s automatickou logikou (tu vykonávají tzv. smart kontrakty) a mezitržní interoperabilitu.

Samotný blockchain DTCC by ale ke zprocesování tohoto „killer app“ problému nestačil. Správa kolaterálu totiž vyžaduje průběžnou výměnu informací mezi institucemi, jako jsou banky, správci aktiv, depozitáře, a různými blockchainy. Právě proto zde do hry vstupuje Chainlink, který má zajišťovat bezpečný přenos dat, jejich ověřování a koordinaci jednotlivých procesů napříč těmito jejich systémy. Jinými slovy, funguje jako prostředník, který umožňuje, aby si různé finanční instituce navzájem důvěryhodně předávaly data a mohly spolupracovat v reálném čase.

Pokud se projekt v provozu osvědčí, Chainlink se může posunout do role nezávislého koordinátora mezi tradičními finančními systémy a blockchainovými sítěmi. Proto má rozhodnutí DTCC takový význam: když adaptuje určitou technologii, pak se dá očekávat, že prošla extrémně tvrdým due diligence, bezpečnostním hodnocením a nástrahami regulace. Především by však tato technologie měla být efektivní a posunout finanční realitu směrem kupředu.

Pokud vás téma zaujalo, pokračování analýzy vč. doprovodných videí najdete na mém Substacku. Rozebírám v ní například:

  • Jakou budoucnost finančního systému předpovídá CEO společnosti Chainlink Sergey Nazarov?
  • Co přesně znamenají pojmy tokenizace a internet hodnoty?
  • Proč testují blockchainy instituce jako BlackRock, SWIFT nebo JPMorgan?
  • Co má společného Chainlink a původní myšlenky cypherpunkerů, jako je Nick Szabo?

Disclaimer: Předkládaný text nepředstavuje investiční doporučení.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám