Pozoruhodný souboj na rodinné frontě: Agáta Hanychová versus Jaromír Soukup v bitvě o dceru Rozárku

Úvod: Když hvězdy českého světa showbyznysu zakopávají válečnou sekyru

V posledních měsících se české bulvární stránky doslova hemží zprávami o novém sporu mezi modelkou, herečkou a moderátorkou Agátou Hanychovou (Prachařovou) a mediálním magnátem Jaromírem Soukupem. Na první pohled by se mohlo zdát, že dramatické rozchody známých osobností již neudrží pozornost nikoho nadcházejícího, avšak tento případ má všechny ingredience, které milovníci dramatu a skandálů patřičně ocení. Jedním z nejpřitažlivějších faktorů je jejich společná dcerka Rozárka, kterou teď oba rodiče obhajují jako lvi své mládě – a právní bitva se ukazuje být tvrdší, než kdo by čekal. V následujícím článku vás provedeme chronologií událostí, detaily soudních jednání, emocionálními výbuchy i množstvím nesporných i kontroverzních momentů, které si tento rodinný konflikt za posledních několik měsíců připsal na své konto.

Rakouské kořínky a vystudovaný byznysmen

Jaromír Soukup, známý mediální podnikatel a dřívější majitel několika televizních stanic, se do širší veřejnosti dostal už před více než patnácti lety. Na čas se stáhl z mediálního světa, aby se pak opět vrátil v plné síle. V soukromí je patřičně tajnůstkářský, ale jeho vztahy s partnery a rodinou se nevyhýbají zájmu bulváru.

Agáta Hanychová: Krása, kariéra a hledání štěstí

Agáta Hanychová, dříve známá pod jménem Prachařová, si už v patnácti letech vysloužila pozornost veřejnosti, když se jako modelka objevila v rámci soutěže Česká miss. Následně se stala moderátorkou, objevila se v reklamách a seriálech, a dnes má na kontě obrovské počty sledujících na sociálních sítích, kde sdílí nejen své pracovní projekty, ale i rodinný život. Její soukromí však už vícekrát vypustilo jiskry, které se změnily ve velmi mediálně sledované spory.

Romance i odchod: Jak to mezi nimi jiskřilo

Setkání Agáty a Jaromíra se datuje do poloviny roku 2023, kdy mediální magnát potvrdil, že se s o dvacet let mladší modelkou stýká. Disproporce věku i postavení v médiích znamenala dostatečný náboj pro okamžitý zájem bulváru. Jiskry mezi nimi létaly, přestože zkušenější Soukup v minulosti zažil několik bouřlivých vztahů a Agáta se vyznačovala pověstí rozené rebelky, která střílí z plic bez ohledu na následky.

Květen 2024: Radost i očekávání

Dne 14. května 2024 Agáta Hanychová na svém Instagramu (který sledovalo v tu dobu více než půl milionu fanoušků) oznámila, že své dceři Mii Prachařové se narodila sestřička, která dostala jméno Rozárka. Otcem dítěte byl opětovný partner Jaromír Soukup, a zpráva o dceřině příchodu na svět byla přijata s upřímnou radostí. V komentářích se ozvaly gratulace od kolegů, přátel i části publika, které doufalo, že se tentokrát podaří vytvořit fungující rodinné zázemí.

Zlomové okamžiky: Napětí už při první procházce

Jen několik týdnů po narození Rozárky se však začaly objevovat první náznaky neshod. Jaromír Soukup, který byl zvyklý mít vůči médiím tvrdou ruku, se začal omezovat ve sdílení fotografií a informací o dceři, zatímco Agáta naopak toužila ukazovat alespoň střípky ze života malinky veřejnosti. Už v srpnu 2024 došlo podle některých zdrojů k dramatické výměně názorů mezi nimi nad tím, zda má Rozárka navštívit prarodiče na Moravě, či zda zůstane v Praze. Tento spor byl první předzvěstí toho, že harmonický obraz rodiny bude jen pláštíkem pro mnohem temnější budoucnost.

