Článek
Když jsem začal číst nabídky na komparz, hodně mě zaujalo, jak to v tomhle světě funguje. Do té doby jsem o filmové produkci moc nevěděl, ale když jsem se do toho začal víc ponořovat, začal jsem si všímat různých věcí – třeba toho, že komparzisté z různých etnických skupin často dostávají víc peněz než ostatní. Hned mi to přišlo zvláštní a začal jsem přemýšlet, proč to tak je.
Zjistil jsem, že v některých případech je to proto, že produkce prostě potřebuje určitou etnickou skupinu a není lehké najít dost lidí, kteří by tu roli mohli hrát. Aby přilákali více zájemců, nabídnou vyšší odměnu. Je to taky o tom, aby film vypadal věrohodně – když potřebují, aby scéna byla autentická, musí tam mít lidi, kteří do ní zapadnou.
Z právního hlediska to vypadá, že je to v pořádku, pokud jsou tyhle rozdíly v odměnách odůvodněné a nejsou založené na nějaké diskriminaci. Produkce to musí dělat tak, aby bylo jasné, proč někdo dostává víc a někdo míň, a aby to bylo fér. To dává smysl, protože film se musí udělat tak, aby vypadal dobře a působil opravdově.
Jako komparzista jsem si taky uvědomil, že máme velkou volnost. Když se na nějaké natáčení přihlásím, vím, kolik dostanu, a můžu se rozhodnout, jestli mi to stojí za to. Když se mi to nezdá, můžu se odhlásit a je to. Je pravda, že za práci komparzisty se neplatí moc – často kolem stovky na hodinu – což může být frustrující, když si uvědomíte, jak náročná ta práce někdy je.
Nakonec je důležité vědět, do čeho člověk jde. Když se přihlásíme na natáčení, víme, za jakých podmínek tam budeme pracovat. Je dobré si uvědomit, že ty rozdíly v odměnách nejsou vždycky o nespravedlnosti, ale spíš o tom, co daná produkce potřebuje, aby ten film vypadal tak, jak má.
