Josef Klíma: Legenda české investigativní žurnalistiky

V březnu 1951 se v Praze narodil muž, jehož jméno se později stalo synonymem pro odvážnou žurnalistiku. Josef Klíma vyrůstal v době, kdy byla svoboda slova omezená a pravda často skrývaná. Po absolvování Gymnázia Oty Pavla v Radotíně pokračoval na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy, kde získal základy profese, která ho měla provázet celým životem.

Jeho první kroky v novinařině přišly v období před pádem komunismu, kdy se musel pohybovat v přísně kontrolovaném mediálním prostředí. Přesto se už tehdy projevovala jeho zvědavost a schopnost pronikat do podstaty věcí. V roce 1970 se oženil s Janou Klímovou, s níž má syna Kryštofa a dceru Kristýnu. Rodina mu vždy poskytovala oporu v náročných chvílích, kterých v jeho kariéře nebylo málo.

Ještě před revolucí začal psát detektivní romány. Knihy jako Mrtví milovat nemohou nebo Náruživost z roku 1983 ukázaly jeho cit pro napětí a realistické zobrazení zločinu. Tyto rané práce nebyly jen fikcí – odrážely autorovu fascinaci temnými stránkami lidské povahy, kterou později rozvinul v investigativní práci.

Pád komunismu otevřel dveře svobodě a s ní přišel chaos privatizace, vzestup organizovaného zločinu i první opravdová investigativní žurnalistika. Josef Klíma stál u jejího zrodu. Spoluzakládal týdeník Reflex, kde v letech 1990 až 1992 působil jako šéfreportér. Právě zde začal odhalovat korupci, mafiánské struktury a případy, o kterých se dříve mluvilo jen šeptem.

Jeho největší přínos přišel s televizním pořadem Na vlastní oči, který spoluzakládal a kde natočil přes čtyři sta reportáží. Diváci se poprvé setkali s přímými svědectvími o vraždách, korupčních skandálech i fungování podsvětí. Klíma se nebál riskovat – scházel se s vězněnými vrahy, pronikal do uzavřených komunit a kladl otázky, které nikdo jiný nechtěl položit.

Mezi kauzami, na kterých pracoval, patří Berdychův gang nebo případy spojené s Radovanem Krejčířem. Jeho reportáže nejen informovaly, ale často přispívaly k vyšetřování a řešení případů. V téže době psal pravidelné sloupky do Lidových novin v rubrice Poslední slovo, kde s ostrovtipem komentoval společenské dění.

Jeho kniha Brutalita z roku 1990 se stala předlohou k filmu Requiem pro panenku. Cestopis Pět misek bez dna zachytil jeho dobrodružství v Asii, zatímco román Tranzit Bangkok propojil realitu s fikcí. Devadesátky byly pro Klímu obdobím intenzivní práce, hrozeb i prvních velkých uznání.

Televize se stala Klímovým hlavním polem působení. Po Na vlastní oči přišel pořad Soukromá dramata, kde se zaměřoval na lidské osudy za zločiny. V letech 2014 až 2018 moderoval pořad Očima Josefa Klímy, ve kterém analyzoval aktuální kauzy s hloubkou a nadhledem.

V roce 2018 přešel na Televizi Seznam, kde připravoval investigativní obsah a spolupracoval na podcastu Skutečné české záhady s Jaroslavem Marešem. Jeho televizní scénáře přinesly řadu oceňovaných děl. Film Rána z milosti získal cenu Elza, stejně jako Svědomí Denisy Klánové. Seriál Expozitura, inspirovaný Berdychovým gangem, měl šestnáct dílů a velkou diváckou odezvu.

Další projekty jako Vlna, Vetřelci a lovci, Jsi mrtvej, tak nebreč, Reportérka nebo Atentát ukazují jeho schopnost převádět skutečné příběhy do dramatické podoby. Klíma nebyl jen reportérem – stal se vypravěčem, který přinášel realitu přímo do domácností.

Klímova literární tvorba je stejně rozsáhlá jako jeho novinářská. Po raných detektivkách přišly knihy jako Život reportéra, kde sdílel své zkušenosti. Román Loď s otroky kriticky zobrazil zákulisí soukromých televizí. Výběr sloupků Zbláznil se svět anebo já přinesl humor i společenskou kritiku.

Vzpomínková kniha Vlastníma očima z roku 2009 shrnula jeho kariéru. Následovaly tituly jako Advokát a jeho pán, Smrt podle druidů, Splátka životem nebo Šarlatán. Nejnovější kniha Tváří v tvář zločinu z roku 2025 je sbírkou nejtěžších momentů jeho kariéry – od setkání s vrahy až po kauzy, při kterých mu šlo o život.

Kromě psaní se Klíma věnuje i hudbě. Vydal album Na vlastní uši a koncertuje s kapelou Na vlastní uši band.

Za svou práci získal Klíma řadu ocenění. Cenu Ferdinanda Peroutky, Cenu Jana Beneše a pět cen TýTý za televizní publicistiku, jednou dokonce jako absolutní vítěz. Jeho přínos pro českou žurnalistiku je nepopiratelný.

I v pokročilém věku pokračuje v osvětě. Pořádá přednášky pro středoškoláky a učně o kriminalitě mládeže po celé republice. V roce 2025 navštívil řadu škol, kde mluvil o známých kauzách a svých zkušenostech s vyšetřováním. Na TV Barrandov moderoval pořad Jak jsem přežil devadesátky, ve kterém vzpomínal na klíčové momenty éry plné zločinu.

Rok 2025 přinesl Josefu Klímovi nejtěžší zkoušku. Po změně majitele TV Barrandov a ukončení některých projektů přišla diagnóza rakoviny. Mateřské znaménko vedlo k operaci a chemoterapii. V rozhovorech otevřeně mluvil o tom, že neplánuje příliš dopředu a bere život den po dni.

Přesto nepřestal pracovat. Pokračuje v přednáškách, autogramiádách a práci na nových projektech. Jeho odhodlání inspirovalo mnoho lidí – ukazuje, že i v nejtěžších chvílích lze bojovat a předávat zkušenosti dál.

Josef Klíma není jen novinář. Je symbolem doby, kdy se Česko učilo svobodě a zároveň čelilo temným stránkam transformace. Jeho práce ovlivnila veřejné mínění, pomohla odhalit zločiny a inspirovala generace žurnalistů. V době, kdy je důvěra v média na bodu mrazu, zůstává příkladem odvahy a integrity.

Jeho příběh ukazuje, že pravda má cenu – i když je někdy nebezpečná. A že jeden člověk s mikrofonem a odhodláním může změnit pohled celé společnosti.

zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Kl%C3%ADma

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/josef-klima-novinar-kauzy-rakovina-krejcir.A251030_876001_domaci_kvr

https://cnn.iprima.cz/novinar-josef-klima-promluvil-o-boji-s-rakovinou-488052

https://radiozurnal.rozhlas.cz/josef-klima-se-v-nove-knize-vraci-k-nejtezsim-okamzikum-kariery-investigativniho-8917455

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/828945/josef-klima-74-boji-s-rakovinou-neplanuji-dal-nez-par-mesicu-dopredu.html