6. května 2025: Soudní bitva začíná

Nastal den, kdy se oba expartneřii znovu sešli tváří v tvář. Na justiční areál Na Míčánkách v Praze dorazil nejprve Jaromír Soukup, jak bylo zachyceno fotografy eXtra.cz. V elegantním tmavě modrém obleku vystoupil z černého Rolls-Royce a působil odhodlaně. O pár minut později přijela i Agáta, oděná v celočerném modelu včetně brýlí, které většinu tváře chránily před nestranným objektivem fotoaparátu.

Co vlastně Agáta žádá?

Podle dostupných informací se Agáta Hanychová obrátila na soud s návrhem na změnu poměrů „v péči o svou nejmladší dceru Rozárku“, přičemž požaduje výhradní (výlučnou) péči. Zvažuje tím, že matka je vždy nejvhodnější osobou k tomu, aby rozhodovala o každodenním režimu, výchovných otázkách i „obecné pohodě“ dítěte. Právní zástupci Agáty dokonce uvedli, že otec dívky (Jaromír Soukup) má dostatek finančních prostředků na zajištění dcery, ale opakovaně se nedokáže přizpůsobit specifickým požadavkům matky ohledně vzdělávání a režimu dítěte.

Argumenty Jaromíra Soukupa: Střídavá péče jako základ rodinných hodnot

Soukup se u soudu bránil postoji, že střídavá péče je pro Rozárku to nejlepší. Argumentoval tím, že oba rodiče mají rovné právo a povinnost dívat se na dívčino blaho a že střídavka mu zajistí pravidelné kontakty a možnost spolurozhodování. Média a bulvár často zdůrazňovaly Soukupův pragmatický, skoro strojový přístup k výchově a výchovnému režimu, kde se rodiče „střídají podle kalendáře, a to včetně vánočních svátků a prázdnin“. Podle některých insiderů to její matku dovedlo až k zoufalému prohlášení, že „Rozárka pro ni už není dítě, ale projekt, který manažeruje jako produkt“.

Prolomit ledy: Emocionální výbuch Agáty v jednací síni

Podle očitých svědků se jednání rychle přehouplo do osobního. Agáta se měla při jednom momentu roztříštit slovy, že „Soukup neví, jaký je pocit, když dítě pláče v noci a jedinou útěchu najde u mámy“. Prohlášení v soudní síni vyvolalo krátkou, ale výraznou výměnu pohledů mezi oběma stranami. Soukup zachoval klid, ale podle dokumentárního zpravodajství se tvářil napjatě a zřetelně drtil rty.

Rozuzlení první fáze: Soud odročil, ale signály jsou jasné

Vzrušené bouřlivé jednání, kdy se objevily i náznaky toho, že se oba mohou uchýlit k soudním znalectvím psychologů, je pryč. Soudkyně nakonec rozhodla o odročení případu, aby si vyžádala odborné posudky ohledně toho, jak střídavá péče ovlivňuje dětskou psychiku. Do příštího termínu, plánovaného zhruba na podzim 2025, si měla obě strany připravit důkazy i další svědectví.

Je paradoxní, že Agáta Hanychová jako matka není poprvé ve sporu s otci svých dětí. Již v březnu 2024 se vedl soudní spor s Jakubem Prachařem (jejím prvním manželem), kdy oba usilovali o úpravu střídavé péče o jejich dceru Miu (nyní už 7 let). Agáta, která tehdy požadovala pravidelné fotografování Mii pro sociální sítě s argumentem, že „dříve se dívka prezentovala jako kulturní fenomén a nyní bez přítomnosti matky na síťových stránkách přichází o svoji identitu“, čelila požadavkům Jakuba, aby „žádné fotografie Mii na Instagramu nebyly uveřejňovány“. Soud nakonec uvalil zákaz sdílení dětských podobizen ze strany Agáty, a nařídil otci platit na dceru měsíčně 25 000 Kč, přičemž 10 000 směřovalo přímo k matce a 15 000 na spořící účet dítěte. Agáta se sice zkoušela obhájit tím, že online prezentace je dnes nedílnou součástí života dítěte, soud však zůstal neoblomný.

