Hlavní obsah
Cestování

Zapomenutá Loreta a „Zvěstování Vánoc“

Foto: PetrB

Hradčanská Loreta, Loretánské nám. Praha.

„Zdráva buď milostí obdařená, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami. Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha. A počneš v životě, a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš. …“ (L 1:28,30,31)

Článek

Těmito slovy zvěstuje Archanděl Gabriel Panně Marii koncem března roku 0 (před i po Kristu) příchod Vánoc. Vše se odehrává tajně v malém domku ve městě Nazaret vzdáleném cca 25 km od Galilejského Jezera a 9 km od hory Džebel Tabor v dnešním státě Izrael. Tato žinantní situace byla v křesťanské historii mnohokrát diskutována a vedla k celé řadě rozkolů a schizmat křesťanských církví. Přestože asi nejvíce opomíjenou postavou tohoto příběhu je udatný Oslík, bez jehož pomoci by veškeré Boží a lidské snažení vyšlo vniveč (bleskový úprk s Panenkou Marií a Jezulátkem na zádech přes Sinajskou poušť před Herodovými vrahy) a jehož Nanebenevzetí odmítají snad všichni ochránci zvířat na Zemi, tak hlavním hrdinou dnešního příběhu je onen tajemný domek v němž se příběh „Zvěstování“ odehrál a jenž je obecně nazýván Santa Casa (Svatá Chýše).

Foto: PetrB

Galerie plastik před Loretou, Praha-Hradčany.

Podle pověsti roku 1291, kdy se blížila porážka řádových rytířských státu (křižáckých) od Egyptských mameluků (nájemní žoldnéři) a hrozilo její bezprostřední zničení, přenesla skupina Andělů Santa Casu na kopec Loreto nedaleko italského přístavu a městečka Recanati, Provincie Macerata. Podrobné archeologické průzkumy prokázali, že stavba velmi přesně zapadá do obvodu Nazaretské jeskyně, což je zbývající část domu Marie. Navíc kameny, ze kterých je postavena jsou typické pro palestinskou stavební tradici v době Krista. To svědčí o pravosti relikvie.

Vznešená relikvie přitahovala mnoho poutníků, kteří hledali milost a požehnání. Do Svatého domu byli jako první neseni nemocní s prosbou o uzdravení.

Později se úcta ke Svaté chýši začala šířit po Apeninském poloostrově a do celého křesťanského světa.

Foto: PetrB

Loretánské náměstí, Černínský palác, Praha-Hradčany.

Loretánskou tradici do Čech rozšířili renesanční šlechtici, kteří jezdili navštěvovat Loreto. První Loretu dal postavit roku 1584 v Horšovském Týně Kryštof ml. z Lobkovic na památku svého putování do Loreta. Pozdějšími propagátory a mnohdy i zakladateli loret u nás byli jezuité.

Z velkého množství Loret se do dnešních dnů v Čechách zachovala pouze hrstka. Za všechny jmenujme Lorety v Brně, Rumburku, Kosmonosech a asi nejznámější Loretu Pražskou.

Foto: PetrB

Loretánské náměstí s Loretou, Praha-Hradčany.

Výstavbu Lorety na Hradčanech financovala hraběnka Benigna Kateřina z Lobkovic a je navržena jako přesná kopie kaple z italského Loreta italským architektem Giovanni Orsim. Stavba kaple začala v roce 1626 a byla vysvěcena 25. března 1631. Později byli kolem postaveny další stavby, až vznikl uzavřený areál. K atraktivitě celého areálu krom muzejních sbírek nemalou měrou přispívá i věž se zvonkohrou, kterou roku 1694 sestrojil hodinář Petr Neumann.

Zdroje:

http://cb.cz/budejovice/oldweb/cz/bk/index.htm

https://www.santuarioloreto.va/it.html

https://www.ic.chlumecnc.cz/lorety-v-ceskych-zemich/d-1630

https://prague.eu/cs/objevujte/loreta/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám