Článek
Svůdná představa, smyslů zbavená,
myšlenka silná, hlava už znavená.
Nepřestává znít, tak děsivě zbarvená,
je to démon, jako laň je raněná.
Ví to sama o sobě, nikam ale nehne se,
ačkoli nečekáná, klidně sama pozve se.
Uplete na tebe, z vlastních sil velký bič,
ponásleduje a trápí, nechce odejít pryč.
Mozek je jí plný, zabrala si tam každý kout,
ve tvé mysli dlí, nehodlá už nikam plout.
A tak přemýšlí, hlava už je plná pout,
půjde s tebou, absolvuje každou pouť.
Nenechá vydechnout, bude tam pořád,
zavrtaná pod kůži, jak otravný neřád.
Ale přijde chvíle, přijde ten okamžik,
kdy odejde, stejně tak jako přišla…