Když jsme u dramat, nelze opomenout jeden z nejtvrdších momentů, který předcházel aktuálnímu sporu. Dne 23. září 2024 se před domem Agáty Hanychové v pražském Suchdole odehrála fyzická potyčka mezi Miroslavem Dopitou (současným manželem Agáty) a Jaromírem Soukupem. Podle eXtra.cz došlo k ostrému napadení, při němž měl bývalý americký fotbalista Dopita Soukupa kousnout do prstu, zatímco Soukup skončil s pohmožděnina­mi a lehkými zraněními v nemocnici. To vše prý zapříčinilo, že Soukup „protiprávně vstoupil na pozemek Agáty, aby si vyjasnil nějaké právní záležitosti ohledně péče o dítě“. Incident poté skončil na policii a Agáta přislíbila, že „celou věc nenechá jen tak, zapojí i soud a soudní příkaz“.

Při ukončení dvoudenního soudního maratonu s Jakubem Prachařem si Agáta oddechla, když dohodla měsíční výživné ve výši 25 000 Kč (10 000 Kč pro ni a 15 000 Kč na spořicí účet Mii) a závazek nefotit dceru. Stejně tak však rychle následovalo poznání, že otec Rozárky – Jaromír Soukup – požádá o totéž: zákaz mediálního sdílení fotografie na Instagramu. Tato „mediální autonehoda“, jak to nazvali některé komentáře, ukázala, že Agáta se v roli influencerky s dětmi ocitla v pasti, kde „každý otec stojí za svým právem chránit své děti před veřejným tlakem“.

Soukupovo stylizované drama: Když i oblek hraje roli

Fotografie zachycené eXtra.cz z 6. května 2025 ukázaly Jaromíra Soukupa, jak se objevuje před soudem v tmavě modrém obleku s bílou košilí a černými polobotkami. Jeho vizáž byla popisována jako „šperkuru“ (tedy precizní, ale chladná a nezanechávající na sobě nic znát). Právně se Soukup cítí zcela připravený na dlouhý soudní marathon, neboť „má všechny papíry, všechny psychologické posudky, lékařské zprávy, svědecké výpovědi, fotografie z raného dětství Rozárky – všechno“.

Agátina strategická volba outfitu: Černá barva jako symbol odhodlání

Na opačné straně, Agáta se ukázala v černém oděvu doplněném tmavými slunečními brýlemi a nápadně plážovou taškou – evidentně ve snaze skrýt sebevědomí, ale přitom zachovat tajemství před objektivy. Podle některých reportérů se její oblečení stalo symbolem odhodlání „ukázat, že je tady ona – a nepůjde si jen tak prohrát“, zatímco volba tmavých brýlí prý naznačovala, že „zatímco matka bude bojovat pro život dcery, okolí nesmí číst její city z očí“.

Proč je primární zájem komplikovaný?

Hlavní jádro sporu spočívá v tom, že zatímco Agáta tvrdí, že právo na výlučnou péči jí zaručí stabilnější a bezpečnější prostředí pro malou Rozárku, Jaromír odmítá ujednání, které by ho zcela vytlačilo z rozhodování a kontaktu s dcerou. Oba rodiče jsou ochotni jednu věc obětovat: ne dítě, ale svůj vlastní mediální obraz. Zatímco pro Soukupa byste mohli říct, že má dost bohatství, aby mohl Rozárce kupovat cokoliv, co si dítě zamane přeje, Agáta argumentuje: „Co mi pomůže, když dotyčný zaplatí to nejlepší oblečení a hračky, ale není tu pro mou dceru, když řve v noci?“

