5 tipů, jak šetřím náklady, abych mohla cestovat déle a častěji

Nejsem ale vyznavač extrémního nízkonákladového cestování. Dokážu se celkem dobře vyspat na palandě v hostelu, ale pár běžných nároků holky rozmazlené středoevropským komfortem taky mám. Třeba postel, teplá voda, elektrická zásuvka a dobré jídlo aspoň třikrát denně je něco na čem nešetřím, ale trvám. Ne všechno může sedět každému, ale podělím se s tím, jak to dělám já. Tipy se mohou hodit hlavně těm, co cestují na vlastní pěst.

Letenka je vedle ubytování často největší náklad cestování, proto se snažím nekupovat zbytečně draho. Tím, že hledám letenky často a sleduju všechny možné stránky, které upozorňují na levné letenky se mi samozřejmě podaří občas i nějaká ultradobrá cena. Letos jsem takto letěla za 59 Kč do Říma, loni za stejnou cenu na Sicílii.

Ultralevné letenky jsou ale specifický případ, sama letím pod 500 Kč tak maximálně dvakrát do roka. V ostatních případech si vystačím s tím, že letenky nejsou zbytečně drahé. A to ve dvou ohledech:

Tohle vyžaduje trochu té dřiny při sledování cen letenek. Já chci pořád někam lítat, tak to mám docela nakoukané pro spoustu destinací. Tohle bych doporučila každému. Když víte, že se chcete v příštích 5 letech podívat do některých destinací (vyberte si třeba 3 až 10), dívejte se na ceny letenek pro vámi preferované termíny už teď, průběžně. Je tak větší šance, že se vám podaří narazit na dobrou letenku v některé z těch destinací a hlavně za chvíli už budete vědět kolik je pro danou destinaci zbytečně hodně a co je dobrá cena nebo cena tak levná, jakou jste nikdy neviděli.

I když narazím na nějakou zajímavou destinaci, na kterou jsem nikdy dřív nepomýšlela, jdu do vyhledávače letenek (snad všechny umí hledat letenky bez zadání konkrétního termínu) a podívám se, jaké nejnižší ceny jsou pro libovolný termín. Tím si udělám představu, co je u takové destinace reálné. A když cena zrovna nevypadá dobře, tak se nedá nic dělat, nemusím úplně za každou cenu sem.

Vždycky platí pravidlo, že pokud máte pevně stanovaný termín a pevně stanovenou destinaci, seženete letenku spíš dražší než levnější. Chápu, že mít flexibilní termín dovolené v práci může být pro někoho nereálné, ale širší výběr destinací je reálný skoro vždycky. Doporučuju tak nekoukat se jen na jednu zemi a jedno letovisko, ale mít okruh zájmu širší. Je tak daleko větší šance trefit levnější dopravu i ubytování.

Tak jasně, když mám sen jet do New Yorku, tak si neřeknu, že Skopje v Severní Makedonii bude taky hezký a i nějaké ty mrakodrapy tam budou. Prostě jedu do New Yorku. Ale často svůj výběr  zajímavými levnějšími destinacemi prokládám. Už proto, že chci poznat celý svět a proto, že mě lákají jiné kultury a ty jsou od Evropy vzdálené často nejen stakilometry, ale také cenou.

Ostatně písčité pláže v Albánii jsou často hezčí než ty v předraženém Chorvatsku a výlety po horách v Gruzii můžou s klidem konkurovat těm v Evropě. A Oaxaca nebo Mérida v Mexiku jsou mnohem krásnější a levnější než turisticky nejoblíbenější Cancún a východní pobřeží Yucatánu.

Tohle je i lehce znouzectnost, protože hlavní sezóna až tak velká jako moje touha cestovat není. Taky nejsem člověk co jezdí k moři proto, aby se v něm nepřetržitě koupal, takže mi třeba vůbec nevadilo jet na Mallorcu v dubnu, kdy to sice nebylo na koupání, ale moře bylo stejně krásné jako v červenci, počasí slunečné, turistů pomálu a ceny možná poloviční. A třeba Sicílie nebo jih Španělska je krásný a příjemný (i když ne na krátké tričko) i v prosinci. Ani procházka si Istanbulem v lednu v zimním kabátě na zážitku nic nepokazí.

Když cestuju, byt  zůstává  prázdný, zatímco musím platit (další) ubytování někde v zahraničí. A ubytování je na celém mém cestování většinou to nejdražší. Tohle šetrnou stránku mého já dost rozčilovalo, takže jsem se to musela pokusit aspoň trochu řešit. Jako milovnici romantických vánočních filmů je mi  koncept výměny bytů důvěrně známý z filmu Prázdniny -  vyměním si byt s holkou na druhém konci světa, dostanu se na krásné místo a jako bonus mi ještě ten den zaklepe na dveře můj budoucí „a žili spolu šťastně až do smrti“.

Ve skutečnosti to funguje dost podobně, s tím rozdílem, že je běžnější, že výměna není reciproční. Tedy že někdo utratí body (virtuální měnu) za to, že bydlí u mě a já pak takhle vydělané body utratím úplně jinde,  kam se chci podívat já. Díky tomu zatímco nejsem doma zvětšuju svou hromádku bodů a na svých cestách pak můžu bydlet úplně zadarmo. Zvláště v drahých destinacích se to hodně hodí. Teď mám třeba nashromážděno bodů asi tak na 50 až 70 nocí zdarma a to je už obrovská úspora. Moje kamarádka takhle jezdí i s celou rodinou a oceňuje hlavně to, že se nemusí s dětmi těsnit na malém hotelovém apartmánku a nemusí s sebou tahat pro děti moc hraček a tak, protože si zkrátka vybírá rodinné domy, které jsou na toto všechno vybavené.