Článek
Česká přísloví jsou nejen součástí naší kultury, ale i věčnou studnicí životní moudrosti. Některá vznikla z lidových pověr, jiná z praktických zkušeností. Pojďme se podívat na 69 ikonických českých přísloví, jejich původ a smysl.
1. „Bez práce nejsou koláče.“
- Původ: Lidová moudrost z dob, kdy se koláče pekly ručně.
- Význam: Pokud si chceš něco užít, musíš si to odpracovat.
2. „Kdo dřív přijde, ten dřív mele.“
- Původ: Mlynářská tradice, kdy se lidé řadili do fronty na semletí obilí.
- Význam: Výhodu má ten, kdo je aktivní a nezahálí.
3. „Co je doma, to se počítá.“
- Původ: Ze starých dob, kdy lidé měli omezené zdroje a vážili si všeho, co už měli.
- Význam: Důležité je to, co máš zajištěné.
4. „Ráno moudřejší večera.“
- Původ: Staré řecké i české tradice doporučovaly spánek jako prostředek k jasnému rozhodování.
- Význam: Po spánku vidíme problémy jasněji.
5. „Komu se nelení, tomu se zelení.“
- Původ: Zemědělská moudrost, která zdůrazňuje odměnu za pilnou práci.
- Význam: Tvé úsilí se vyplatí.
6. „Hlad je nejlepší kuchař.“
- Původ: Z doby, kdy byl hlad občasným jevem, a lidé si pak vážili i jednoduchých pokrmů.
- Význam: Když jsi hladový, chutná ti vše.
7. „Každá liška svůj ohon chválí.“
- Původ: Lidové pozorování zvířat a lidského chování.
- Význam: Každý si myslí, že jeho věci jsou ty nejlepší.
8. „Dvakrát měř, jednou řež.“
- Původ: Z kupeckého prostředí, kdy bylo důležité přesně odměřit tkaniny nebo dřevo.
- Význam: Důležitá rozhodnutí si promysli.
9. „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“
- Původ: Lidová moudrost varující před zákeřností.
- Význam: Ten, kdo chystá podraz, obvykle doplatí na své jednání.
10. „Nekřič hop, dokud jsi nepřeskočil.“
- Původ: Lovecká moudrost.
- Význam: Neraduj se z vítězství dřív, než ho opravdu dosáhneš.
11. „Kdo se bojí, nesmí do lesa.“
- Původ: Pochází z loveckého prostředí, kde jen odvážní vyráželi do neznámého terénu.
- Význam: Strach tě může ochromit a bránit ti v úspěchu.
12. „Pes, který štěká, nekouše.“
- Původ: Lidové pozorování psího chování.
- Význam: Ten, kdo se nejvíc chlubí nebo vyhrožuje, obvykle nic neudělá.
13. „Starého psa novým kouskům nenaučíš.“
- Původ: Zkušení psi už jen těžko přijímají nové povely.
- Význam: Čím je člověk starší, tím hůř se přizpůsobuje změnám.
14. „Sytý hladovému nevěří.“
- Původ: Pochází z dob, kdy byl hlad běžným jevem a bohatí neznali nouzi.
- Význam: Kdo nemá zkušenost s nedostatkem, nerozumí lidem v nouzi.
15. „Není všechno zlato, co se třpytí.“
- Původ: Toto přísloví se traduje už od středověku.
- Význam: Ne všechno, co vypadá hodnotně, skutečně takové je.
16. „V nouzi poznáš přítele.“
- Původ: Z dob, kdy skuteční přátelé pomáhali ve chvílích krize.
- Význam: Pravé přátelství se ukáže až ve špatných časech.
17. „Lež má krátké nohy.“
- Původ: Staré přísloví varující před lhaním.
- Význam: Lež se brzy odhalí.
18. „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“
- Původ: Pochází z filozofie starověkého Řecka (Herakleitos).
- Význam: Okolnosti se neustále mění, nelze se vrátit do minulosti.
19. „Jak si kdo ustele, tak si lehne.“
- Původ: Praktická zkušenost s přípravou lože.
- Význam: Jaké podmínky si vytvoříš, takové poneseš následky.
20. „Pýcha předchází pád.“
- Původ: Biblický výrok varující před přehnanou sebedůvěrou.
- Význam: Kdo je příliš sebevědomý, často selže.
21. „Vlk se nažral a koza zůstala celá.“
- Původ: Humoristické přísloví.
- Význam: Vyřešení situace, kdy všichni vyjdou spokojeni.