Spolupráce s odborníky: Nacistka s rozhodčím soudcem

K posouzení, zda je střídavá péče či výlučná péče pro Rozárku vhodnější, si soud vyžádal posudek dětské psycholožky a rodinného terapeuta. Tito experti měli za úkol analyzovat, jak se střídavá péče v minulých případech projevila na psychickém vývoji dětí podobného věku. Dospěli k tomu, že „dívka by při častém přecházení mezi dvěma rozdílnými domácnostmi mohla pociťovat zmatek, ale zároveň by ztráta kontaktu s jedním z rodičů mohla vést k pocitu opuštěnosti“. V žádném z existujících posudků se nenalezla jasná, jednosměrná odpověď.

Znalectví ekonomů a advokátů: Kdo zaplatí útratu?

Vedle psychologů se do případu zapojili i ekonomové, kteří zkoumali, zda má Agáta dostatečný majetek na zajištění Rozárčina komfortu. Podle existujících výkazů příjmu ovšem modelka a influencerka disponuje jistými prostředky, avšak oproti finančním tokům Jaromíra Soukupa je to spíše „kapka v oceánu“. Ovšem právo na úhradu nákladů střežených dítětem se v soudní praxi nepotkává s tím, že by otec nemohl vyživovat, pokud by matka požadovala výlučnou péči; naopak, soud požadoval, aby se nejprve doložilo, jak velkou částku bude otec měsíčně hradit na potřeby Rozárky.

Vývoj případu: Jak to vypadá s terminologickými hříčkami

Nejenže se v právních spisech objevují termíny jako „pečovatelská způsobilost“, „střídavá péče“ či „základní potřeby dítěte“, ale ani jeden z rodičů se nenechal zcela zatáhnout do odborného žargonu. Agáta ve svých veřejných vystoupeních označila Soukupovu žádost o střídavku za „bizarní experiment, při němž se dítě stává hračkou soudních tahanic“, zatímco Soukup reagoval slovy: „Ve chvíli, kdy se žena stává matkou, nemůže ignorovat právo otce. Střídavá péče není velká věda, stačí mít pevný rozvrh a žádné emoce nechávat stranou.“ Oba rodiče tedy ve svých vyjádřeních zdůrazňují, že jde o nejzranitelnější bytost – dítě, přičemž každý z nich pokládá svou variantu péče za jedině správnou.

V červnu 2025, tedy měsíc po prvním soudu, se obě strany intenzivně připravovali na další „kolo“. Agáta sháněla svědky – rodinné přátele, známé z dřívějších let a dokonce i vychovatelku Mii, aby potvrdili, že je schopna zvládnout péči o obě dcery (Miu i Rozárku) najednou a že dokáže zajistit stálost prostředí. Soukup vedle toho znovu objednal posudek z pediatrie, který analyzoval, jaký vliv mělo „časté přemisťování Michaliných dětí“ na jejich spánkový režim a psychickou pohodu.

Stejně tak oba právníci využili období mezi soudy k tomu, aby si povolali další experty. Pro Agátu to byl rodinný soudní znalec z Ústavu soudního lékařství, který měl prokázat, že v biotopu soukromého domu, kde dívka vyrůstá, nejsou žádná ohrožení a je tam dostatek prostoru k hře i rozvoji. Soukup mezitím předložil důkaz o tom, že má připravený „speciální dětský pokoj“ ve svém bytě v centru Prahy, ve kterém jsou „barevné hračky, psací stůl i prostor na kroužky“.

Když soudkyně konečně stanovila další termín na říjen 2025, bulvární tituly se vrhli na všechny maličkosti: kdo přijde v jaké barvě, jestli mají rodiče během přestávek možnost mluvit nebo ne, zda se u vchodu usmívají či tváří apaticky. Tvorba atmosféry bulváru měla i své stinné stránky – anonymní šíření dezinformací, ironizování obou stran a tlak na samotnou soudkyni, aby „už rozhodla nějak rychle, ať se konečně můžeme posunout dál“. Přitom i samotné soudní dokumenty upozorňovali, že „jakýkoliv mediální tlak na průběh řízení může být kvalifikován jako zásah do nezávislosti soudní moci“.

