Článek
Noc se pomalu chýlila ke konci a já zůstal u baru jen já, ona a pár prázdných sklenic. Zrzavá barmanka se opírala o pult, očima sklouzla po mně a já cítil, že je čas něco říct.
Když jsem ji viděl poprvé, nemohl jsem odtrhnout oči. Měla na sobě černé šaty, které na ní seděly tak dokonale, že vypadala, jako by byly stvořené právě pro ni. Tenká látka jí obepínala tělo přesně tam, kde měla — zvýrazňovala její štíhlý pas a křivky boků se pod ní rýsovaly s dráždivou přesností. Šaty měly hluboký výstřih, ale ne laciný — spíš takový, co vás nutí podívat se dvakrát. Sukně sahala těsně nad kolena, ale s každým jejím krokem se lehce nadzvedla, odhalujíc delikátní linii stehna.
Při pohybu se látka chvěla, jakoby hladila její kůži. A když se sehnula pro lahev za barem, černá krajka z boku odhalila kousek podvazku — jen letmý pohled, ale přesně ten, který vám nedá spát. Vlasy měla spletené do nedbalého drdolu, z něhož jí pramínky zrzavých kadeří spadaly kolem tváře a po šíji. Když se ke mně otočila a její pohled se střetl s mým, usmála se tím způsobem, který člověku napoví, že má před sebou ženu, která přesně ví, jakou sílu má její přitažlivost.
V kolik tady končíte, slečno?“ nadhodil jsem s úsměvem, který jsem doufal, že zabere.
„Právě teď,“ odpověděla a povytáhla obočí. Otočila klíčem v zámku, zhasla světla a beze slova si vzala koženou bundu z věšáku. Vyšli jsme ven, a než jsem se stihl rozloučit, chytila mě za ruku.
O chvíli později jsme stáli v mém bytě. Její oči byly temné a hladové. Vzduch mezi námi byl nabitý napětím a stačilo jen málo, aby se rozhořelo.
Přistoupil jsem blíž, ona si zkousla ret, jakoby čekala, co udělám. Prsty jsem jí pomalu stáhl bundu z ramen, hladil její paže, zatímco se naše rty střetly. Polibek byl prudký, její dech horký, ruce mi zajely do vlasů a vtáhla mě k sobě blíž.
Beze slova stáhla zip svých šatů, které s lehkým šustěním sklouzly na podlahu. Zůstala přede mnou v černé krajce, která jí dokonale obepínala tělo. Křivky její postavy se rýsovaly pod tenkou látkou a já nemohl odtrhnout oči. Ruce mi bloudily po jejích bocích, sjížděly níž a znovu stoupaly po jejích zádech.
Na co čekáš?“ zašeptala a zvedla ke mně pohled plný výzvy.
Přitiskl jsem ji ke zdi a začal líbat její krk. Její dech se zrychlil, nehty se mi zaryly do ramen a tělo se jí prohnulo proti mně. Prsty jsem jí zajel pod látku a cítil, jak se napjala. Její kůže byla horká a napjatá, jako by v ní vřela každá buňka. Když jsem se dotkl jejího stehna a sjel ještě níž, unikl jí tichý sten.
Postupně jsme se přesunuli na postel, kde její tělo pod mými prsty ožívalo. Každý dotek vyvolával nový vzdech, každé políbení bylo odvážnější než to předchozí. Byla divoká, nespoutaná a přesně věděla, jak si vzít, co chce. Nechala mě bloudit rty po své kůži, zatímco ona přebírala kontrolu — vedla mé ruce tam, kde ji chtěla cítit nejvíc, a její tělo se pohybovalo v dokonalém rytmu.
Noc plynula v temné vášni a její smích se mísil s naším dechem. Byla v tom zvídavost, touha i dravost. A když jsme konečně zůstali ležet vedle sebe, oba zrychleně dýchající, jen se na mě podívala s úsměvem na rtech.
Ráno jsem se probudil do ticha. Ložnice voněla po ní — sladce, smyslně, nezapomenutelně. Na stole ležel vzkaz:
Díky a ahoj.
Zvenku se ozýval ruch probouzející se Prahy, ale já zůstal chvíli jen ležet, usmívající se s pocitem, že tuhle noc jen tak nezapomenu.
Další pikantní životní příběhy na našem instagramu zde.
