Článek
Tento bavič, režisér a herec zůstává pilířem české zábavy, přestože se nesnaží být vtipný za každou cenu. Jeho příběh je o vytrvalosti, rodinných vazbách a lásce k řemeslu, které ho provází celý život.
Zářivé dětství pod světly kamer
Představte si malého chlapce, který ve čtyřech letech skončí na titulní stránce časopisu Vlasta díky své andělské tvářičce. To byl začátek pro Michala Suchánka, narozeného 29. července 1965 v Jičíně. Dětství prožil v malebné Sobotce, kde se svět kolem něj točil kolem obyčejných radostí venkovského života. Ale osud měl jiné plány. V roce 1974 ho režisér Antonín Moskalyk vybral do filmu Pozdní léto, a najednou se z obyčejného kluka stal dětský herec. Devítiletý Michal se objevil před kamerou a okouzlil diváky svou přirozeností. Tento debut nebyl náhodný – byl to startovací výstřel do světa, kde se smích mísí s příběhy.
Brzy následovaly další role, které ho vtáhly hlouběji do filmového průmyslu. V roce 1976 si zahrál Honzíka ve filmu Terezu bych kvůli žádné holce neopustil, kde jeho nevinný pohled a přirozený talent přitahovaly pozornost. O dva roky později přišel seriál Spadla z oblakov, kde se ukázal jako všestranný mladý umělec. A pak přišel rok 1980 s filmem Jen si tak trochu písknout, kde Michal ukázal, že dokáže nést příběh i v komediálním duchu. Tyto rané role nebyly jen hraním – byly to lekce života před kamerou, kde se učil improvizovat a reagovat na nečekané situace. Dětská hvězda se rodila v éře, kdy filmy odrážely socialistickou realitu, ale Michalův šarm ji překonával.
Největší zlom přišel v roce 1982 s komedií Sněženky a machři. Jeho role Karla Máchy, zakřiknutého teenagera, který se učí životu na lyžařském výcviku, se stala ikonou. Film se stal kultovním dílem české kinematografie, plným humoru, který rezonuje i dnes. Michalova postava, plná trapných momentů a adolescentních starostí, oslovila generace diváků. Kdo by nezapomněl na scény, kde se Karel snaží zapůsobit na dívky, jen aby skončil v komických situacích? Tento film nebyl jen o smíchu – byl o dospívání, přátelství a prvních láskách, které Michal ztvárnil s přirozeností, jež ho odlišovala od jiných dětských herců. Po letech se vrátil k této roli v pokračování Sněženky a machři po 25 letech z roku 2008, kde ukázal, jak se postavy vyvíjejí s časem.
Cesta za hereckým řemeslem
Po přestěhování do Prahy na základní školu se Michal rozhodl pro studium herectví. V letech 1981 až 1988 navštěvoval hudebně-dramatické oddělení Pražské konzervatoře, kde se zdokonaloval v umění, které ho fascinovala. Tyto roky byly plné tvrdé práce – lekce herectví, zpěvu a tance formovaly z talentovaného kluka profesionála. Konzervatoř mu dala základy, které později využil v divadle i filmu. Nebyl to jen diplom – byl to základ pro kariéru, kde se smích stává nástrojem vyprávění.
V dospělosti se Michal objevil ve filmech jako Tankový prapor z roku 1991, kde hrál v kontextu vojenské služby, což bylo pro mnoho diváků relatable. Film Prachy dělaj člověka z roku 2006 ukázal jeho komediální talent v moderním prostředí. Seriály jako Arabela se vrací (1990) nebo Bylo nás pět (1994) ho udržely v povědomí diváků. V roce 2018 se poprvé objevil v internetovém seriálu Život je hra na MALL.TV, což signalizovalo jeho adaptaci na nová média. A v roce 2021 režíroval svůj první film Večírek, kde se ukázal nejen jako herec, ale i tvůrce. Tento film, plný party chaosu a humoru, odráží jeho lásku k improvizaci.
Televizní království plné smíchu
Televize se stala Michalovým královstvím. Parodický pořad Tele Tele, který běžel od roku 2000 do 2007 na TV Nova, byl fenoménem. Spolu s Richardem Genzerem, Veronikou Žilkovou a Josefem Cardou natočili 267 dílů plných absurdního humoru. Tele Tele parodovalo zpravodajství, reklamy a celebritní svět – Michalova role moderátora byla plná trapných vtipů, které diváky nutily se smát přes slzy. Tento pořad nebyl jen zábavou – byl to komentář k době, kde se realita mísí s fikcí.
