Článek
Hledám lásku po padesátce: Příběh Aleny z Českých Budějovic
Jmenuji se Alena, je mi 53 let a žiji v krásných Českých Budějovicích. Celý život jsem byla aktivní, energická a vždycky jsem věřila, že štěstí je v našich rukou. Osud mi ale před rokem uštědřil tvrdou ránu – ztratila jsem svého manžela, se kterým jsem byla téměř třicet let. Byli jsme tým, partneři a přátelé. Když odešel, cítila jsem se, jako by mi vzali část mého já.
Čas ale plyne a já vím, že život nekončí. Po určité době smutku jsem si řekla, že chci znovu najít lásku. Ne proto, že bych hledala někoho, kdo nahradí mého manžela – to nejde. Ale proto, že nechci být sama. Miluji život, společnost druhého člověka a ten pocit, kdy vás někdo obejme a řekne, že mu na vás záleží.
Jsem zaopatřená, stále aktivně cvičím aerobik, mám postavu, na kterou jsem pyšná, a baví mě život se vším, co přináší – ano, i ten intimní. Přesto jsem se ocitla v situaci, kdy hledání lásky připomíná spíše boj s větrnými mlýny.
Svět seznamek: Ráj podvodníků a zoufalců?
Rozhodla jsem se začít na seznamkách. Moderní technologie přece slibují, že spojí lidi, kteří by se jinak nikdy nepotkali. Zpočátku jsem byla nadšená – tolik možností, tolik lidí, kteří hledají to samé, co já. Ale brzy jsem narazila na realitu.
Zdá se, že svět online seznamování je plný podvodníků, kteří vás lákají na sladké řeči, jen aby vás obrali o peníze. Pak jsou tu zoufalci, kteří na první schůzce začnou mluvit o svých exmanželkách nebo dluzích. A nakonec ti, kteří si chtějí „jen užít“. Chápu, že ne každý hledá vztah, ale já ano – a to je problém.
Jak dál?
Neztrácím ale naději. Začala jsem přemýšlet, jak hledat jinak. Napadlo mě, že bych mohla zkusit aktivity, kde se setkávají lidé s podobnými zájmy. Představila jsem si například taneční kurzy, turistické výpravy nebo třeba dobrovolnictví. Možná tam potkám někoho, kdo má stejné hodnoty jako já.
Také jsem si uvědomila, že musím být opatrná. Na seznamkách jsem se naučila ignorovat „sladké řečníky“ a soustředit se na ty, kteří mají konkrétní plány. Mým cílem je poznat muže, který mě vezme na kávu a dokáže mi, že má dobré srdce a čisté úmysly.
Vědět, co chci
Nejdůležitější je, že jsem si uvědomila, co od života a lásky chci. Hledám partnera, se kterým se budu smát, sdílet radosti i starosti. Nechci nikoho vychovávat ani zachraňovat – na to už jsem stará. Chci rovnocenný vztah s mužem, který má vyřešenou minulost, je samostatný a stejně jako já si chce užívat života.
Poselství pro ostatní ženy
Tento článek jsem napsala nejen proto, abych sdílela svůj příběh, ale také jako povzbuzení pro všechny ženy, které se ocitly v podobné situaci. Milé dámy, i když vám je padesát, šedesát nebo víc, neznamená to, že musíte rezignovat na lásku. Mějte odvahu, stanovte si hranice a věřte, že to nejlepší může teprve přijít.
A kdo ví, třeba právě dnes někde v kavárně sedí muž, který čeká na ženu jako jsem já – nebo jako jste vy.
Děkujeme Aleně za příběh ze života a přejeme hodně štěstí.
Nově jsme i na instagramu, přidejte si nás zde.