Pro Agátu je sociální síť Instagram nedílnou součástí jejího každodenního života. Již dříve dělala hygienu feedu, když jí otcové dcer zakázali ukazovat Miu (6 let) i Rozárku. Stávající zákaz sdílet podobiznu Rozárky na Instagramu ze strany Soukupa však podle ní „brání tomu, aby se dcera mohla v budoucnu podívat na své nejranější roky a uvědomila si, že byla milovaná“. I když soud prozatím zákaz nestatační všechny případy, každý moment, kdy se Agáta odvážila zobrazit Rozárku, sledovaly stovky tazatelů, komentářů a hrozeb dalším soudním oznámením.

V květnu 2024, krátce poté, co soud rozhodl o střídavé péči, měl Jaromír Soukup převzít dceru Rozárku v pátek ráno, jak bylo dohodnuto. Bulvární portál eXtra.cz však informoval, že se Soukup vůbec nedostavil (možná kvůli přehlídce motocyklů, kterou navštívil o několik desítek kilometrů dál). Agáta byla dle svých slov zoufalá a uvedla: „Nejde jen o to jednou, dvakrát se nedostavit – to ukazuje na to, že pro něj může být střídavka jen prostředek, jak dál kontrolovat, co se v mém životě děje“. Soukup následně tvrdil, že došlo k nedorozumění, a že prý existuje dohoda, aby se převzetí uskutečnilo v pátek večer v 18:00. Tato hra prodlužovala pnutí, protože nikdo nevěděl, jak to ve skutečnosti je.

I když se oba snaží působit navenek suverénně, podle několika anonymních zdrojů z okruhu Agáty není jejich vztah zcela ztuhlý. Agáta se léta potýkala s pocitem, že „nikdo nevidí, jak moc ji to všechno bolí“, a zmiňuje, že „na Instagramu se prostě musím tvářit, že je všechno v pořádku, ale uvnitř křičím bolestí, že mi kvůli Soukupovi hrozí další soud, soud a zas soud“. Soukup naopak, podle jiných zdrojů, „má strach z toho, že by o Rozárku přišel, a to by mu mediálně zasadilo ránu, ze které by se už neoklepal“.

Osudové sestry: Jak starší sestra vnímá vše kolem

Mia (nyní 7 let) ví o všem, co se doma děje. Byla u soudu, když rozsudek padal, a dle svědků nenápadně držela maminku za ruku. Tichá a vnímavá dívka prý řekla své mamince: „Mami, já bych chtěla, aby ses mnou bydlel tatínek i když jsi tu ty.“ Mia se obává, že další souboje natolik ohrozí rodinnou pohodu, že se postupně vzdá sdílení fotografií s fanoušky, aby ulevila všem zúčastněným.

Nejmladší z rodiny: osud Rozárky

Co ale cítí úplně nejmenší? Rozárka, která je ještě na hranici batolecího věku, nemá logicky možnost vyjádřit své přání v soudní síni. Podle expertů je u dětí tohoto věku klíčové, aby komunikace a předávání byli hladké a aby nedocházelo k pocitům odtržení. Podle psycholožky Mgr. Aleny Trpákové „jestliže matka a otec nejsou schopni domluvit se civilizovaně, ztrácí Rozárka pocit jistoty, že má dva bezpečné břehy, které ji podrží, když se něco nepovede“.