V letech 2008 až 2011 moderoval talk show Mr. GS, kde hostil celebrity s humorem a ostrovtipem. Od roku 2011 působí v improvizační show Partička na TV Prima, kde spolupracuje s Richardem Genzerem, Ondřejem Sokolem a Igorem Chmelou. Partička je o spontánnosti – scény bez scénáře, kde se smích rodí z okamžiku. V roce 2008 natočili 377 dílů Kalendáře Míši a Ríši, což ukazuje jeho vytrvalost v zábavě. V roce 2011 se vrátil na divadelní prkna v roli Richarda Romy ve hře Glengarry Glen Ross v Činoherním klubu, kde ukázal dramatický talent.
Mezi významné role patří Jarda Slepička v Ohnivém kuřeti, Jarda Staněk v seriálu Trpaslík, František Fer Čumpelík v Krejzových, Jarda Dressler v Přijela pouť a Pouť: Rozjetý devadesátky, Martin Otruba v Život je hra, Bivoj v Pra pra pra nebo Alois Kubele v Policajtech z předměstí. Ztvárnil i sebe sama ve filmu Skoro na mizině. Tyto role ukazují jeho všestrannost – od komedie po drama.
Divadelní scény, kde se rodí magie
Michal nikdy nenastoupil k stálému angažmá, ale působil na scénách jako Národní divadlo, Činoherní klub, Rubín, Čechovo prozatímní divadlo, Černé divadlo, Divadlo v Řeznické, Ta Fantastika nebo Hybernia. Hrál Smítka v Marné lásky snaze a Sloužícího Nejvyššího soudce v Králi Jindřichovi IV. ve Shakespearových hrách. V muzikálech ztvárnil Vraha v Krysaři, což ukazuje jeho hudební talent.
Rodinné vazby v bouři života
Za oponou je Michal mužem rodiny. S manželkou Renatou, choreografkou, slaví v roce 2025 36. výročí svatby. Seznámili se během studií a mají dvě děti – syna Jáchyma a dceru. Bydlí v novostavbě s balkonem, kde si užívají klid. Ale rodinný život není bez stínů. Michal otevřeně mluví o citově chudých poměrech v dětství – špatný vztah s otcem, který chyběl na svatbě dcery. „Rodina mi nedala, co jsem potřeboval,“ řekl v rozhovoru. Přesto vychoval své děti s láskou – říkají mu tatínku i v dospělosti. Jeho manželka Renata ustála spekulace o nevěře a zůstává jeho oporou.
Novinky z roku 2025: Chalupáři a oslavy
V roce 2025 Michal slaví 60. narozeniny, což oslavuje kampaní pro Penny s Richardem Genzerem, kde hrají chalupáře. Letní spoty odlehčeně propagují produkty. V rozhovorech mluví o zlepšování se v tom, co mu chybí, a o životě v novostavbě. Jeho účast v podcastech a kvízech ukazuje, že zůstává aktivní. Kvíz na iDnes.cz testuje znalosti jeho tvorby mimo Tele Tele a Partičku.
Další filmy a seriály, které formovaly legendu
Michalova filmografie je bohatá. Z raných děl: Vodník a Zuzana (1974), Kukačky (1973), Jak Anče s komtesou k modrému z nebe přišly (1972). Později: Staříci (2019), Pepa (2018), Pat & Mat znovu v akci (2018), Bajkeři (2017), Rudý kapitán (2016), Vybíjená (2015), Krásno (2014). Seriály: Jak s Kubou šili všichni čerti, Dvě z policejní brašny, Náušnice, Pasáček a císařova dcera, Odznak Vysočina. Režijně: Chatari ze Svihova (2024), Co by bylo kdyby (2015). Jeho přítomnost v české kinematografii je nepopiratelná – od komedií po drama, vždy s humorem.
Smích jako lék na stárnutí
Michal nesnáší stárnutí, ale smích mu pomáhá. V podcastu s Čestmírem Strakatým mluví o demonstraci Daniela Landy a bolesti hlavy z toho. Jeho humor je záměrně trapný – jako v Tele Tele, kde adoptuje Václava. Diváci ho milují za to, že je autentický. V roce 2025 zůstává inspirací, ukazující, že smích přetrvá.
Zdroje:
