Článek
K loňským Vánocům jsem dostala letenky do Milána. Ihned jsem se začala těšit na únorové prázdniny. Letenky se dají sehnat za pár stovek, ale pozor na to. Může to znamenat, že do města módy budete muset vyrazit pouze „s igelitkou“. Nízkonákladové lety si totiž za každé zavazadlo a za každou službu navíc účtují příplatky. Ale letět s minimem věcí i líčidel zrovna do Milána, kde sídlí ty nejznámější módní značky a kde se musíte převlékat třikrát denně, je hřích. Ale my se rozhodli to risknout, vzali jsme si pouze to nejnutnější do batohu a letěli jsme.
Italové nejsou příliš organizovaní a problém nastal hned v Praze při nástupu do letadla. Většina z nich měla více zavazadel větších rozměrů, které neodpovídaly typu a ceně letenky. Fronta byla plná hlasitých a divoce gestikulujících Italů, kteří nechápali, kde je problém. Na gatu jsme nakonec strávili celkem dost času a plánovaný odlet se zpozdil. Po hodinovém letu jsme přistáli na letišti Malpensa. Nechci nikoho urazit, ale všimla jsem si jedné věci už na letišti a při pobytu se mi to bohužel jen potvrdilo. Čistota toalet na veřejných místech dosti pokulhávala. A celkově, pokud zahnete do bočních uliček mimo turistickou trasu, narazíte na odpadky, nevábnou vůni a zvláštní lidi. Možná je to jen můj pocit, ale vybavuji si ten samý dojem z dávné návštěvy Říma. Památky úžasné, ale mimo hlavní atrakce byly nepořádek a zápach. Ale nechme to.
Koupili jsme si lístky na vlak z letiště a vydali jsme se do centra města. Hotel jsme vybrali na strategickém místě, abychom měli všechny památky v docházkové vzdálenosti a mohli toho co nejvíc vidět. Jelikož jsme přijeli pozdě odpoledne, ubytovali jsme se a vyrazili na procházku jen po okolí a pak také na večeři do Hard Rock Café. Máme totiž tradici, že v každém městě Evropy, které navštívíme, první večer vyrazíme na jídlo právě do této restaurace. Ale tady se to příliš nepovedlo. Jídlo bylo vynikající, ale už to, že v celém podniku nebyl žádný další host, nám mělo napovědět. Obsluha přinesla jídlo, ale dál už se nestarala. Nenabídla nám další pití ani jídlo a velmi dlouho jsme čekali i na to, abychom mohli zaplatit. Ve srovnání s jinými pobočkami, tady to rozhodně nefungovalo. Po večeři jsme zamířili zpět na hotel.
Druhý den po snídani nás čekala všechna možná místa, která Miláno nabízí. Samozřejmě nás první kroky zavedly k Dómu. Je to nádherná impozantní stavba. Nedaleko od katedrály se nachází slavná nákupní galerie. Jsou to úchvatné prostory a nezaleží na tom, jestli sháníte vuittonku nebo nejnovější kousek od Balenciagy. Stojí za to si to i pouze projít a kochat se architekturou. Ze světa luxusu jsme se vydali za kulturou. Hledali jsme slavnou operu La Scala. Zjistili jsme, že budova samotná není výraznější než ty okolní. Pak jsme pokračovali dál. V Miláně najdete ty nejmodernější výškové budovy, kde sídlí kanceláře, ale také potkáte architekturu starou několik stovek let. A je třeba uznat, že kombinace obojího má své kouzlo. Moc se mi například líbila historická čtvrť Navigli, kde jsou kanály, příjemné hospůdky a domky u vody. Ideální místo na odpolední drink nebo kávu s výhledem na vodu. Večer jsme si koupili jídlo na pokoj a odpočívali.
Třetí den byl ve znamení balení a odjezdu. Návštěva Milána byla sice krátká, ale stačila. Přiznávám, že jiná evropská města mě uchvátila více, ale jsem ráda, že jsme tu byli.