Už samotný příjezd před soud je sledován jako rituál. Populární bulvární reportérka Anna Čmuchálková ze serveru eXtra.cz zachytila souboj obleků a outfitů, které oba rodiče připravili na svůj „velký den“. Když u soudu zazněly první otázky soudkyně, reportéři i fotografové diskutovali: „Soukup přece musí přijít v modrém ešusu, to je jeho barva, zatímco Agáta se snaží šokovat – zvolila černé, možná jako barvu smutku, a taška jak na pláž – čirá ironie.“

Podle některých svědků se objevily fámy, že během obědové pauzy oba zákonní zástupci dělali vše pro to, aby udrželi své klienty v klidu. „Agáta má tendenci bulet, a proto je obklopena maminčiným týmem, který drží její ruku, aby se nerozbrečela. Soukup se nastavil na stoický režim, diář má zapečetěný, a před soudcem se snaží tvářit suše a racionálně.“ Během krátké pauzy prý chlapci z ochranky dokonce museli udržet divoké fanoušky, kteří skandovali jméno Agáty a vyzývali k tomu, aby „soudu konečně rázně ukázali, kdo je tady INFLUENCERKA a kdo je mediální magnát“.

Právníci na obou stranách: Jaké mince mají dvě strany

Psychologové a experti, kteří mají slovo

Oba rodiče se potýkají s psychickou zátěží, která vyplývá z neustálého sledování. Agáta často v noci nespí a kontroluje všechny možné skupiny na Facebooku, Instagramu i Twitteru, zda se někdo nekoluje negativní komentáře na adresu její matky a jejích dcer. Agáta přiznala redaktorce serveru ŽivotvČesku.cz: „Ty peníze, které dávám na právníky, bych mnohem raději utratila za psychologické sezení dcery Rozárky. Ale někdo musí nasadit všechno, abych měla jistotu, že dcerka nebude vychovávaná v prostředí plném soudních tahanic.“

Soukupova strategie podle insiderů spočívá v tom, že bude spory protahovat, dokud „Agáta nevyčerpá své zdroje“. Podle některých právníků je zřejmé, že Soukup disponuje prostředky na to, aby financoval právníky i psychologické experty déle, než modelka, která zároveň musí financovat tři děti, hypotéku a svůj mediální byznys. Toto psychologické „vyždímání“ financí se v rodinném soudu občas označuje jako „chytré přežití“, kdy se jedna strana pokusí smést druhou skrze ekonomickou zátěž.

Zatímco bulvární deníky a portály sdílejí každý nový detail, psychologové varují, že to pro dívky není dobré. Jak říká Mgr. Trpáková: „Klikáty, lajky a sdílení článků o sporách jsou adrenalin pro dospělé, ale pro děti je to toxické. Ty sledují svou matku v bolesti a svého otce v boji – a nemají možnost se schovat.“ Soukupa se v médiích objevuje jako neústupná figura, zatímco Agáta je líčena jako trpící matka, která se snaží chránit duši svého dítěte. Tento rozdíl v pojetí roste s každým novým článkem a dopadu na psychiku Rozárky.

Na internetu kolovaly neověřené zvěsti, že si Agáta najala hackerku, aby odposlechla telefonáty Jaromíra Soukupa a získala tak důkazy, které by mohly ukázat, že on není „tak zájemce, jak se tváří“. Zdroje z blízkého okolí ovšem popírají, že by k něčemu takovému došlo, a obdobné fámy soud označil za nepodložené.

Fanoušci Agáty i Jaromíra se rozdělili do táborů, které si vzájemně nadávají ve všech možných skupinách. Například v diskuzích pod články na ŽivotvČesku.cz se objevují soukromé výrobky fotek dcer i komentáře, zda Agáta „vylezla z reality a nechce uznat, že Soukup má právo na dceru“. Oponenti naopak vyhrožovali Soukupovi, že pokud „něco zkusí, sklidí to v řádu dnů na veřejném soudu, ve výši mediální reputace“. Tato hra se stala dalším polem, kde se oba rodiče střetávají, aniž by pronesli jediné slovo.

Někteří skalní fanoušci spekulují, že celý tento soudní maraton může být „marketingovou strategií“ pro zvýšení sledovanosti obou účtů na sociálních sítích. Agáta má Instagram, TikTok a YouTube, kde „každé drama znamená více followerů“. Soukup údajně chce získat větší pozornost pro svůj zpravodajský kanál, a tak „buchlí tlakem, dokud mu nevyskočí ratingy“. Oba ale tyto teorie ostře odmítají, ačkoli v zákulisí se tvrdí, že „není žádná náhoda, že se spor nastartoval v létě, kdy jsou diváci nejaktivnější“.