22. „Když se dva perou, třetí se směje.“
- Původ: Z historických politických machinací.
- Význam: Spory mezi dvěma často přinesou prospěch někomu jinému.
23. „Kdo šetří, má za tři.“
- Původ: Pochází z dob, kdy šetrnost byla klíčem k přežití.
- Význam: Hospodař s rozvahou, a vždy ti něco zbyde.
24. „Ruka ruku myje.“
- Původ: Z antické doby, kde vzájemná pomoc byla klíčem k úspěchu.
- Význam: Vzájemná výpomoc přináší oboustranné výhody.
25. „Kam vítr, tam plášť.“
- Původ: Politická satira z dob, kdy lidé často měnili názory podle situace.
- Význam: Označuje člověka, který se přizpůsobuje okolnostem bez vlastního názoru.
26. „Nehas, co tě nepálí.“
- Původ: Staré přísloví varující před zbytečným vměšováním se do cizích záležitostí.
- Význam: Nepleť se do věcí, které se tě netýkají.
27. „Kdo rychle dává, dvakrát dává.“
- Původ: Z kupecké moudrosti, kdy včasná pomoc byla nejcennější.
- Význam: Pomáhej okamžitě, když je to potřeba.
28. „Z cizího krev neteče.“
- Původ: Ironické přísloví vzniklé ve starých dobách.
- Význam: Lidé mají menší starost o majetek druhých než o svůj vlastní.
29. „Co na srdci, to na jazyku.“
- Původ: Lidová moudrost popisující upřímné lidi.
- Význam: Popisuje člověka, který mluví otevřeně a bez přetvářky.
30. „Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.“
- Původ: Z dob, kdy se hledaly záminky k trestání.
- Význam: Kdo chce někoho kritizovat, vždy si najde důvod.
31. „Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.“
- Původ: Z myslivecké moudrosti.
- Význam: Varuje před lichotkami, které mají skrytý záměr.
32. „Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.“
- Původ: Staré přísloví z dob, kdy lidé více věřili jistotám.
- Význam: Je lepší mít něco menšího jistého než riskovat větší zisk.
33. „Darovanému koni na zuby nehleď.“
- Původ: Pochází z dob, kdy se u koní hodnotila kvalita podle chrupu.
- Význam: Nemáš si stěžovat na hodnotu daru.
34. „Čert nikdy nespí.“
- Původ: Lidová pověra o neustálém nebezpečí zla.
- Význam: Vždy je dobré být ostražitý.
35. „Mluviti stříbro, mlčeti zlato.“
- Původ: Moudrost vycházející z hodnoty mlčení v důležitých chvílích.
- Význam: Někdy je lepší mlčet, než zbytečně mluvit.
36. „Dobrá rada nad zlato.“
- Původ: Pochází z tradice, kdy rada od zkušených lidí měla cenu zlata.
- Význam: Dobrá rada má často větší hodnotu než materiální zisk.
37. „Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.“
- Původ: Varování před předčasnou radostí.
- Význam: Skutečné vítězství patří tomu, kdo uspěje na konci.
38. „Co oči nevidí, to srdce nebolí.“
- Původ: Lidová moudrost popisující uklidňující efekt neznalosti.
- Význam: Pokud o něčem nevíš, netrápí tě to.
39. „Tichá voda břehy mele.“
- Původ: Přírodní pozorování tichých a zdánlivě klidných řek.
- Význam: Zdánlivě klidný člověk může být velmi schopný nebo nebezpečný.
40. „Stará láska nerezaví.“
- Původ: Romantické rčení z dob rytířů.
- Význam: Skutečná láska nikdy nezmizí.
### 41. „Veselá mysl, půl zdraví.“
- Původ: Lidová moudrost vycházející z přesvědčení, že pozitivní myšlení podporuje zdraví.
- Význam: Optimistický přístup zlepšuje fyzickou i duševní kondici.
42. „Všeho moc škodí.“
- Původ: Praktické pozorování života, kdy přemíra čehokoli může být nebezpečná.
- Význam: Důraz na střídmost a vyváženost.
43. „Z nouze ctnost.“
- Původ: Z dob, kdy lidé ze skromných podmínek dokázali vytěžit maximum.
- Význam: Schopnost obrátit nepříznivé okolnosti ve vlastní prospěch.
44. „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.“
- Původ: Staré přísloví vyjadřující věrnost zaměstnavateli nebo podporovateli.
- Význam: Člověk se často přiklání na stranu toho, kdo ho živí.