Soudkyně naplánovala další stání na říjen 2025, kdy bude projednávat detailně posudky od psychologů. Soukup již dříve žádal, aby soudkyně vyslechla i učitelku z mateřské školky, kam Rozárka právě dochází, aby se mohla vyjádřit, jak se dítě chová ve skupině vrstevníků. Agáta naopak požaduje, aby byly přizvány i zdravotnice, které malou ošetřovaly, když byla nemocná, a aby popsaly, jak se dítě cítí oddělené během návštěv u otce. Na stránkách justice se dokonce objevil nový apendix, v němž je možné nalézt seznam všech dokumentů, které mají být předloženy.

Experti předpokládají, že soud nakonec stanoví nějakou formu modifikované střídavé péče, s časovým rozvrhem, který by vycházel z každodenního rytmu předškolního dítěte. Například: tři dny u matky, dva dny u otce, přičemž noční péče zůstává primárně u matky, pokud soud neshledá jinak. Tomuto řešení však Agáta i Soukup říkají „půlrok pro změnu školky“. Oba rodiče argumentují, že by „to dočasné řešení znovu ublížilo dětem a v konečném důsledku by se to vrátilo jako bumerang“.

Pokud se jednomu z rodičů rozhodnutí nezamlouvá, může podat odvolání k vrchnímu soudu v Praze. Experti však upozorňují, že odvolání protéká pomalu a může trvat i více než rok. Jaromír Soukup se prý kvůli tomu už konzultoval s vrchními advokáty, aby „pokud usoudí, že rozhodnutí prvního stupně je pro něj nevýhodné, mohl rychle podat návrh na předběžné opatření“. Agáta naopak zvažuje, zda vůbec stojí za to investovat další desítky tisíc na právní poplatky, když by se i tak mohl případ zatáhnout do neurčita.

Role médií: Jak bulvár formuje veřejné mínění

Spor Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa se stal dalším důkazem toho, jakou sílu mají média v Česku. Bulvární magazíny a portály přetřásají každý detail a neexistuje situace, kdy by některá z veřejně známých osobností nebyla objektivem zajímavá. Televizní stanice Seznam Zprávy i Prima dokumentují ‚případ‘ v tzv. ryze „informačním režimu“, ale bulvární média ho neustále přetvářejí v souboj dobra a zla, kde často chybí střední cesta. Podle mediálních analytiků tento typ sporu posiluje polarizaci společnosti: kde mnozí fandí „bojující matce“, jiní zase „pracujícímu tatínkovi“.

Práva rodičů versus zájmy dětí: Reflexe společnosti

Tento případ poukazuje na širší téma: jak vyvažovat právo obou rodičů s tím, co je nejlepším zájmem dítěte. Když se do toho zapojí peníze, moc a vliv médií, rodinné právo se mění v arénu, kde mají děti spíše úlohu figur v honbě za slávou a mocí. Podle odborníků na rodinné právo by měla existovat „nějaká regulační rovnováha“, kterou ale bulvární senzace nerespektuje. Tento spor ukazuje, že česká společnost stále hledá, kde je hranice mezi právem na ochranu soukromí a právem médií na informaci.

Veřejný tlak a stigmatizace: Dopad na matku i otce

Obojí strany se objevují v negativních i pozitivních debatách na sociálních sítích. Když se natočila krátká reportáž, jak Soukup předstupuje před soud, vybaven dokumenty, fanoušci z řad „rovnoprávného rodičovství“ mu stavěli sochy snubního manžela. Naopak, stačil jeden tweet, že „Agáta se chová jako hysterka, která chce všechno mít pod kontrolou“, a bulvár se to chopil jako další „dáma versus magnát“. Tyto snadné nálepky pak posouvají spor do rovin, které se začínají opírat o předsudky, nikoli o právo a blaho dětí.