45. „Ranní ptáče dál doskáče.“
- Původ: Lidová zkušenost, že lidé, kteří vstávají brzy, bývají úspěšnější.
- Význam: Kdo začne pracovat včas, má větší šanci na úspěch.
46. „Na hrubý pytel hrubá záplata.“
- Původ: Lidová moudrost reagující na potřebu obrany vůči hrubosti.
- Význam: Jak se k tobě lidé chovají, tak se chovej k nim.
47. „Bez větru se ani lístek nepohne.“
- Původ: Z pozorování přírody, kde vítr je jedinou silou pohybující listím.
- Význam: Každá událost má svou příčinu.
48. „I mistr tesař se někdy utne.“
- Původ: Z dob, kdy i zkušení řemeslníci občas chybovali.
- Význam: Nikdo není dokonalý a i odborník může udělat chybu.
49. „Kdo nepracuje, ať nejí.“
- Původ: Biblické přísloví zdůrazňující důležitost práce.
- Význam: Každý by měl přispívat k obživě vlastní prací.
50. „Kdo chce víc, nemá nic.“
- Původ: Z varování před chamtivostí.
- Význam: Nadměrná touha po zisku často vede ke ztrátám.
51. „Kdo si počká, ten se dočká.“
- Původ: Pochází z dob, kdy trpělivost byla klíčem k úspěchu.
- Význam: Trpělivost přináší odměnu.
52. „Trpělivost růže přináší.“
- Původ: Staré přísloví o odměně za vytrvalost.
- Význam: Vytrvalost a klid vedou k úspěchu.
53. „Každý svého štěstí strůjcem.“
- Původ: Filozofická moudrost.
- Význam: Každý si utváří svůj život podle vlastních rozhodnutí.
54. „Kdo chce kam, pomozme mu tam.“
- Původ: Sarkastické přísloví.
- Význam: Pokud někdo tvrdohlavě trvá na své cestě, nebraň mu.
55. „Kdo se moc ptá, moc se dozví.“
- Původ: Z dob, kdy přílišná zvídavost mohla být nebezpečná.
- Význam: Někdy je lepší se nevyptávat.
56. „Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.“
- Původ: Pochází z myslivecké praxe.
- Význam: Je lepší mít něco jistého než riskovat velkou ztrátu.
57. „Darovanému koni na zuby nehleď.“
- Původ: Pochází z tradice hodnocení koní podle jejich chrupu.
- Význam: Dary se nemají kritizovat.
58. „Čert nikdy nespí.“
- Původ: Varování před stálým nebezpečím.
- Význam: Buď vždy ve střehu.
59. „Mluviti stříbro, mlčeti zlato.“
- Původ: Moudrost o hodnotě mlčení.
- Význam: Někdy je mlčení cennější než slova.
60. „Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.“
- Původ: Varování před předčasnou radostí.
- Význam: Skutečné vítězství patří tomu, kdo uspěje na konci.
61. „Kdo se moc ptá, moc se dozví.“
- Původ: Z dob, kdy přílišná zvídavost mohla být nebezpečná.
- Význam: Někdy je lepší se nevyptávat.
62. „Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.“
- Původ: Pochází z myslivecké praxe.
- Význam: Je lepší mít něco jistého než riskovat velkou ztrátu.
63. „Darovanému koni na zuby nehleď.“
- Původ: Pochází z tradice hodnocení koní podle jejich chrupu.
- Význam: Dary se nemají kritizovat.
64. „Čert nikdy nespí.“
- Původ: Varování před stálým nebezpečím.
- Význam: Buď vždy ve střehu.
65. „Mluviti stříbro, mlčeti zlato.“
- Původ: Moudrost o hodnotě mlčení.
- Význam: Někdy je mlčení cennější než slova.
66. „Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.“
- Původ: Varování před předčasnou radostí.
- Význam: Skutečné vítězství patří tomu, kdo uspěje na konci.
67. „Zdraví je nad zlato.“
- Původ: Lidová moudrost zdůrazňující hodnotu zdraví nad majetkem.
- Význam: Zdraví je největší poklad.
68. „Bez risku není zisku.“
- Původ: Z obchodnické praxe, kde riziko často znamená šanci na velký zisk.
- Význam: K úspěchu je někdy nutné riskovat.
69. „Nevědomost hříchu nečiní.“
- Původ: Z právnické moudrosti.
- Význam: Pokud člověk něco udělá nevědomky, nemůže být obviněn z úmyslného zla.
Další příběhy najdete i na našem instagramu zde.