Finanční i emoční cena sporu

Zdroje blízké oběma rodinám naznačují, že Agáta už vydala desítky tisíc korun pouze na právní zastoupení, znalecké posudky a „ochranné koule psychologických porad“. Soukup na to reaguje lakonicky: „Mám hluboké kapsy. Ale není to o penězích. Je to o mně a mojí dceři.“ Zatím však nemůžeme říct, kdo má pravdu, protože tento souboj nemá jasného „správného vítěze“. Některé odborné články varují, že za pět let si ani Rozárka ani Mia nebudou pamatovat, proč se jejich rodiče náhle změnili na „dvě strany jedné mince“, která se navzájem bijí.

Obavy ze scény, kde si děti „vyberou“

Už nyní se v některých odborných kruzích diskutuje, zda si scénář s „vybírajícím dítětem“ není daleko od reality: kdy děti v pubertálním věku budou stávat před volbou, zda chtějí trávit prázdniny s matkou nebo s otcem se zdůvodněním „Trať se tam, kde je více zábava a méně sporů“. Bulvární články Týdne v této hypotetické otázce vidí další zdroj zájmu a lajků, ale odborníci upozorňují, že rodinné vztahy by se v dospívání dítěte rozhodně neměly redukovat na „zábavný výběr“ mezi rodiči.

Co si odnést: Připomínka lidskosti za senzací

V konečném důsledku bychom neměli zapomenout, že za každým bulvárním titulkem i drbárnou v komentářích jsou tři nevinní: Mia, Rozárka a jejich nenarodila třetí sestra (pokud má Soukup ještě nějaké další dítě s jinou partnerkou). Všichni totiž zažívají válku dospělých, která se neúprosně přelévá na stránky novin, obrazovky televizí i chytré telefony. Je to připomínka, že soukromí, a především duševní pohoda diabetické děti a rodiny, jsou důležitější než jakékoliv klikátko na internet.

Možnosti mediace a dalšího bilaterálního jednání

Ne všichni případy rodinných sporů musejí skončit u soudní síně. Existuje například rodinná mediace – proces, kde neutrální třetí strana (mediátor/ka) pomáhá dospělým nalézt kompromis, aniž by došlo k eskalaci emocí. Agáta i Jaromír se zatím do mediace nevydali, ale právníci varují, že „pokud se nezklidní atmosféra, ani soud rozhodne pomalu, ani rozhodnutí samé nebude mít dlouhodobou stabilitu“. Řekněme si otevřeně: mediace by mohla zachránit část vztahu, především kvůli dětem.

Symbolické gesto? Jednorázová návštěva u psychologa celých rodin

Když se dnes díváme na příběh Agáty a Jaromíra, je tu i možnost, že najednou oba rodiče přijdou s nabídkou: „Pojďme všichni jít k rodinnému psychologovi, který nám pomůže najít cestu, jak znovu vytvořit klidné prostředí pro naše děti.“ Ačkoli to zní jako klišé, právě takovýto krok by byl jednorázovým gestem, které by simulovalo štěstí pro rodinu a ve skutečnosti by dětem (i sobě) dalo šanci na nový začátek. I když by soukromí obou rodičů dávalo vzniknout senzaci – „Chtějí se znovu smířit?“ – alespoň chvíli by to nebyl spor, ale dialog.

Závěrečná poznámka pro čtenáře

Příběh Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa nám ukazuje, jaké komplikace může přinést kombinace slávy, peněz a rodičovských práv. Pro nás, čtenáře bulváru, je to neustálý zdroj vzrušení, ale za tím vším jsou tři duše – dvě děti a jejich matka, která se snaží být zdrojem jistoty. Sledujte další epizody tohoto dramatu s respektem k tomu, že realita je mnohem složitější než jakýkoliv titulek.

Zdroje: